Článek
První čtvrtletí roku 2026 probíhá v politickém a mocenském nástupu vítězné vládní koalice vedené hnutím Ano do současného českého demokratického a občanského prostředí. Českou občanskou veřejnost více oslovil volební program bývalé stranické opozice než vládní program bývalé koalice Spolu.
Pokud lze hledat příčiny, pak je nutno dodat, že bývalá vládní pětikoalice a pak čtyřkoalice podcenila, že nastalý pokles životní úrovně a obavy o sociální jistoty odklonily voličské hlasy jiným směrem. Bývalá vládní koalice postrádala schopnost řešit optimálně krizové a stagnační vnitropolitické a inflační jevy. Včas zachytit nová sociální chvění v české občanské společnosti.
Ukázala se odloučenost politických a stranických reprezentací koalice Spolu od reálného života v české občanské společnosti, ale i nepříliš realistický postoje v Evropské unii, ale také přímá a nepřímá závislost na unijní současné byrokratické reprezentaci. Byrokratické politické reprezentaci, která podcenila bezpečnost Evropské unie v turbulentních současných proměnách lidské civilizace.
Výsledným efektem v českém a širším smyslu ve středoevropském prostoru vznikla mobilizace v širší občanské veřejnosti v reálné občanské podobě. Lidově řečeno demokratickému občanu je bližší košile než kabát. Nejdříve se myslí na zachování životní úrovně a sociálních jistot, a pak až na úlitbu pro svou bezpečnost.
Zřejmou chybou minulých vládních koalic hnutí Spolu se stalo, že nedokázala realizovat pragmatická opatření k odstranění krizových ekonomických a sociálních jevů, a naopak zaměřila svou pozornost na až chimérické výhledy z více pragmatické občanské společnosti.
Politický pohled v desítkách let do období, které nelze ani prognosticky považovat za reálné. Přímočará prognostika bývá vždy narušena nepředvídatelnými okolnostmi. Prognostické lidské společenské a jiné prognózování má většinou jen orientační charakter, a to vždy z množiny jiných možností a nově vzniklých nevypočitatelných realit.
V současné občanské a demokratické společnosti ve volebních obdobích existují množiny nástupu a ústupu z nějakých vizí a programů, ale vždy za existence nových společenských realit.
Současnou českou společenskou realitou je asi nástup v občanské společnosti nových trendů v přímé a nepřímé demokracii z pragmatických společenských pozic. Z pozic, upřednostňujících i víceméně pragmatickou státní zadluženost na úkor dlouhodobých perspektiv.
Záměrem se zřejmě stává okamžitá komplexní a občanská stabilizace životní úrovně a sociálních jistot a následné řešení a snižování státní zadluženosti. Zadluženosti již i v jiných a za jiných makrostrukturálních a mini strukturálních úrovních a sociální skladby obyvatelstva.
Nelze ještě z dnešní současnosti posoudit, zda je to možná optimální varianta v dalším společenském a občanském vývoji. Nelze ještě ani říci, zda a jak se osvědčí a jaké mohou být důsledky. Důsledky pro další národní a státní identitu a existenci nejen v českém, středoevropském a evropském prostoru. Existuje v současnosti příliš velká množina vzniku různých okolností, které je obtížné posuzovat z pohledu nějakých koeficientů.
Za existence turbulentního civilizačního vývoje je možno však konstatovat, že přestává existovat evropská americká civilizace, která se otřásá ve svých základech. Zásadně se mění podmínky pro život a zachování životních zdrojů se stávají postupně podmínkou jakékoli lidské existence a lidských údělů na planetě.
V průběhu lidského civilizačního vývoje, kterého lidstvo dosáhlo do období o b č a n s k é d e m o k r a c i e a d e m o k r a t i s m u nelze pokládat za něco na věčné časy. Je to něco, co kdy nové lidské generace posouvají dál vždy k novým lidským perspektivám.
