Hlavní obsah
Rodina a děti

Moje dítě nejí vepřové. No a co?

Foto: Václav Benjamin

V šesti letech se můj syn rozhodl, že nebude jíst vepřové maso, protože je čuník moc pěkné a chytré zvíře. Není na tom nic zvláštního, pouze někteří lidé mají problém jeho rozhodnutí přijmout.

Článek

Začalo to plyšovou hračkou z nejmenovaného obchodního domu s nábytkem. Velmi lákavě vystavená zvířátka, která si mnohdy velmi snadno najdou svého páníčka. Vklouznou do náručí malých dětí, které si měkkého a roztomilého mazlíčka u rodičů vybojují svým neodolatelným pohledem. Stejně tak si náš benjamínek vybojoval i toho svého. Očekával jsem, že se po pár týdnech z prasátka stane jen další lapač prachu jako z většiny hraček (a plyšáků obzvlášť), ale nebylo tomu tak. Z obyčejného růžového kamaráda na spaní vyrostl opravdový kamarád, kterého tahal všude s sebou. Dokonce si od mamky nechal na prasátko vyrobit batůžek na míru. No a takhle šel s prasátkem čas, až náš syn učinil velké rozhodnutí, že nebude v životě jíst nic, co je vyrobeno z vepříka.

Od okamžiku jeho moudrého rozhodnutí uplynulo šest let. Teď je mu dvanáct a po celou dobu je věrný svému slibu, hlídá si složení výrobků, ujišťuje se, že se jedná o kuřízek, že šunka není vepřová, že pomazánka neobsahuje vepříka, že párky, i když prodavač tvrdí, že jsou kuřecí, opravdu neobsahují ani kousek prasátka (nakonec 3 % vepřového).

U nás v rodině jeho rozhodnutí plně chápeme, respektujeme a je pro nás úplně normální, že mu nikdo nic vepřového ani nenabídne. Přiznám se, trochu jsem se obával u své vlastní mámy, protože ji znám moc dobře. Jako dítě jsem nesnášel květák, tak mi ho v klidu do polévky rozmixovala a tvrdila, že tam květák není. Já jsem to ale poznal, a bohužel mnozí rodiče a dospělí si neuvědomují, že tyto krátkozraké lži nepřidávají na důvěře. Naposledy jsem něco podobného zažil při vybírání pizzy. U nás v malé pizzerii mají vždy pár kousků připravených předem k okamžitému odběru.

„Ty jo, vy máte dneska jen šunkovou, to já pro toho nejmladšího potřebuju buď jen sýrovou anebo jinou, on přece nejí to vepřové.“

„Tak mu to neříkejte. Řekněte, že je to třeba hovězí.“

„To nemůžu přece!“

„Proč ne?“

„Za prvý bych mu to nikdy neudělal a za druhý už by mi v životě nevěřil.“

Kromě toho, že si někdo může myslet, že když zalže, tak tím jednoduše vyřeší „problém“, že panáček nejí vepřové, jsou i tací, kteří jeho rozhodnutí zesměšňují. Jestli není nějakej muslimák, od svého trenéra na fotbale slyšel, že z toho vyroste a že je selátko to nejlepší maso. Od jiného zase: „Podívej tady na mojeho kluka, ten jí masa hele a podívej, jak je velikej. No musíš to jíst jinak budeš pořád prcek.“

Milý chlapče, nemusíš to jíst, vyrosteš i tak, protože jíš spoustu kuřecího masa, které je napíchané růstovými hormony 😊. Ale vážně, buď v klidu, (ne)jez, co chceš, a měj s dospělými trpělivost a omluv jejich neomalenost a věz, že ty nikomu nic nemusíš vysvětlovat. Prostě nejíš vepřové maso. No a co?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz