Článek
Tykání je v mnoha společnostech považováno za důvěrné, neformální a v mnoha situacích krajně nevhodné. To ale nebrání spoustě lidem, k němu sklouzávat.
Tykání se používá především k oslovení dětí, členů vlastní rodiny a blízkých osob, které s tykáním souhlasily. Mnoho lidí ale na souhlas nečeká a přechází k němu zcela automaticky.
Setkávám se s tím i v zaměstnání. Mnoho lidí mi začne tykat automaticky i když k tomu nemají jediný rozumný důvod.
Jazyk je mocný nástroj i když si to mnoho lidí neuvědomuje. Způsob, jakým oslovujeme druhé, o nás hodně vypovídá. Automatické tykání může působit neformálně a přátelsky, ve skutečnosti je ale spíše nezdvořilé a neuctivé. Nejde o zastaralá pravidla etikety, nad kterými můžeme jen mávnout rukou. Jde o základní projev respektu k druhým.
Neusnadňujme si život na úkor slušnosti. Místo bezmyšlenkovitého tykání se pokusme na chvíli zastavit a zamyslet se, nad svým vlastním chováním. Oslovujeme druhého tak, jak bychom chtěli, aby oslovoval on nás? Chováme se k lidem tak, jak očekáváme, že se budou chovat oni k nám?
Možná by stačilo trochu více ohleduplnosti, abychom se všichni cítili lépe.
