Článek
Letem českým politickým světem
Úvaha a esej o demokracii, přebujelá a nabobtnalá česká a demokratická státnost, český politický marketink v pohybu
Úvaha o demokracii
Demokracie ve 21. století v občanské společnosti se postupně posouvá k nové struktuře, formě, obsahu a realitě ve vývojovém procesu lidské civilizace. Do popředí se dostává místo ideologických programů a vizí nová r e a l i t a prožívání lidského údělu. Přímá a nepřímá demokracie si postupně razí a prodírá se v lidské civilizaci vždy k nové budoucnosti. V občanské společnosti se jedná o nové pojetí sociální státnosti, kdy do popředí vystupuje životní úroveň a sociální jistoty obyvatelstva, a to bez ohledu na mocenské a politické zájmy, politickou stranickost. Občanské, ekonomické a sociální požadavky se stávají prioritou a hnací silou pro společenské a mocenské proměny. Postupně dostupnost životních potřeb se stává více limitující, a to bez ohledu na mocenské, státní zájmy úzkých politických elit.
Touha a snaha po lepším společenském pořádku a řádu, zvláště v období celoplanetárního šíření informací (objektivních i dezinformací) racionálně i emočně vniká do všech sociálních vrstev lidsky a organizačně nesourodých sociálních vrstev obyvatelstva. V současné občanské demokracii vyvstává záležitost lidské přirozené i nepřirozené rovnosti a nerovnosti. Vyváženost a odstraňování bariér ve společenských, ekonomických a sociálních vztazích. Prioritními záležitostmi se stávají životní zdroje surovin a energií a jejich nesouměrné planetární rozložení i nesouměrné čerpání a využívání v současné mocenské a státní struktuře lidstva na planetě. Je jen iluzí některých současných snílků a rádoby vizionářů, že lidský egoismus a pragmatismus, lidská člověčina již dospěla do stádia celospolečenské solidarity a tržního sociálního systému bez regulačních opatření.
Současnou dnešní tvrdou realitou se stává hybridní válčení všech proti všem o největší krajíc a materiální kousanec k uspokojení nějakých mocenských nebo společenských a státních zájmů, a to na úkor jiných mocenských a státních zájmů i obyvatelstva. Je realitou, že blahobytné společnosti a elitní vládnoucí vrstvy sní o ještě větším blahobytu a chudé, a ještě chudobnější , o kusu žvance a vody a touží militantně i nemilitantně po změně své životní úrovně.
Jsme zřejmě na novém rozcestí lidské civilizace, zpětných i perspektivních posunů člověka moudrého a lidské společnosti. Hledání nové o p t i m a l i z a c e a v i t a l i z a c e i l i d s k é r a c i o n a l i z a c e na základě morální a hodnotové m o b i l i z a c e. Mobilizace k novému lidskému vzepjetí z již dosažených lidsky právních a životních postojů. Cílem již není urvat ze životních potřeb a zdrojů co nejvíce z materiálního bochníku chleba, ale rovnoměrné rozdělení životních potřeb a celospolečenská humanita. Cílem se stává ochrana a rozdělování existenčních a životně důležitých zdrojů v celospolečenském rozsahu. Rozsahu, zabezpečujícím kontinuálně současné i budoucí generace lidství na planetě.
Asi je nutno si uvědomit v demokratické občanské společnosti, že se nacházíme již v celoplanetárním mocenském a politickém varu a turbulenci než již lokálních, regionálních významů, ale ve významu mezikontinentálního a celosvětovém rozsahu.
Lidská společnost a lidská přirozenost se stále více dostává ve svých vývojových fázích do vždy složitějších vnitřních a vnějších i n t e r a k c í a organizační k o m p l e x n o s t i, ale i hledání nových východisek k dalším perspektivám.
Česká přebujelá a nabotnalá demokratická státnost
Při pádu komunismu zvonilo se klíči a každý si představoval lepší osobní a společenskou budoucnost. V minulém, více než třicetiletém období, se střídaly dobré a méně dobré časy a různé demokratické politické reprezentace a elity. Lidský poznávací proces značně pokročil a změnila se sociální skladba společnosti. Měnilo se politické stranictví jako na běžícím páse. Čekalo se na zázrak, že nově vzniklá občanská společnost dostihne životní úroveň industriálně vyspělých demokratických států. V ekonomické oblasti se stal opak a přišly mimořádné události, inflace, a i jiné krizové jevy.
Místo jedné totalitní komunistické elity máme nyní demokratické a pragmatické vládní mnoho stranické koalice. Co jedna koalice schválí jako program, to další zase v jiném složení mění. Mění se stále zákony a předpisy a různá nařízení tak, že její vydavatelé se v nich nevyznají, a natož se v ní nemohou vyznat a orientovat občané.
Najednou vznikla blbá nálada a postupně začala probublávat společenská a sociální nespokojenost. Také se ukázalo, že české demokratické elity špatně opisovaly a spíše přebíraly do vnitrostátního prostředí negace než prospěšné a pozitivní vklady. Místo opisování se zanedbalo hledání vlastní demokratické identity a rozšiřování vlastních mikrostruktur a makrostruktur a potřebné a průběžné infrastruktury státního a samosprávního charakteru. Nedokázaly jsme se vypořádat a vytvořit vlastní českou a středoevropskou hodnotovou a morální strukturu a začali i papouškovat v Evropské unii. Dokázali jsme se vnitropoliticky a vnitrostranicky rozporovat a rozdělovat a vytvářet politické, stranické a jiné společenské a sociální bariéry.
