Článek
Z lidské množiny filozofických pohledů v různých časoprostorových jednotkách existují různé náhledy na tvůrčí sílu a síly v kosmickém prostoru. Tvůrčí existenční síly duchovní a hmotné podoby, které podléhají a jsou součástí kosmického vývoje a procesů odehrávajících se v duchovní a hmotné sféře, a to v různém druhu formátu, obsahu a lidského civilizačního vývoje.
Vývoje kosmických duchovních a hmotných procesů, a to v různém formátu, obsahu, interakcí v časoprostorových jednotkách. Jsou to procesy, které lze z lidského úhlu pohledu různě interpretovat z bytostního náhledu a existence.
Z lidského úhlu pohledu hledat opodstatnění, důvod a cíl pro vlastní existenci a existenci v kosmické prostoru. V kosmu lze pozorovat dva rozdílné procesy ve vývoji duchovna a hmoty. Vývojový proces a stálé změny a proměny v existenci neživé hmoty neorganického původu. Zároveň i procesy abstraktního duchovního charakteru ve stálém vývoji, proměně a změně.
To vše se odehrává za kosmické reality promísení a prolínání duchovna a hmoty, a to v různých poměrech v kosmu a v průběhu lidských civilizačních a vývojových procesech. V procesech v rozdílnosti časoprostorových jednotek a různých systémových a nesystémových změn a proměn a asymetrie a symetrie.
Na úrovni neoživené a neorganické hmoty se jedná asi o stálé vnitřní energetické napětí a jeho proměny v různých časoprostorových jednotkách. V časoprostorových jednotkách, kde dochází k jejich proměnám a vzniku nebo zániku ve vývojovém trendu kosmu.
V oživené hmotě a organické hmotě se zřejmě jedná o biochemické procesy, které se různě prolínají s úměrem různé duchovní podstaty v systémové celistvosti existenčního rázu. Procesy, které jsou provázány systémovými a mimořádnými strukturálními a energetickými proměnami v množině různých souvislostí a interakcí.
Zřejmě ve vývojové skladbě biochemických procesů mění se skladba a charakter formy a obsahu na vyšší stupeň organizační skladby, a to za nárůstu lidského poznávacího prostoru a chronologickém nárůstu časoprostorových jednotek. Děje se to v prostředí energetických proměn a změn v celém kosmickém prostoru.
V celkovém vývojovém procesu asi tvoří určitou výjimku existence lidské bytosti, společnosti, v určité časové a prostorové vymezenosti a stálého nárůstu poznávacího procesu a nárůstu lidských strukturálních forem a existenčních podmínek.
Ve vývojovém procesu planety se lidská bytost odlišuje od různorodosti a množin existence v rostlinné a živočišné podobě a jejich existenčních formách v různorodosti časových jednotek. Naopak duchovní a tvůrčí lidská duchovní sféra, a to za různého životního prostředí stále a více prolíná a má nárůstový trend.
Nárůstový trend s možností sebezničení, ale i sebeurčení na vyšších lidských morálních principech. Zároveň za existence lidské dočasnosti i omezenosti a stálého generačního vývoje. Z lidského úhlu pohledu je možno spojit existenci s lidským egoismem v krátkosti životního údělu nebo s lidskou vírou, nadějí a láskou.
Lidstvo je osou, vrcholem, klíčem, svěrákem, sponou a smyslem vesmírného vývoje, absolutním bodem, k němuž spějí kosmické dějiny a v němž se prolínají veškeré vývojové linie, předpokládá a potvrzuje jak vývojové linie, tak První a Poslední příčinu existence Boha Jiná možná paradigma lidské vesmírné svobody zanikají v hmotné nicotě.
Něco se mi nezdá
Pierre Teilhard de Chardin
Velký třesk ve vesmíru
V miliardách časových jednotek se pak odehrávají a plynou dějiny vesmíru a životních formách v něm existujících. Se vznikem vesmíru je spojován takzvaný velký třesk, jako základ vesmírného vývoje. Druhým okamžikem je pak vznik životních forem, a tak oživení a prostoupení a životní ozáření temnoty vesmíru.
Ve vesmírném prostředí se zřejmě životní formy rozvíjejí v množině různých forem, významů a s množinou doby své existence. V množině životních forem se nachází existence lidské bytosti a společnosti a osobní a společenské rozdílnosti.
Z lidského poznávacího úhlu pohledu jsou ve vesmíru nekonečné množiny miliardové a časoprostorové existence s nepatrným zábleskem jedné životní formy v miliardové struktuře vesmíru a jeho časoprostorových jednotkách.
Z lidského nadhledu velký třesk znamená vznik existence vesmíru, ve kterém zřejmě postupně vznikly životní formy, ve kterých pak dochází k určitým symbiózám duchovní a hmotné podstaty ve vesmírném prostředí.
Lidská bytost a společnost prozatím svou duchovní jedinečností a existenčním vědomím představují něco výjimečného ve vesmírném prostoru.
