Článek
Je jisté, že větrná elektrárna není velká krása. Totéž ale platí i o chladících věžích a komínech. Nejsem energetik, ale fascinuje mě, jak lidé odmítají „zelené“ zdroje z důvodu, že nejsou stabilní. Podle selského rozumu by přece mělo být důležité, že jsou zadarmo. Přesněji za investice, jako každé zařízení - ale provoz je opravdu za „slunce“ nebo „vítr“, tedy zdarma, i když v noci nesvítí a vítr není stálý.
Tepelné elektrárny jsou sice spolehlivější, ale prokazatelně zhoršují zdraví obyvatel, dokonce i těch, kteří komín za obzorem nevidí. A v dobách, kdy v zimě mrzlo tak, že uhlí na vagonech bylo potřeba rozmrazovat, nebyly ani spolehlivé, což děti ocenily v podobě uhelných prázdnin. A co je nejdůležitější: spalování ropy a uhlí změnilo od začátku průmyslové revoluce významně složení atmosféry. Např. obsah CO2 se globálně téměř zdvojnásobil a tempo růstu způsobené spotřebou paliv a výrobou energie i dnes trvá (zdroj: Trends in CO2 - NOAA Global Monitoring Laboratory)
Příští generace, které budou bojovat s rozvratem klimatického systému, nebudou věřit tomu, že předkové se chovali na úrovni primátů, přestože byly k dispozici vědecké důkazy o škodlivosti spalování fosilních paliv. Skleníkový efekt je fyzikální jev, teoreticky podložený a laboratorně prokázaný - není to ideologie, jak někteří rádi tvrdí.
Hmatatelným důkazem primitivizmu je pan Turek, který prostřednictvím svého působení na MŽP navrhl akcelerační zóny (sice omezeně ve srovnání s původním návrhem, ale přesto místa, kde by měly bez problémů stát větrné elektrárny) a současně děkuje za jejich odmítání v místních referendech. Kdo má rozum, tomu zůstává nad takovým počínáním stát.
Jistěže nemáme podmínky jako přímořské země a počet větrníků u nás nemůže být takový, aby zásadně přispěl k energetické soběstačnosti, ale aspoň psychologicky by spotřebitelé viděli, že energie není levná záležitost a má určité dopady na prostředí. Mnozí by takovou osvětu potřebovali.
