Článek
Celý život jsem volič levice. Vyrůstal jsem v rodině, kde se volila ČSSD jako protipól ODS z období privatizace. U nás v rodině platilo: co ODSák, to zloděj a co Pražák, to ODSák (popravdě morální kredit pražských ODS politiků je diskutabilní i dnes).
Jenže jistota české levice, ČSSD, se stala nevolitelnou - Jiří Paroubek a poté především submisivní a masochistická účast Jana Hamáčka ve vládě Andreje Babiše. Nejenže AB vyluxoval ČSSD voličskou základnu, ale dokázal si svou rétorikou přivlastnit všechny zásluhy. K Janu Hamáčkovi se ještě vrátím.
Mými oblíbenými politiky ČSSD byli Bohuslav Sobotka a Vladimír Špidla. K politikům tohoto typu by se měla dnešní SOCDEM vrátit, aby nabídla něco, co ostatní strany nemají.
Masochismus Jana Hamáčka
Sledovat vládu Jana Hamáčka bylo pro opravdu otrlé nebo ty bez empatie a citu. Jak jsem již řekl, AB vyluxoval z ČSSD, co mohl. Jedna věc byla sledovat ČSSD a druhá věc byla sledovat osobu a postupné ponižování Jana Hamáčka. Tomu před očima mizeli voliči, AB ho rétoricky deklasoval, a to ještě musel Jan Hamáček při tom všem zavírat oči nad všemi skandály Andreje Babiše.
Jenže východisko ze situace bylo vcelku jednoduché - Jan Hamáček měl dávno z vlády vystoupit a položit ji. Neměl co ztratit, protože pokračování ve vládě mu mohlo jen uškodit - voliče ANO by nedokázal nikdy přetáhnout nazpět. Naopak, mohl si uchovat morální kredit a říct: „Skandály Andreje Babiše nebudu dál tolerovat, to nejsou hodnoty ČSSD a neměly by být ani české společnosti, a proto odstupuju.“ Možná by právě tím mohl získat některé voliče ANO nazpět a minimálně přilákat ty, kterým by toto morální gesto imponovalo.
Kdo by měl stát v čele SOCDEM?
V čele SOCDEM dnes stojí Michal Šmarda. Když jsem jej viděl, jak se nedokázal v Událostech, komentářích distancovat ani od jednoho přešlapu Miloše Zemana a pateticky je omlouval tím, že se jednalo o politickou hru, tak jsem pochopil, že i Michal Šmarda je krokem vedle.
Podle mě musí do čela ČSSD někdo, kdo bude mladý konzervativní levičák s alespoň nějakým charisma, protože v české politice i malá troška je víc než 99 % ostatních českých politiků. Vizuálně někdo jako byl tehdejší rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Primárně by se moderní sociální demokracie měla soustředit na podporu vzdělání, sociálního dialogu a tlačení zelených technologií. Tlak na vzdělání by dlouhodobě zajistil dobře fungující společnost, která by kontextuálně chápala svět kolem sebe a neskočila na laciné sliby populistů.
Slibování a bezmyšlenkovité rozhazování různých dávek by měla moderní levice omezit. Současně by ale měla zajistit životní úroveň všem skupinám a vyrovnávat nerovnosti příležitostem, se kterými se musí jednotlivé skupiny ve větší nebo menší obyvatel potýkat.
Ale především by se mělo jednat o politickou stranu, která bude symbolem politiky na úrovni, kterou budou reprezentovat lidé, jimž nechybí dekorum a dokáží se rozhodnout pro správnou věc.
