Článek
Současné opoziční stranictví se ani po pěti měsících od sněmovních voleb nezmátořilo z volební porážky. Snad jen Pirátské hnutí je stále programově konstantní i ve své rétorice.
Ostatní opoziční stranictví jen stále šlape vodu a pokračuje ve své předvolební vyhraněnosti a kritice. Jediné reality, které dosáhlo, je, že se vnitřně užírá a ztratilo identitu bývalého spojení v koalici Spolu, kterou není schopno nahradit a strany začaly hledat vlastní stranickou identitu. Za stálého vnitrostranického napnelismu a preferenční stagnace.
Opoziční strany se ještě nedokázaly programově, někde i personálně rozkročit a změnit svou politickou rétoriku, ale i případně hledat nové postoje k současné vládní koalice pod vedením hnutí Ano.
Snahy vzniklé v řadách lidovců o vytýčení nějakých programových zásad, za jakých by možná byly ochotny podpořit samotné hnutí Ano, se jeví jako liché a plané, rovněž i v současnosti vykukující snahy v jiných opozičních stranách.
Současná vládní koalice je vnitřně jinak organizovaná, než bývalá koalice Spolu vykazuje vnitřní stranické rozdílnosti, ale soudržnost v rámci koaličního vládního programu a jeho realizaci. Naopak v opozičním stranictví se hledá nová stranická identita a zůstává bezzubá protivládní rétorika a politické poštěkávání.
Nějaké změny mezi vládní koalicí a rozčepýřenou opozicí nelze očekávat a případné změny mohou přinést až komunální volby a doplňující volby do senátu. Obojí volby budou lakmusovým papírkem, zda vládní koalice oslovila české občanstvo nebo neoslovila a více oslovily opoziční strany.
Teprve se ukáže, jaká vznikne stranická rozdílnost, zda vládní koalice upevní své parlamentní pozice nebo neupevní. Zda opoziční stranictví začne hledat s vládní koalicí nějaké dohody v základních a fundamentálních oblastech národního a státního zájmu, nebo se uvrhne do dalšího stagnačního procesu.
Za politickou naivitu lze považovat výkřiky některých opozičních politiků (například z řad lidovců), že lze hnutí Ano klást podmínky pro případnou spolupráci. Zvláště od stran, které v současnosti nedosahují limitu pro vstup do sněmovny a vykazují preferenční bídu.
Komunální volby a doplňující volby do senátu teprve ukáží, kam chce české obyvatelstvo směřovat, s kým a pro něco, pro novou perspektivu.
