Článek
Letem českým politickým světem
Je Česká republika zralá na ústavní změny
Zda a případně kdy a jak v dalším vývojovém trendu je zralá a připravená česká a evropská státnost na reformní změny existuje množina úvah a názorů v českém i evropské demokratické společnosti.
Demokracie a demokratické mechanismy nemají charakter na věčné časy, ale podléhají civilizačnímu vývoji lidské společnosti na planetě. Přímá i nepřímá demokracie a jejich demokratické mechanismy mají své společenské zákonitosti vzniku, vývoje, rozkvětu, stagnace a vzniku nových prvků v průběhu společenského vývoje a nového lidského poznávacího procesu.
Po zániku československé, socialistické a komunistické státnosti vznikla postupně novodobá občanská a demokratická společnost a nová demokratická ústavnost demokratický parlamentarismus a nové politické a stranické spektrum. Vznikla i nová ekonomická a sociální struktura s novým sociálním rozvrstvením obyvatelstva, a to za vzniku nových profesí a zrychlení technologického a technického vývoje.
Změnily se životní podmínky, životní postoje a náhledy na způsob prožití lidských údělů. Prioritním cílem se stala životní úroveň a sociální jistoty i nový způsob lidské solidarity. Stalo se realitou, že v českém demokratickém politickém spektru za 34 letech se nepodařilo v demokratickém stranictví získat přes 51 procent k provedení zásadních revitalizačních změn a reformací.
Současná občanská demokracie prožívá určité stagnační období evropských a českých nejistot a kolísání současné životní úrovně a sociálních jistot. Období společenské a politické i stranické vyhraněnosti. Vyhraněnosti, která se dostává do rozporné pozice s potřebami současné občanské a demokratické společnosti a jejím perspektivním výhledem.
Zvláště v období celosvětové a evropské nejistoty je nutno poukázat, že rozdělování českého obyvatelstva a české veřejnosti na protikladné a špatně komunikující vládní a opoziční stranictví jsou spíše nativní než pozitivní prvky, které neposunují českou občanskou společnost do předu, ale naopak mají další rozkladný společenský charakter.
Nastává asi již období nutného přehodnocování v českém parlamentním a stranickém spektru účelovost a neúčelovost pokračující rozpornost, a začít hledat optimální společenské řešení české státnosti jako východiska z českých, evropských krizových situací a nejistot. Nových reformních řešení za účelem upevnění a další rozvoj občanské demokracie.
