Tramvaj, která opustila město. Česká LENKA může změnit dopravu na regionálních tratích

Česká regionální železnice dlouhodobě řeší složitý problém. Na jedné straně představují lokální tratě důležité spojení pro obyvatele menších obcí, studenty, seniory i lidi dojíždějící za prací. Na straně druhé bývá jejich provoz drahý a počet cestujících někdy nestačí na to, aby se klasické vlakové soupravy ekonomicky vyplatily.

Jedním z možných řešení by překvapivě nemusel být nový vlak za stovky milionů korun, ale výrazně upravená tramvaj.

Projekt české technologické společnosti AŽD dostal jméno LENKA, což je zkratka označení „Lehké Elektrické Nabíjecí Kolejové vozidlo AŽD“.

Základem se stala modernizovaná tramvaj typu KT8D5, která původně jezdila v Brně. Technici ji však museli zásadně přestavět. Vozidlo dostalo kola a podvozky uzpůsobené pro železniční provoz, nové světlomety, vzduchové houkačky, komunikační technologie a další vybavení vyžadované na železnici.

Prostřední článek tramvaje se změnil na technologický prostor. Nachází se v něm baterie s kapacitou přibližně 192 kilowatthodin, nabíjecí technologie, elektrické rozvaděče a zařízení pro chlazení bateriových boxů. Podle dosavadních údajů by měla LENKA na jedno nabití ujet přibližně 80 kilometrů a dosáhnout nejvyšší rychlosti kolem 60 kilometrů za hodinu.

Celkové náklady na nákup původního vozidla, jeho opravu a přestavbu se podle zveřejněných informací pohybují okolo 12 milionů korun. V porovnání s cenou zcela nové železniční soupravy jde o relativně malou částku, přestože experimentální prototyp zatím nelze přímo srovnávat se sériovým vlakem připraveným pro každodenní provoz.

LENKA nyní jezdí na trati mezi Kopidlnem a Dolním Bousovem, známé jako Kopidlnka. AŽD tuto trať využívá jako experimentální základnu pro testování nových železničních technologií.

Drážní úřad povolil zkušební provoz za přesně stanovených podmínek. Vozidlo zatím nesmí přepravovat běžné cestující. Technici budou ověřovat například chování upravených dvojkolí, funkčnost bateriového pohonu, komunikaci prostřednictvím systému GSM-R i bezpečnostní zařízení kontrolující pozornost strojvedoucího.

Zkoušky mají skončit nejpozději 31. prosince 2027. Poté musí vzniknout závěrečná zpráva, která vyhodnotí splnění bezpečnostních podmínek. Teprve následně může AŽD požádat o schválení provozu s cestujícími.

Optimistický scénář počítá s tím, že by se první cestující mohli svézt přibližně do dvou let. Tento termín ale není zaručený. Kromě úspěšného dokončení technických zkoušek bude potřeba vyřešit také legislativu, protože současné české předpisy s podobnou kategorií vozidla zatím plně nepočítají.

Klasické železniční vozidlo musí být připravené na vysoké rychlosti, dlouhé trasy, náročné nárazové zkoušky i provoz na hlavních koridorech. To se promítá do jeho hmotnosti, složitosti a pořizovací ceny.

Na menších lokálních tratích ale často vlaky jezdí pomalu, zastávky jsou blízko sebe a během jedné cesty přepravují jen desítky cestujících. Nasazení velké motorové nebo elektrické jednotky proto nemusí být vždy nejefektivnější.

Lehčí vozidlo podobné tramvaji by mohlo spotřebovat méně energie, rychleji se rozjíždět a mít nižší náklady na údržbu. Bateriový pohon navíc umožňuje provoz i na tratích bez elektrického vedení. Nabíjení by mohlo probíhat v koncových stanicích nebo během části trasy vybavené trolejí.

Právě kombinace nižší hmotnosti, elektrického pohonu a využití existující železniční infrastruktury představuje hlavní myšlenku celého projektu. AŽD chce ověřit, zda může relativně jednoduché vozidlo bezpečně a spolehlivě zajistit dopravu tam, kde je provoz klasických vlaků příliš drahý.

Skutečná vlakotramvaj obvykle dokáže jezdit jak po železničních tratích, tak po městských tramvajových kolejích. Cestující by díky tomu nemuseli na okraji města přestupovat z vlaku na tramvaj.

V českých podmínkách by takové vozidlo mohlo teoreticky vyjet z menší obce po regionální železniční trati a následně pokračovat po městské síti blíže k centru. Právě odstranění přestupů může veřejnou dopravu výrazně zatraktivnit.

Současná LENKA je však především testovací platformou. Jejím prvním úkolem není okamžitě propojit konkrétní české město s okolními obcemi, ale ověřit základní technické a bezpečnostní možnosti lehkého vozidla na železnici. AŽD do budoucna počítá také s testováním dalších technologií a komponent.

Přestavba tramvaje na železniční vozidlo přináší řadu otázek. Kromě legislativy se musí řešit bezpečnost na přejezdech, odolnost vozidla při nehodě, nástup cestujících z různě vysokých nástupišť nebo kompatibilita se železničním zabezpečením.

Omezením může být také maximální rychlost 60 kilometrů za hodinu. Na krátkých lokálních tratích nemusí představovat velký problém, pro delší regionální spojení by ale mohla být nedostatečná.

Otázkou zůstává rovněž skutečná kapacita pro cestující. Část původního interiéru totiž zabírají baterie a další technologie. Případná sériová vozidla by proto pravděpodobně musela vzniknout už od začátku jako vlakotramvaje, nikoliv pouze jako přestavěné starší tramvaje.

Také tvrzení o výrazně levnějším provozu bude potřeba ověřit během dlouhodobých testů. Rozhodovat nebude pouze spotřeba energie, ale také životnost baterií, náklady na servis, dostupnost náhradních dílů a požadavky na údržbu tratí.

LENKA zatím nepředstavuje hotovou náhradu regionálních vlaků. Je to experiment, který má ukázat, zda má celý koncept technický, ekonomický a legislativní smysl.

Pokud zkoušky dopadnou úspěšně, mohl by projekt otevřít cestu k nové kategorii lehkých kolejových vozidel. Ta by nemusela nahrazovat klasické vlaky na hlavních tratích, ale mohla by pomoci zachovat dopravu na spojích, kde je současný provoz příliš nákladný.

Pro obyvatele menších obcí by to mohlo znamenat častější spoje, jednodušší cestování a v budoucnu možná i přímé spojení do center větších měst. Pro kraje a dopravce by zase mohlo jít o možnost, jak udržet regionální železnici bez neustálého zvyšování nákladů.

O tom, zda se z LENKY stane začátek nové éry české železnice, rozhodnou následující měsíce testování. Už nyní ale projekt ukazuje, že budoucnost regionální dopravy nemusí vždy představovat větší, rychlejší a dražší vlak. Někdy může být řešením naopak vozidlo lehčí, jednodušší a na první pohled velmi podobné obyčejné tramvaji.

Článek vychází z informací dostupných v době publikace. Technické parametry, harmonogram testování a plánované nasazení vozidla se mohou následně změnit.