Článek
Diskuze vedou zejména ochránci zvířat, a to v Česku ale i v zahraničí. Dostihy totiž mají na svědomí životy tisíců zvířat. Jen se před tím, zavírají oči.
Jde v něm bohužel o velké peníze. Pro koně to ale znamená jen stres, utrpení a někdy bolestivou smrt. Koně sice běhají rádi. Není to ale v případě, že jim na zádech sedí člověk, který používá udidlo a bičík.
Narazil jsem na argument, že koně, kterým spadne jezdec ze hřbetu, běží dál, a tudíž se jim to líbí. To sice zní hezky, ale je to nesmysl. Kůň je stádové zvíře, proto se drží ostatních. Hledá tedy pouze ochranu stáda, která je v tomto případě, pouhou iluzí. Dostihový koně jsou lidmi poznamenaní tělesně i duševně. Jsou to vynervovaná zvířata s předčasně poškozeným pohybovým aparátem.
Není to jen záležitostí ciziny, ale týká se to i České republiky. Velkou pardubická má, napříč svojí historií, mnoho úmrtí koní.
Nezáleží ani na tom, o jaký druh dostihu se jedná. Nebezpečím jsou všechny. Skokové dostihy jsou ale o něco horší než rovinové. Doskoky za překážkou, pokud to nejsou rovnou fatální pády, jim ničí klouby, šlachy i chrupavky. Taková zvířata končí předčasně na jatkách. To vše jen kvůli tomu, aby se lidé pobavili a vydělali peníze. Je to hnus, ne sport.
