Článek
Spolu s rostoucími teplotami se do interiérů našich aut vrací staré známé dilema. Cestovat v rozpáleném voze je nejen nepříjemné, ale i nebezpečné pro pozornost řidiče. Logickým krokem je tedy interiér ochladit. Jenže každý způsob ochlazování si vybírá svou daň v podobě zvýšené spotřeby paliva.
Mnoho řidičů se v zájmu úspory paliva zdráhá stisknout tlačítko klimatizace a raději volí jízdu se staženými okénky. Tento přístup vychází z logického, avšak poněkud zjednodušeného předpokladu, že vzduch proudící zvenku je přece zdarma. Fyzikální zákony a testy odborných autoklubů ovšem ukazují, že realita je mnohem komplexnější.
Abychom pochopili, co se skutečně vyplatí, musíme se podívat nejen na to, jak funguje chladicí systém vozidla, ale také na to, jak karoserie auta prořezává vzduch. Odpověď totiž není jednoznačná a mění se v závislosti na tom, zda se proplétáte městskými zácpami, nebo uháníte po dálnici.
Co se děje pod kapotou, když zapnete chlazení
Klimatizační systém v automobilu není poháněn vzduchem, ale energií z motoru. Srdcem celého systému je kompresor. U běžných vozů se spalovacím motorem je kompresor poháněn řemenem přímo od klikové hřídele motoru. Když klimatizaci zapnete, připojí se spojka kompresoru, což představuje pro motor okamžitou mechanickou zátěž.
Aby motor tuto dodatečnou zátěž překonal a udržel si plynulý chod, musí řídicí jednotka vstříknout do válců více paliva. Obecně platí, že zapnutá klimatizace zvyšuje spotřebu zhruba o 0,5 až 1,5 litru paliva na 100 kilometrů. Rozptyl je dán velikostí vozu, výkonem motoru, venkovní teplotou a tím, na jakou teplotu se snažíte interiér ochladit.
Moderní automatické systémy, často označované jako Climatronic, sice umí výkon kompresoru plynule regulovat a nejsou tak náročné jako starší manuální klimatizace, které běžely vždy na plný výkon, ale i tak představují nezanedbatelný výdaj.
Fyziku neoklamete aneb aerodynamický odpor
Proti spotřebě klimatizace stojí argument otevřených oken. Chlazení interiéru průvanem nevyžaduje žádnou práci kompresoru, a tudíž nezatěžuje motor přímo. Zde ovšem vstupuje do hry aerodynamika.
Automobilky investují miliardy do vývoje karoserií s co nejnižším koeficientem aerodynamického odporu. Hladký tok vzduchu kolem vozu je klíčový pro nízkou spotřebu. Jakmile však stáhnete okénka, narušíte tuto pečlivě navrženou bublinu. Vzduch začne vnikat do kabiny, vytváří turbulence a vůz funguje podobně jako padák.
Tento efekt, známý jako aerodynamická brzda, nutí motor vyvinout více síly k udržení stejné rychlosti. A více síly opět znamená vyšší spotřebu paliva.
Kde leží bod zlomu? Rozhoduje ručička tachometru
Zásadní otázkou tedy je, kdy je odpor vzduchu dražší než běh kompresoru klimatizace. Odpověď leží v rychlosti jízdy. Aerodynamický odpor totiž neroste lineárně, ale s druhou mocninou rychlosti. To znamená, že zatímco při 50 km/h je vliv otevřených oken minimální, při 130 km/h je odpor vzduchu obrovský.
Odborné testy se shodují, že bod zlomu se nachází v rozmezí 70 až 80 km/h.
Při pohybu ve městě, v kolonách nebo při pomalé jízdě do 70 km/h je aerodynamický odpor zanedbatelný. V těchto situacích je jízda s otevřenými okny skutečně úspornější než zapnutá klimatizace. Kompresor by při pomalé jízdě odebíral neúměrně velkou část výkonu motoru.
