Článek
V pondělí nastupuje do práce většina národa. Jak je tedy možné, že bary jsou v pátek a v sobotu plné? Protože my smíme, ale fotbalista nesmí? A kdy vůbec má fotbalista právo žít svůj život?
Na dokumentu o Davidu Beckhamovi mě nejvíce zaujal moment, kdy dospělý člověk během přípravy na MS 8 týdnů nevidí svou přítelkyni a musí prosit u trenéra, jestli za ní může na otočku odletět. Samozřejmě, že nemůže, protože on je přeci profesionální fotbalista. Protože profesionální fotbalista, který nastupuje za národní tým, ztrácí svá práva a v rukách je pevně tiskne trenér a národ.
A ten náš národ právě svírá práva tří mladých, bohatých, talentovaných, úspěšných kluků, kteří jsou uvnitř stejní jako my. A jen chtějí žít svůj život, stejně jako my.
Že kluky čeká nejdůležitější zápas kvalifikace? Ne, život je nejdůležitější zápas a je třeba ho žít tak jak si každý sám přeje. Pokud svým chováním nikomu neubližuji nemusím se nikomu zpovídat. Můj život nepatří národu, ale mně. A trenérovi bych se do základu neměl nominovat tím, že tři dny před zápasem sedím na pokoji, čtu knihu a piju mléko, ale tím, co předvádím na hřišti, protože kvůli tomu tam jsem.
