Článek
Není to však zdaleka jednoduchá záležitost. Jako absolvent sociálně-právní školy a provozovatel jedné z prvních soukromých agentur, které se zabývají pomoci seniorům, dobře vím, že takových vzácných jedinců je možná méně než irbisů horských v Himálajích. Navíc jsou stejně ostražití a váží si své opojné svobody tak, že neotevřou ani sousedce, která jim přinesla jejich oblíbenou bábovku. Oni sami se naučili vařit tak, že se to stalo jejich koníčkem, uklízení bytu zvládají skvěle a prádlo vypere hodná dcera.
Téměř neulovitelný je typ „vysokých vlasatých šediváků“ v perfektním oblečení, s drahým autem a tučným portfóliem v bance. Ti jsou výhradně loveni vysokými, štíhlými blondýnkami ve věku jejich vnučky. Seniorky ale ve své touze nepoleví a musí se někdy spokojit s daleko méně atraktivním jedincem, kterého ke společnému životu s cizí ženou dožene neutěšený stav jeho domácnosti.
Takový jedinec neumí vařit, vyprat si prádlo, pořádně uklidit byt a stýská se mu po manželce, která se o něj pečlivě starala. Do hospody už dávno přestal chodit, stejně jako jeho kamarádi, a s ohledem na cenu piva si kupuje domů levné lahváče. Je tedy ochoten se za kus žvance podřídit své nové paní, dřít na její zahradě, odpovídat na všemožné otázky a večer s ní místo fotbalu sledovat „přiblblé televizní seriály“. Ta poslední možnost, kterou bych seniorkám v žádném případě nedoporučil, je lov v kategorii osamělých mužů ve věku nad 70 let. Těch je na seniorských seznamkách poměrně dost a „úspěch“ je téměř zaručen. Po čase však nešťastná žena zjistí, že si přivedla jedince, který se celý boží den šourá po bytě na trase mezi WC , PC a TV. Překáží v koupelně, počurává pravidelně záchodové prkénko a nadzvihuje pokličky na sporáku.
Abych byl maximálně objektivní, musím přiznat, že znám i případy, kdy si dva lidé v pozdním věku svého života padnou do oka tak, že spolu prožijí mnoho krásných let. To by mohli potvrdit i případní čtenáři tohoto s nadsázkou napsaného příspěvku.
