Článek
Máme tu zas podzim. Nemyslím tím říjnové „padání lístečků“, slunění na slábnoucím slunku a dozvuky babího léta. Už pár dní se roztrhl pytel s mrholením, deštěm, mlhami a - jak jinak - mlhovkami.
Známe to asi každý. Jedeme si po silnici (ať už okresce nebo dálnici), a zažíváme při tom okamžiky zhoršené viditelnosti… a za chvíli zas. A znovu. Nemůže za to ale mlha, která sotva zmatňuje kostelík na horizontu, nýbrž mlhovky „spoluúčastníků.“
Princip - jak fungují mlhovky
Výhoda mlhovek je ta, že mohou „překážku“ (třeba tu mlhu) „podsvítit“ - dostat svoje světlo těsně při zemi co nejdál a do šíře, aby se netříštilo hned po opuštění světlometu o částečky vody v místě, kde potřebujeme vidět (navíc u země tolik mlhy není- dosvítí dál).
Všimněte si, že ve většině „mlh“ se vám viditelnost po zapnutí mlhovek nezlepší - to je přesně ten případ, kdy tento efekt zatím není potřeba a nic nepřináší. Není pak nic špatného přiznat si, že jsem se spletl a mlhovky vypnout - ony se totiž dají i vypínat.
Kdy používat mlhovky?
Koho to opravdu zajímá do detailu (a z nějakého záhadného důvodu si to dosud sám nevyhledal), toho rád odkážu na Zákon o provozu na pozemních komunikacích (č. 361/2000 Sb. § 32). Pro ostatní je zde můj výklad:
Zadní mlhovky použijte vždy, pokud je zřetelně snížená viditelnost. Zdaleka tolik nevadí a všem prospěje, když jste dobře vidět. Navíc - při snížené viditelnosti je dle zmíněného zákona použít MUSÍTE.
Přední mlhovky je ideální používat za hodně snížené viditelnosti (déšť, mlha, sníh). Ale, přátelé.. myslím tím za opravdu HODNĚ snížené viditelnosti.
- Vidím na kilometr před sebe v mlžném oparu nebo „jakoby v mlze“ deset aut? Tak to není ten případ.
- Vidím je na 500 metrů? Tak to taky ještě není ten případ.
- Vidím jasně vozovku před sebou, auta proti mně, jen prší? NE!
Podobných variací na titulní obrázek (které ale denně na silnicích zažíváme!) by se dalo vymyslet..
Zkrátka: Až když se mi začne v mlze ztrácet poslední auto (hlavně jeho zadní světla), které jede přede mnou cca 100m, nevidím už dobře na silnici bezprostředně přede mnou? To už je situace k použití mlhovek. Ta hranice nemusí být pro každého stejná, ale obecně by se dalo říct: Nejsem si jistý/á, zda je zapnout? Pak jsme ji ještě nepřekročili.
Znaky mlhovek
Ony totiž umí nadělat dost škody
Zapnu mlhovky- pro všechny případy? Ne. Nikdy! FUJ JE TO! Jednak tím porušuji výše zmíněný zákon, ale hlavně - vždyť to kruci oslňuje! Jet v noci v mírném dešti proti koloně „mlhovkářů“, jak se mi povedlo zrovna dnes, to je na facky. Nevidíte nic - od silnice se leskne dvakrát více světel než běžně, navíc z úhlů, pro které nebyly optimalizovány (tato světla se mají používat tehdy, kdy žádnou „kolonu“ nevidíte).
Pak jedete takřka poslepu a můžete jen doufat, že to do nějakého „mlhovkáře“ nenarvete. Podobné to je, když jede takové auto za vámi. Mně se dnes poštěstilo obojí najednou. Radost.
Se světly se dá za jízdy „pracovat.“
Jak jsem psal - když nevím, vyzkouším a klidně je po chvíli zhasnu. A nebo jsem se trefil, mlhovky mi pomáhají - tak si je nechám zapnuté. Ale opravdu není nutné zapnout světla sotva vjedu do mlhy a pak je pro jistotu nechat zapnuté celý zbytek cesty. Nebo jako někteří experti pro sichr rovnou celý zbytek týdne.
Tím, že někoho oslníte, můžete nepřímo způsobit nehodu, která se vás a vašeho vozu nemusí (ale také může) týkat. Přistupujme tedy k mlhovkám prosím stejně jako k dálkovým světlům - pamatujme, že mohou také oslňovat a tedy je máme zapínat a vypínat podle potřeby.
