Nový poplatek za elektřinu je zase blíž. Co je skutečně schválené a kolik mohou zaplatit domácnosti

Systém budou financovat spotřebitelé, konkrétní částka pro domácnosti ani způsob jejího uvedení na faktuře však zatím stanoveny nejsou. První podporované období navíc začne až na konci roku 2030.

Evropská komise 16. července 2026 schválila český kapacitní mechanismus. Stát díky tomu může připravit systém, v němž budou elektrárny, bateriová úložiště a další poskytovatelé dostávat zaplaceno za to, že budou mít určitý výkon připravený pro případ nedostatku elektřiny.

Nejde tedy o nový poplatek, který by se domácnostem začal automaticky účtovat už během léta nebo podzimu 2026. Evropské schválení umožňuje mechanismus zavést, jeho praktické fungování ale musí být dále upraveno českými pravidly, aukcemi a smlouvami.

Kapacitní mechanismus neplatí elektrárnám za běžnou výrobu elektřiny. Provozovatelé budou odměňováni především za to, že budou schopni dodat předem sjednaný výkon ve chvíli, kdy jej bude elektrizační soustava potřebovat.

Elektrárna nebo bateriové úložiště tak může získat kapacitní platbu za svou připravenost. Elektřinu, kterou skutečně vyrobí a dodá, bude nadále prodávat na trhu.

Zjednodušeně lze systém přirovnat k pojištění. Spotřebitelé nebudou platit pouze za spotřebovanou elektřinu, ale nepřímo také za jistotu, že v kritické situaci bude k dispozici dostatek záložního výkonu.

Česká energetika se připravuje na postupný odchod od uhlí. Uhelné elektrárny přitom v současnosti poskytují významnou část řiditelného výkonu, který lze podle potřeby zvyšovat nebo snižovat.

Solární a větrné elektrárny mohou nahradit část výroby, jejich výkon je však závislý na počasí. Elektrizační soustava proto potřebuje také zdroje schopné vyrábět v době, kdy nesvítí slunce, nefouká vítr nebo náhle vypadne jiná velká elektrárna.

Evropská komise při schvalování českého mechanismu odkazovala také na evropské hodnocení zdrojové přiměřenosti ERAA 2025. To podle Komise předpokládá, že se v České republice mohou od roku 2028 objevit nová rizika pro bezpečnost dodávek elektřiny. Neznamená to, že by byl od roku 2028 automaticky očekáván nedostatek elektřiny nebo rozsáhlé výpadky. Jde o modelové hodnocení, podle kterého je nutné připravit dostatek náhradních zdrojů.

Do mechanismu se podle rozhodnutí Evropské komise mohou zapojit:

Systém má být technologicky otevřený. Zájemci budou soutěžit v aukcích a nabízet, za jakou cenu jsou schopni požadovanou kapacitu zajistit. Před vstupem do aukce budou muset projít kvalifikací a splnit příslušná technická, finanční a emisní pravidla.

Tvrzení, že peníze automaticky získají pouze nové plynové elektrárny, proto není přesné. Plynové zdroje se pravděpodobně mohou stát jednou z důležitých částí systému, soutěžit ale mají také baterie, řízení spotřeby a další technologie.

Evropská komise odhaduje celkové náklady českého kapacitního mechanismu na 3,1 až 6,2 miliardy eur. Při přepočtu jde přibližně o desítky až více než 150 miliard korun.

V oznámení zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie je uveden celkový rozpočet 150 miliard korun. Tato částka představuje oznámený rozpočtový rámec systému, nikoliv jistý účet, který musí být v plné výši utracen. Skutečné náklady budou záviset na výsledcích budoucích aukcí, množství objednané kapacity a vývoji potřeb české elektrizační soustavy.

Mechanismus byl schválen na deset let od července 2026. Podle údajů v Úředním věstníku může režim podpory trvat do 30. září 2036. Jednotlivé kapacitní smlouvy mohou být za určitých podmínek uzavírány až na patnáct let.

Rozhodnutí Evropské komise výslovně uvádí, že kapacitní mechanismus bude financován prostřednictvím poplatků hrazených spotřebiteli elektřiny.

To je v původním článku uvedeno správně. Příliš kategorické však bylo tvrzení, že se na faktuře domácností určitě objeví nová samostatná položka.

Oficiální dokumenty zatím nepotvrzují:

Je proto přesnější uvádět, že náklady nakonec ponesou spotřebitelé, ale konečný způsob jejich výběru v České republice ještě není definitivně zveřejněn.

Evropský rámec CISAF, podle kterého byl český mechanismus schválen, obsahuje pravidla pro rozdělení nákladů mezi spotřebitele.

Nejméně 90 procent nákladů kapacitního mechanismu má být rozdělováno podle spotřeby elektřiny během jednoho až pěti procent hodin s nejvyššími cenami v daném období. Smyslem je motivovat spotřebitele, aby část spotřeby přesouvali mimo nejzatíženější hodiny.

