Článek
Letem českým politickým světem
Novodobý český národ v období globalizace a multikultury
Český středověký národ za dynastií Přemyslovců, Lucemburku, Jagellonců a v Habsburků v rakouském soustátí se skládal s českých a německých příslušníků žijících na teologii českých historických zemí. Příslušnost k státní formě překonávala národnostní rozdílnosti.
Za Rakouského Rakouska Uherska, a zvláště po roce 1848 se začaly radikálně měnit feudální a platné stavovské vztahy a národnostní poměry v českých historických zemích a v celém Rakouském císařství a pak v rámci Rakouska Uherska, kdy vznikl občanský vztah jednotlivců k zemskému uspořádání v rámci různorodé národnosti v celém Rakouském císařství.
Velká francouzská revoluce a napoleonské období postupně přineslo občanskou příslušnost do různých státních forem i postupný vznik národních států na bázích konstitučního monarchismu a republikánství. V evropském prostředí v národně osvobozovací atmosféře za občanského a národnostního probuzení se stálé dochází ke změnám strukturálním územním a státním změnám.
Do mocenských evropských procesů a pak do celosvětového dění pronikla různorodá ústavnost, parlamentarismus, stranictví a volby na státních teritoriích, a to včetně rozšíření společenských a komunikačních vztahů a proměn mocenských a politických poměrů nejen v evropském, ale i ve světovém měřítku.
V rámci Rakouské císařství po roce 1848 začalo národnostní chvění na bázi národnostní, absolutní a monarchistické, republikánské, autonomní, neparasitické až vyúsťující v pojetí Rakouského císařství ve formě trialismu a dualismu v české, německé a uherské podobě. V Rakouském císařství vzniklo Všeněmectví v různé organizační a územně strukturální podobě vedle Všeslovanství orientované na východní slovanství v rámci absolutní carské monarchie.
V nově státně struktualizoané Evropě začal proces všenárodního slučování a rozdílností mezi německým obyvatelstvem žijícím V Rakouském a Pruském císařství, ale i postupná diference a odluka od západoevropské státnosti. V českých historických zemích začala politická rozpornost v rámci mezi českou a německou národností, ale i postupně vznikla rozpornost v obou národnostech. U německé národnosti pro rakouské národní zaměření a pruské velkoněmectví krystalizující v českém sudetském prostředí. a to za různého zájmového a ideového rozložení.
V českém národním prostředí historických zemí z národního stranictví vznikla zájmová a ideová rozdílnost s postupnou příklonností k rakouskému Předlitavsku, ale i k českému autonomismu až do podoby české státní nezávislosti a samostatnosti českých historických zemí.
První světová válka přinesla zánik obou německých císařství a vznik Českoslovanská a čechoslovakismu ve více národnostním státě. Státě republikánském a demokratickém za poválečného vzniku nové Velkoněmecké říše a nového národně socialistické a všeněmecké ideologie. Ideologie zahlcující rakouské a české německé prostředí v Československu a německé menšiny v jiných zemích.
Evropa se mocensky a ideologicky rozdělila na demokratický západní celek a na dva nedemokratické totalitní režimy. Německý a ruský. Vznik druhé světové války po prvotním spojenectví německém a sovětským, pak propojil demokratické mocenské prostředí se sovětským totalitním režimem.
Po druhé světové válce a zániku Velkoněmecké říše vznikla studená válka mezi demokratickým orientovanými státy a sovětskou státností a celosvětovému novému pohybu ve smyslu vzniku v planetárním měřítku demokratické, autoritativní a totalitní státnosti. Státnosti na bázi postupného vzniku supervelmocí, nového vývoje globalizace a multikultury.
V Evropě po rozkladu sovětského impéria a socialistického bloku vznikla Ruská federace národu inklinující k autoritativní státností. Československo se vymanilo ze socialistické a komunistické výstavby a přidružilo se ve formě dvou republik České a Slovenské do poválečné vzniklé Evropské unii a obranému společenství NATO.
V současném ještě v doznívajícím postkomunistickém období zanikla česká a německá národnostní rozpornost ve všeobecným evropským pojetí demokratického občanství a lidskou právních stanovisek. Vzniklo české národní a unijní a demokratické občanství.
Vznikají i nové prvky, trendy a tendence dalšího reformního zaměření. Zaměřené na novou evropskou revitalizaci a reformaci v období již rozvinuté celosvětové globalizace a multikultury. Vznikají i občanského řešení nových společenských, mocenských výzev. Výzev k novému pojetí přímé a nepřímé demokracie za upevnění všelidských práv a životních a sociálních jistot, a to v období nových civilizačních výzev a trendů.
