Článek
V dějinách lidské civilizace existují základní menšiny, a to muž a žena, rodina a potomci, ale lidská civilizace postupně vyprodukovala osamělé jedince, ale i různorodost v pojetí vzájemných vztahů a orientací mezi mužským a ženským pohlavím.
Je však nutno zdůraznit, že civilizačním základem je však vztah muže a ženy za účelem rozmnožování a vzniku dalších generací. Generací, které vždy ve změněných životních podmínkách vytváří škálu různě se orientovaných společenských, mocenských, ekonomických a sociálních většin a menšin.
V lidských dějinách a v lidské společnosti se vždy vytvářejí množiny většin a menšin navzájem propojených vzájemnou interakcí a stálé měnícího procesu. Měnící se ve stále probíhajících časoprostorových jednotkách a vždy na větším stupni organizovanosti. Organizovanosti v různých společenských a mocenských systémech místního, regionálního státního, mezistátního a mezinárodního významu.
V lidské civilizaci charakterizuje organizovanost vznik nějakých většin a menšin společensky více nebo méně významných. Jedná se o vznik různě orientovaných organizačních celků a menšin, které nabývají různý společenský, mocenský a zájmový charakter. Charakter, který se stále mění a přináší stálý vznik a zánik většin a menšin a tvorbu nových za jiné formy a s jiným obsahem.
Lidský civilizační proces stále přináší nové prvky společenského sdružování a sjednocování a stálých změnových stavů většinových nebo menšinových společenských celků. Celků stále s vyšší lidskou organizovaností za stálých proměn a změn formy a obsahu. Ve stálé neměnné kulise militantního a nemilitantních mezilidských a společenských vztahů.
Jevů a vztahů v různé podobě protínajících stále se tvořící lidské většiny a menšiny a mezi nimi vznikajícími konfliktními i nekonfliktními vztahy. Vztahy, které nabývají komplexnějšího významu v současné globalizované a multikulturní lidské společnosti.
V současném mocenském organizačním uspořádání vznikají v demokratické, autoritativní a totalitní státnosti naprosto odlišné procesy a odlišná tvorba sociálního rozvrstvení obyvatelstva a proměny vládních a nevládních většin a menšin.
V autoritativních a totalitních většinách začalo pozvolné rezivění militantního společenského autoritářství, když do jejich sociálních vrstev obyvatelstva vznikla a pronikla povinnost uspokojit životní potřeby a narůstající potřeby životních jistot obyvatelstva. Na straně demokratických většin se projevuje stagnace dosaženého demokratismu nutná regrese a revitalizace k udržení životní úrovně sociálních jistot obyvatelstva.
Globalizace a multikultura najednou smršťuje většiny a menšiny a jejich rozpornosti jen do dvou řešení. Konfliktních střetů všech lidských společenských většin a menšin o nezbytné životní podmínky a energetické zdroje. V druhém případě v zájmu všech společenských většin a menšin a nového sociálního rozvrstvení na planetě, hledat optimální a pro všechny uspokojivé řešení pro žijící lidské generace na planetě.
Lze se domnívat, že v globalizačním období vzniká a stabilizuje se forma lidského federálního uspořádání a na druhé straně mocenské organizační uspořádání a hledání nějaké stability, které vyžaduje optimální udržení životní úrovně veškerého obyvatelstva žijícího na planetě.
Autor se pokusil předložit jiný druh filozofického a sociologického pohledu na civilizační vývoj v současné společnosti.