Nedokázaly jsme překonat realitu, že na období čtyřiceti let bylo utlumené veškeré demokratické stranictví a naši emigrační demokratičtí politici zatím vymřeli. V našem novém demokratickém prostředí se většina komunistických straníků překabátila a neangažované zaplavila vlna euforie. Vznikl nový stát a nová demokratická ústava a nový demokratický kapitalistický systém s tržní ekonomikou a s množinou západoevropských vymožeností v kladných i záporných hodnotách. Budování pluralitního stranictví na zelené politické louce nakonec vyústilo ve vznik nových již demokratických elit. Elit politicky ekonomických a ekonomicky politických, jejíž programem se stal populismus, pragmatismus a vyumělkovaná odbornost místo odborné racionality. Demokratická naduřená byrokracie a leckde naducaná státní správa a samospráva, násobená unijní byrokracií a technokracií se svými zásahy do národní působnosti. Nedokázali jsme se vymanit z občanské průměrnosti k vyšším duchovním a materiálním hodnotám a cílům, ale k poklesu životní úrovně a k poklesu bezpečnostní ochrany. Nedokázaly jsme nejen ochránit své důležité životní a existenční zdroje a dostatečně se postarat o bezpečnost svého obyvatelstva pro nastalé, a ještě nenastalé různé krizové situace.
Je možno konstatovat, že v nadcházejícím roce 2025 se naskýtá možnost k sebekritickému pohledu, k analytickým a syntetickým vyhodnocením a k hledání nových společenských a ekonomických trendů, jak překonat občanskou společenskou, ekonomickou rozdělenost na dva občanské tábory a hledat národní, občanská a evropská východiska.
Nastává i možnost pro hledání občanského souladu v oblasti potřebných ústavních změn, strukturálních změn státní samosprávné oblasti. Hledání rovnováhy a vyváženosti v ekonomické oblasti ve vlastnických vztazích mezi státem, samosprávou a nadnárodními společnostmi působícími v zemi, omezení odtoku kapitálu do zahraničí, ve prospěch české ekonomiky. Vyhodnotit klady a zápory v státní správě a samosprávě, když digitalizace nepřináší pokles úřednické byrokracie a v řadě případů naopak. Nově vyhodnotit evropskou a českou dotační politiku, ale i v řadě případů i směrem k ziskovým a neziskovým organizacím. Odstranit platové nerovnosti mezi ekonomickou a politickou elitou a průměrnými možnostmi středních a sociálních vrstev obyvatelstva. Zrušit například bezprecedentní počty politických náměstků, angažování se politiků v činné službě pro stát a samosprávu v privátní oblasti po dobu výkonu služby veřejnosti. Znovu analyzovat poslání a interakce mezi zákonodárnou, vládní a soudní mocí. Analyzovat a přijímat opatření strukturálního charakteru v oblasti správních a byrokratických struktur. Opatření vedoucí k optimalizaci, renovaci a revitalizaci, ve svých důsledcích vedoucí k zeštíhlení státu do formy služebního a efektivního poslání pro obyvatelstvo. Je to jen výsek z potřebné množiny, kam je nutno a lze upřít pozornost. Pozornost pro demokratické stabilizování a navyšování společenských a sociálních jistot obyvatelstva a perspektivu pro nastupující generace.
Současné a nastupující politické a reprezentační elity měly by vzít na potaz, že občanská veřejnost si nepřeje politické a mocenské handrkování. Neustálé nějaké programové změny opačného charakteru, nevedoucí k stabilizaci a cestě k demokratické sociální státnosti. Přeje si ve své většině jen takové politické reprezentace, které odstraní s o u č a s n o u h o d n o t o v o u a d u c h o v n í s t a g n a c i, která bude schopna v y t ý č i t nové demokratické trendy a realizovat je pro české obyvatelstvo.
Občanská veřejnost docela jistě si nepřeje bezpočet vyžírků a politických prebendistů a hejna nějakých placených různých odborníků za peníze občanů. Přeje si přívětivý a demokratický stát s l u ž e b n í h o c h a r a k t e r u p r o o b č a n y.
Pod politickou čarou
Příklad české anti demokracie
Anti Babiš hýbe v českém demokratickém stranickém spektru. Kritika z řad vládní koalice ve všech možných tóninách se ozývá z tlampačů vládních politiků. Nelichotivé a hanlivé přívlastky bubnují do uší české veřejnosti.
Anti Fiala v českém demokratickém stranickém spektru zase hlasitě vyznívá z opozičních řad, bránící vůdčí osobnosti parlamentní opozice.
Anti, anti, politické palce se zvedají nahoru a dolů a hanlivost a obviňování z politické nekorektnosti zahlušují uši a zvedají různé emoce v občanské společnosti.
Někteří političtí bráškové, zamyslete se,
zda již není čas k odchodu do ráje politického zapomnění a jen osobní pohody. Je nezpochybnitelné a demokratické, že v občanské veřejnosti narůstá tužba a přání o změnách v politickém spektru a osobních odchodech. Po odchodu a n t i d e m o k r a c i e k B r d í č k ů m.
Poznámečka
Proč občané nepleskáte nebo nebučíte nebo se nezamyslíte, protože zase je obtížné oslovovat přímo ze seznamu cz.
