Článek
Sice se může zdát, že odpověď je relativně jasná, názory na toto téma se však značně liší.
V první řadě je třeba zdůraznit, že svatba je především den novomanželů. Jsou to oni, kdo z velké části vše plánuje, organizuje, a proto by měli mít poslední slovo v otázce, koho na svůj velký den pozvat. Každý pár má jiné představy o tom, jak by tento den měl vypadat. Což je samozřejmě i správné.
Historicky byly děti sice běžnou součástí svateb. Tento den fungoval jako společenská událost spojující celé rodiny včetně i těch nejmenších. V mnoha kulturách děti dokonce hrály symbolické role v samotném obřadu jako například družičky.
Charakter svateb se ale časem samozřejmě měnil, tak jako všechno v historii lidstva.
Dlouhé obřady můžou být pro děti únavné a vcelku i nudné. Stoupá tak riziko vyrušování, samozřejmě v těch nejhorších možných chvílích.
Odpověď na otázku, zda tedy patří děti na svatbu, není vůbec tak jednoduchá. Každá svatba je jedinečná, stejně jako priority a hodnoty každého páru. Volba by tak měla být čistě na novomanželých. Hosté by měli mít respekt k jejich konečnému rozhodnutí. Vyhnout se nesmyslným hádkám a pochopit, že jde o hlavně o budoucí manželství, které tímto dnem začíná.