Jakmile ale opustíte město a rychlost překročí 80 km/h, situace se obrací. Na okresních silnicích a zejména na dálnici turbulence způsobené staženými okny zvyšují spotřebu natolik, že překonají nároky zapnuté klimatizace. Při dálničních 130 km/h vás otevřená okna mohou stát až o dvacet procent paliva více, zatímco klimatizace v moderním voze spotřebu zvýší jen zhruba o pět až deset procent.
Souvislosti: Zlatá střední cesta a režim ECO
Pro řidiče, kteří chtějí mít spotřebu paliva plně pod kontrolou, nabízí většina moderních vozů kompromisní řešení. Pokud je váš vůz vybaven systémem s funkcí ECO (případně ECON), vyplatí se vědět, jak přesně funguje.
Aktivace tohoto režimu typicky odpojí kompresor klimatizace. Ventilační systém sice nadále vhání do kabiny vzduch a snaží se udržet nastavenou teplotu, ale chladí pouze na úroveň teploty venkovního vzduchu. Tento režim je extrémně užitečný v ranních nebo večerních hodinách, kdy venkovní vzduch není rozpálený, ale vy přesto potřebujete zajistit cirkulaci vzduchu v kabině, aniž byste pálili drahocenné palivo.
Tímto způsobem lze dosáhnout ideálního stavu pro peněženku. Motor není zatížen kompresorem a zároveň nedochází k narušení aerodynamiky otevřenými okny.
Praktické dopady na běžné lidi
Kromě čisté matematiky a spotřeby paliva je třeba zvážit i další praktické dopady obou variant, které ovlivňují komfort a bezpečnost každodenních cest.
Jízda s otevřenými okny ve městě může sice šetřit palivo, ale zároveň do interiéru propouští hluk, prach, pyly a výfukové plyny z okolní dopravy. Pro alergiky nebo rodiny cestující s malými dětmi to může představovat značný diskomfort. Na dálnici pak hluk proudícího vzduchu rychle dosahuje úrovně, která znemožňuje komunikaci ve voze a způsobuje únavu sluchu.
Na druhou stranu, příliš silně nastavená klimatizace představuje zdravotní riziko v podobě nachlazení, angín nebo problémů s dutinami. Lékaři důrazně nedoporučují, aby rozdíl mezi venkovní teplotou a teplotou v interiéru vozu přesáhl pět až sedm stupňů Celsia. Správné používání klimatizace tak není jen otázkou peněz, ale především zdraví.
Důležitý je také vliv teploty na bezpečnost. Výzkumy dokazují, že pokud teplota v autě překročí 27 stupňů Celsia, reakční doba řidiče se výrazně prodlužuje a stoupá riziko agresivního chování za volantem. Investice do spuštěné klimatizace je tak zároveň investicí do prevence nehod.
Závěr
Neexistuje univerzální pravidlo, které by platilo za všech okolností, ale základní poučka je jednoduchá. Pokud popojíždíte městem rychlostí do 70 km/h, stáhněte okénka. Motoru se uleví a palivo skutečně ušetříte. Pokud ale najedete na silnici první třídy nebo na dálnici a ručička tachometru zamíří výše, okna zavřete a nechte pracovat klimatizaci. Zvýšená spotřeba kvůli odporu vzduchu by vás totiž stála mnohem více než chod kompresoru. Pokud to podmínky dovolují, naučte se pracovat s ekonomickými režimy vašeho ventilačního systému.
Zdroje a inspirace
• Ústřední automotoklub ČR (ÚAMK) Základní doporučení pro bezpečnou a plynulou jízdu v letních měsících a vliv teploty na pozornost řidičů. https://www.uamk.cz/bezpecnost-v-lete
• BESIP - Bezpečnost silničního provozu Statistiky a analýzy vlivu únavy a tepelného komfortu na reakční dobu za volantem. https://www.ibesip.cz/Temata/Bezpecna-jizda
• Ústav termomechaniky Akademie věd ČR Obecné fyzikální principy aerodynamického odporu těles v proudícím plynu v závislosti na rychlosti. https://www.it.cas.cz/cs/aerodynamika
Tento článek vychází z informací dostupných v době jeho publikace. Pokud dojde ke změně legislativy nebo zveřejnění nových údajů, mohou se některé informace změnit.