Poplatek přitom nemusí být vybírán přímo od každé domácnosti státem. Evropská pravidla připouštějí jeho vybírání prostřednictvím subjektů odpovědných za odchylku, mezi které mohou patřit také dodavatelé elektřiny.

Jak přesně se tento princip promítne do českých tarifů a faktur, musí stanovit konečná národní pravidla.

V srpnu 2026 neexistuje žádná oficiální sazba, podle které by bylo možné přesně vypočítat náklady pro konkrétní domácnost.

Nejsou zatím známy výsledky aukcí, konečné množství objednaného výkonu ani přesný způsob rozdělení nákladů mezi jednotlivé skupiny odběratelů. Nelze proto spolehlivě tvrdit, že domácnost zaplatí například několik stokorun nebo několik tisíc korun ročně.

Projekt Fakta o klimatu ve své analýze uvedl orientační rozpětí přibližně 250 až 1 800 korun ročně pro domácnost se spotřebou tři megawatthodiny elektřiny. Nejde však o vládní výpočet, schválený tarif ani oficiální předpověď. Výsledek je založen na analytických předpokladech a skutečná částka se může výrazně lišit.

Částku proto nelze jednoduše získat vydělením celkového rozpočtu počtem českých domácností. Kapacitní mechanismus budou financovat také podniky a další odběratelé a náklady budou rozloženy do více let.

První období, pro které mají vybrané zdroje dodávat nasmlouvanou kapacitu, začne v listopadu 2030 a skončí v říjnu 2031.

To ale neznamená, že lze už nyní s jistotou určit přesný měsíc, kdy se případný poplatek poprvé promítne do účtů domácností. Část přípravných a smluvních nákladů může vznikat dříve a konkrétní pravidla financování ještě nejsou dokončena.

Jisté je, že schválení mechanismu v červenci 2026 samo o sobě nezpůsobuje okamžité zvýšení současných záloh ani automatickou změnu platných smluv s dodavateli.

Kapacita musí být objednána s předstihem, aby investoři měli čas nové elektrárny, baterie nebo jiná zařízení postavit.

Návrh českých pravidel zveřejněný Ministerstvem průmyslu a obchodu počítá s tím, že hlavní aukce budou probíhat několik let před začátkem příslušného dodávkového období. Další aukce mohou proběhnout později, aby bylo možné upravit objednané množství kapacity podle aktuální situace.

Jde však stále o návrh opatření obecné povahy. Podrobnosti se proto mohou během schvalování a přípravy prováděcích pravidel změnit.

Podle oznámení o schválené veřejné podpoře má být poskytovatelem podpory provozovatel české přenosové soustavy ČEPS.

ČEPS má připravovat aukce, vyhodnocovat potřebu výkonu, uzavírat kapacitní smlouvy a kontrolovat, zda jejich držitelé plní sjednané povinnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu má schvalovat důležité parametry systému.

Pokud provozovatel nasmlouvaného zdroje nebude v kritické chvíli dostupný, má mu hrozit sankce. Mechanismus by tedy neměl fungovat jako dotace bez povinností, ale jako smluvní závazek dodat sjednaný výkon nebo snížit spotřebu.

Základní kapacitní smlouvy mají být zpravidla jednoleté. Delší smlouvy mohou získat projekty, které vyžadují významné nové investice.

Evropský rámec připouští patnáctiletou smlouvu například tehdy, pokud uznatelné investiční náklady dosahují alespoň 375 tisíc eur na jeden megawatt kapacity. Delší smlouva má investorovi poskytnout jistější příjem, aby mohl získat financování pro stavbu nového zdroje.

Dlouhodobá podpora však zároveň představuje riziko. Pokud stát vybere nevhodnou technologii nebo objedná příliš mnoho výkonu, mohou spotřebitelé náklady hradit ještě mnoho let.

V současnosti je možné s jistotou říci, že:

Stále není definitivně známé:

Z tohoto důvodu by bylo předčasné tvrdit, že každé české domácnosti od určitého data zdraží elektřina o přesně stanovenou částku.

Kapacitní mechanismus má řešit skutečný problém: jak zachovat bezpečné dodávky elektřiny v době, kdy budou končit uhelné elektrárny a zároveň poroste podíl výroby závislé na počasí.

Za tuto jistotu budou spotřebitelé platit. Výsledný účet však bude záviset na tom, kolik kapacity stát objedná, jak silná bude konkurence v aukcích a zda budou mít baterie, řízení spotřeby a další alternativy stejné podmínky jako klasické elektrárny.

V srpnu 2026 tedy není správné oznamovat domácnostem konkrétní zdražení. Správné je říci, že Evropská komise schválila princip systému financovaného spotřebiteli, zatímco přesná česká podoba poplatku a jeho dopad na rodinné rozpočty se teprve připravují.

Článek vychází z informací dostupných k 4. srpnu 2026. Konkrétní sazba, způsob uvedení platby na faktuře a rozdělení nákladů mezi jednotlivé skupiny spotřebitelů nebyly v době přípravy článku definitivně stanoveny.