Článek
Pokud rodiče řeší nástup do školy v jiném roce, než ve kterém by dítě mělo do školy nastoupit, chtějí pro dítě obvykle odklad. Často už jen proto, že se dítě narodilo v období od května do srpna. Jindy jen proto, aby rodiče dítěti prodloužili dětství. A obvykle jim ten odklad v PPP schválí, protože u téměř každého dítěte se najde nějaká ta posuzující se složka, ve které dítě oproti normě pokulhává. A kdo by si vzal na triko, že dítě bude ve škole neúspěšné? Nebo spíš nedostatečně úspěšné (= jedničkář). Samozřejmě, že jsou děti, pro které je ten odklad i více než vhodný. Tuším však, že ve většině případů ten odklad zase až tak nutný není. A někdy je třeba i spíš ke škodě.
Já ale nechtěla odklad, ba právě naopak, já chtěla předčasné zaškolení. A to už je jiná. Zatímco odklady se dávají jak na běžícím páse, získat doporučení k předčasnému zaškolení není nic snadného, byť se jedná o stejné testování školní zralosti a od stejné instituce jako u odkladu.
I přes to, že jsem věděla, že je to tak, jak to je, jsem se o získání tohoto doporučení pokusila. Mám doma totiž syna, který se narodil v září, a možnost jít do školy o rok dříve mi přišla pro něj lepší, než být ještě jeden rok ve školce. Speciální pedagožka v PPP však byla jiného názoru, takže syn doporučení nedostal. Nijak zvlášť mě to nepřekvapilo, nečekala jsem, že by se to povedlo, ale chtěla jsem to alespoň zkusit. Říkala jsem si, že mi tam třeba poradí, co dělat s dítětem, které skončilo tzv. „do počtu“ ve třídě s předškoláky, má s nimi stejný program včetně předškolní přípravy, a tíhne spíše ke starším dětem než k mladším. A rádo se učí něco nového. Protože být jedním z nejstarších ve třídě a opakovat to, co se učil a procvičoval už rok před tím, pro něj asi nebude zrovna to pravé ořechové, že? Bohužel jsem však v tomhle směru žádnou radu nedostala. Nevadí, nějak už si poradíme.
Co mne ale poněkud zarazilo, bylo to, že na paní z PPP bylo hned od první chvíle vidět, že se jí myšlenka předčasného zaškolení ani trochu nelíbí. To se projevilo, když mi položila první otázku. Tou bylo, proč chci dát syna do školy o rok dřív, když ostatní rodiče chtějí pro děti odklad. Celé to ve výsledku vyznělo tak, že já jsem měla štěstí na dítě narozené na začátku školního roku, a místo toho, abych byla vděčná, že se syn nenarodil o pár dní dřív, a tudíž aniž bych musela jít žádat o odklad, budu mít jedno z těch nejstarších (= nejzralejších a nejúspěšnějších) dětí ve třídě, tak ji tu zcela nevděčně otravuju s nějakým předčasným zaškolením. To asi musím být nějaká přehnaně ambiciózní nebo nějak jinak pošahaná matka…
Dále mne zarazilo to, když jsem si vyslechla, jak se synovi u testu dařilo, teda spíš nedařilo. Že má určité mezery, to mi bylo jasné. Ale to, co předvedl, vůbec neodpovídalo jeho běžnému standardu. Ale OK, to se může stát, není to robot. A navíc mu ten test prý přišel divný a často prý nechápal, co se po něm vlastně chce a hledal v něm složitosti, které tam nebyly (což je, bohužel, jeho vcelku častý problém). Ostatně, s tím jsem tak nějak počítala, že se může stát, že se mu to vyšetření nepovede. Co mne ale zaskočilo bylo to, že se výsledek úplně nejvíc točil nad hravostí a přílišnou spontánností.
Ona hravost se měla projevovat tím, že si při úkolech, které ho nebavily, vymyslel určité pozadí, díky kterému se pro něj staly úkoly atraktivnějšími (já osobně tohle dělala možná ještě na střední a považuji to za něco, co mi pomáhalo k dobrým výsledkům). Ale fajn, tohle bych ještě pochopila, že se jí to nezdálo. Jenže jak syna znám, dělá tohle hlavně v okamžiku, kdy mu úkol přijde příliš lehký, a tak si ho snaží něčím ozvláštnit. Takže za rok to asi lepší nebude, spíš horší.
Ovšem, co je špatného na spontánnosti, která se měla projevovat tím, že byl syn uvolněný, nestyděl se a neměl zábrany s ní nenuceně konverzovat, to mi hlava nebere. A i kdyby to tedy bylo pro školní úspěšnost špatné, vážně si myslí, že z tohoto svého povahového rysu, kterým mi dost připomíná některé dospělé příbuzné, vyroste? Tak tomu nějak nevěřím. Ne, že bych to občas nebrala, aby z toho vyrostl, někdy všemi deseti. Ale v zásadě si myslím, že je to spíš vlastnost, která se v životě hodí.
Nad čím ale od té doby přemýšlím nejvíc je to, proč by dítě, které jde, dejme tomu v březnu, na vyšetření do PPP, mělo umět všechny ty věci, které se v testu zkouší. Vždyť škola začne až za několik měsíců! Do té doby se toho ještě může dost změnit. Navíc, některé z těch věcí se stejně bude v té škole učit, tak proč by je mělo znát už před nástupem do školy? Nebylo by lepší než rovnou dát či nedat doporučení, probrat s rodiči, co by mělo dítě před nástupem do školy umět a proč, jaké mohou být důsledky toho, pokud to umět nebude, a doporučit materiály k procvičování? A nechat na rodičích, jak si to vyhodnotí. Je jejich dítě schopné a ochotné se denně věnovat přípravě? Zvládnou rodiče s ním tuto přípravu dělat? Bude problém, pokud dítě bude zpočátku potřebovat do školy větší domácí přípravu oproti průměru? Bude problém, pokud dítě nebude mít samé jedničky? Tohle jsou věci, které poradna moc neřeší. Člověk se dozví, že dítě něco špatně nakreslilo nebo složilo a nedokázalo odpovědět na to či ono, a proto by mělo dostat odklad/nemělo by být předčasně zaškoleno, ale nějakou praktickou představu o tom, jak by dítě tu školu zvládalo/nezvládalo nezíská. Nebude první třídu zvládat natolik, že ji bude muset opakovat? Nebo se jen bude muset více snažit a smířit se s tím, že nepíše zrovna krasopisně?
A na závěr trocha toho filozofování. Je vůbec v této době, kdy je reálná šance, že to dítě bude mít v té třídě několik spolužáků se SPU, někoho s PAS/vývojovou dysfázií/ADHD/poruchou chování/mentálním postižením, dále pár spolužáků ze sociálně znevýhodněného prostředí a nějaké ty ne úplně zralé děti, jejichž rodiče ale do PPP s dítětem nešli, nutné řešit školní zralost způsobem, na který jsme tu zvyklí? Když už tu teda máme tu inkluzi…?
A nebylo by vhodné se také zamyslet nad tím, zda ten další rok ve školce nakonec nebude pro dítě horší než nástup do školy? A nebo, co když bude o rok později dítě na tu první třídu stále nezralé, jen bude o rok starší? A nebo, co když za rok bude na ten začátek školní docházky až moc zralé?
