Článek
Chytré hodinky a fitness náramky shromažďují obrovské množství citlivých zdravotních a lokačních dat. Zjistěte, jaká rizika to přináší, kam vaše údaje putují a jak se účinně bránit.
Ještě před deseti lety sloužily hodinky primárně k jedinému účelu – ukazovaly čas. Dnes představují výkonné miniaturní počítače, které z našeho zápěstí nespustí pomyslné oko. Staly se neodmyslitelnou součástí našich životů. Pomáhají nám trénovat, upozorňují nás na příchozí zprávy, navigují nás v neznámém terénu a nepřetržitě hlídají naše zdraví.
Tato technologická revoluce má však svou odvrácenou stranu, o které uživatelé často neradi přemýšlejí. Za pohodlí, pokročilé funkce a detailní statistiky platíme měnou, jejíž hodnota neustále roste. Platíme svými osobními daty.
Zatímco mobilní telefon můžeme odložit na stůl a počítač večer vypnout, chytré hodinky s námi tráví i ty nejintimnější okamžiky. Spí s námi, sportují s námi a díky senzorům přesně vědí, kdy jsme ve stresu. Vzniká tak digitální otisk našeho života, který je přesnější a ucelenější, než si vůbec dokážeme představit.
Otázka proto nezní, zda o nás nositelná elektronika sbírá data. Sbírá jich obrovské množství. Důležitější je ptát se, kam tato data putují, kdo k nim má přístup a jak můžeme chránit své soukromí, aniž bychom se museli vzdát výhod moderních technologií.
Senzory, které nikdy nespí
Moderní nositelná elektronika je vybavena mimořádně sofistikovanými senzory. Optické snímače srdečního tepu, akcelerometry, gyroskopy, teploměry, senzory pro měření okysličení krve (SpO2) a velmi přesné GPS moduly. Co to znamená v praxi? Zařízení nemonitoruje pouze to, že běžíte nebo jdete. Dokáže s vysokou přesností určit vaši polohu, rychlost, kadenci kroků a dokonce i celkovou míru fyzické únavy.
Analýza variability srdečního tepu (HRV) dnes umožňuje algoritmům odhadnout vaši hladinu stresu a míru regenerace nervového systému. Hodinky tak bezpečně poznají, kdy jste v klidu, kdy se rozčilujete na pracovní poradě a přesně zaznamenají kvalitu vašeho spánku, včetně identifikace jednotlivých fází (lehký, hluboký, REM). Tyto datové body samy o sobě mohou působit neškodně. Problém nastává v okamžiku, kdy se tyto izolované střípky informací spojí do jednoho velkého celku.
Získáme tak profil člověka, který odhaluje jeho kompletní denní rutinu. Záznamy ukazují, v kolik hodin vstává, kudy přesně chodí do práce, jak často sportuje, zda nezačíná trpět srdeční arytmií, nebo dokonce to, zda nemá nastupující virové onemocnění díky nepatrnému zvýšení tělesné teploty během noci. To vše dříve patřilo do přísně střežených složek v ordinaci lékaře. Dnes to nosíme na zápěstí.
Ekosystémy a složitá cesta našich dat
Mnoho uživatelů vlastní zařízení od různých výrobců a snaží se je vzájemně propojit. Představte si naprosto běžnou situaci, kdy na outdoorové aktivity používáte robustní sporttester, ale do společnosti či na běžné denní nošení preferujete elegantní chytré hodinky od jiného výrobce s odlišným operačním systémem. Touha mít všechna zdravotní a tréninková data přehledně na jednom místě vede k propojování různých aplikací a platforem třetích stran, které slouží jako datové můstky.
Tato synchronizace je sice uživatelsky velmi přívětivá, ale z hlediska ochrany soukromí představuje obrovskou výzvu. Data z vašich hodinek se nejprve přes Bluetooth přenesou do mobilního telefonu. Odtud putují na servery výrobce hardwaru, které se mohou nacházet kdekoli na světě, často mimo jurisdikci Evropské unie. Pokud následně povolíte sdílení s externími aplikacemi pro sledování stravy, sdílení tras s přáteli nebo agregaci zdravotních dat, vaše informace putují exponenciálně dále.
Často si ani neuvědomujeme, jakým dalším subjektům udělujeme souhlas. Každá další propojená platforma představuje potenciální bezpečnostní riziko. Uzavřené ekosystémy velkých technologických hráčů se sice snaží garantovat maximální bezpečnost svých cloudových úložišť, ale jakmile data opustí jejich bezpečný přístav a odešlou se do aplikace menšího vývojáře, plnou kontrolu nad nimi ztrácíte.
Vysvětlení souvislostí: Zdravotní data jako nová ropa
Z právního hlediska jsou údaje o našem zdraví a biometrické charakteristiky považovány za zvláštní kategorii osobních údajů, dříve označovanou jako citlivé údaje. Evropské nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) jim poskytuje maximální možnou míru ochrany. Jejich zpracování je v základu zakázáno, pokud k němu uživatel nedá výslovný, svobodný a informovaný souhlas.
Realita běžného používání je však výrazně odlišná. Když si kupujete nové hodinky a instalujete podpůrnou aplikaci do telefonu, většinou v rychlosti odkliknete několik stránek obchodních podmínek a zásad ochrany soukromí. Bez tohoto globálního souhlasu by chytré zařízení často vůbec nefungovalo a nekomunikovalo se servery, čímž je princip takzvaného „svobodného souhlasu“ de facto narušen.
Proč mají technologické společnosti a datoví brokeři o tyto informace takový zájem? Data jsou palivem současné digitální ekonomiky. Znalost zdravotního stavu, denních návyků, stresových spouštěčů a přesné polohy milionů uživatelů umožňuje vytvářet neuvěřitelně přesné modely spotřebitelského chování. Ačkoli technologické firmy často uklidňují veřejnost tvrzením, že všechna data před analýzou anonymizují, řada nezávislých bezpečnostních studií opakovaně prokázala, že z dostatečně rozsáhlého vzorku „anonymních“ lokačních a zdravotních záznamů lze pomocí moderních výpočetních metod zpětně identifikovat konkrétní jednotlivce.
Praktické dopady na běžné lidi
Možná si říkáte, že nemáte co skrývat a že váš večerní běh nebo srdeční tep nikoho nezajímá. Co se ale stane, když obrovská databáze těchto záznamů unikne při kybernetickém útoku na servery poskytovatele? Zdravotní záznamy mají na černém trhu (dark webu) mimořádnou hodnotu, která často převyšuje cenu ukradených údajů z kreditních karet. Lze je zneužít k vysoce sofistikovanému a cílenému phishingu, vydírání, nebo k odcizení identity.
Dalším zcela reálným dopadem, který nás pravděpodobně čeká v blízké budoucnosti, je vliv na bankovní sektor a pojišťovnictví. V některých zemích již zdravotní a životní pojišťovny nabízejí slevy těm klientům, kteří s nimi dobrovolně sdílejí data ze svých chytrých hodinek a prokáží tak, že žijí aktivně a starají se o své zdraví.
Na první pohled to vypadá jako skvělý benefit a odměna za zdravý životní styl. Skrývá se v tom ale obrovské riziko systémové diskriminace. Co když vážně onemocníte, zraníte se a nebudete moci několik měsíců sportovat? Zvýší se vám automaticky pojistné? Co když vaše hodinky zaznamenají nepravidelnost srdečního rytmu a pojišťovna vám na základě těchto „neoficiálních“ dat v budoucnu odmítne vyplatit plnění, protože jste údajně zanedbali prevenci? Nástup těchto praktik může v horizontu jedné dekády zásadně změnit samotné fungování solidárního systému zdravotního pojištění.
Jak si zachovat soukromí a nepřijít o chytré funkce
Není nutné chytré hodinky okamžitě zahazovat a vracet se k mechanickým ciferníkům. K technologiím je pouze potřeba přistupovat s rozmyslem a systematicky aplikovat základní pravidla digitální hygieny.
Prvním a nejdůležitějším krokem je důkladná revize oprávnění ve vašem mobilním telefonu. Podívejte se do nastavení soukromí, k čemu přesně má vaše obslužná aplikace pro hodinky přístup. Opravdu potřebuje neustále číst vaše textové zprávy, přistupovat ke kontaktům, nebo používat mikrofon telefonu, pokud hodinky vůbec nevyužíváte k hlasovému telefonování? Omezte oprávnění pouze na ta, která reálně potřebujete.
Druhým krokem je promazání propojovacích uzlů. Pokud synchronizujete data mezi několika různými ekosystémy (například sdílíte kroky, tep a trasy do tří různých komunitních aplikací), zvažte, zda je to opravdu nezbytné. Ponechte si jen tu platformu, kterou aktivně využíváte pro analýzu svého tréninku či zdraví, a u všech ostatních zrušte oprávnění k přístupu. Čím méně datových kopií na různých serverech existuje, tím menší je riziko úniku.
Třetím krokem je včasná a pravidelná aktualizace softwaru. Výrobci často v tichosti vydávají bezpečnostní záplaty, které řeší nově objevené zranitelnosti systému a šifrování Bluetooth přenosu. Ignorování aktualizací ponechává vaše zařízení a data zranitelná vůči útokům zvenčí.
Na závěr zvažte, co všechno musí hodinky permanentně měřit. Pokud nepotřebujete nepřetržité sledování polohy, vypněte přístup ke GPS a zapínejte jej výhradně před zahájením sportovní aktivity. Výrazně tím prodloužíte výdrž baterie a zároveň radikálně omezíte množství citlivých prostorových dat, která odesíláte do cloudu.
Závěr
Chytrá nositelná elektronika je fascinující a neuvěřitelně užitečný nástroj, který nám může reálně pomoci žít zdravěji, odhalit skryté zdravotní problémy v raném stadiu a zefektivnit náš den. Musíme k ní však přistupovat jako k partnerovi, kterému dobrovolně svěřujeme svá nejhlubší a nejintimnější osobní data. Ochrana soukromí v pokročilém digitálním věku již dávno není pouze otázkou toho, jaké webové stránky navštěvujeme nebo co píšeme na sociální sítě. Jde především o to, jaká zařízení nosíme na svém těle a kolik jim toho dovolíme prozradit. Je na každém z nás, aby si vědomě nastavil pevnou hranici mezi uživatelským pohodlím a nevratnou ztrátou vlastní anonymity.
Zdroje a inspirace
• Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ)Základní definice zpracování citlivých osobních údajů a zdravotních dat z pohledu platné legislativy. https://www.uoou.cz
• Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB)Oficiální doporučení a metodiky pro bezpečné používání IoT zařízení a nositelné elektroniky v každodenním životě. https://www.nukib.cz
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (GDPR)Právní rámec ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volným pohybem těchto údajů. https://eur-lex.europa.eu
Tento článek vychází z informací dostupných v době jeho publikace. Pokud dojde ke změně legislativy nebo zveřejnění nových údajů, mohou se některé informace změnit.
