Článek
Evropsky významná lokalita (dále jen EVL) Vrbenské rybníky leží na okraji Českých Budějovic, její rozloha činí 320 ha. Jádrem lokality jsou rybníky Starý Vrbenský, Nový Vrbenský, Domin a Černiš, plochy přilehlých mokřadů, luk a lesů.
Území je chráněno jako rezervace od roku 1990, mj. kvůli populaci kuňky obecné a pachníka hnědého. Pachník hnědý je zavalitý hnědočerný brouk, obývá dutiny starých listnatých stromů. Kuňka obecná je nevelká žabka, poznáte ji podle oranžovo-černě skvrnitého bříška. Je to naše nejjedovatější žába.
EVL Vrbenské rybníky má zcela zásadní význam z hlediska ochrany diverzity ptactva. Žije zde přes 70 druhů ptáků, 1/4 z nich je chráněna zákonem.
Ptačí oblast Českobudějovické rybníky je domovem pro jediná pravidelná hnízdiště kolpíka bílého, volavky stříbřité a břehouše černoocasého v naší republice. Stále vzácnější potápky černooké nebo racky chechtavé si zde můžete prohlédnout pěkně zblízka. Oba druhy tu hnízdí v největších koloniích na jihu Čech. Českobudějovická rybniční pánev patří k jedné z nejvýznamnějších ornitologických oblastí v naší republice.
Kolpík bílý
Břehouš černoocasý
Do přírodní rezervace jsem se vydala od zastávky České Vrbné po modré turistické značce. Prošla jsem kolem Nového Vrbenského rybníku, Bažiny, kde se to hemžilo racky, Domina, kde se ptáci mezi sebou překřikovali a u rybníku Černiš jsem se posadila na lavičku a pozorovala potápky a husy velké - ty zde rády hnízdí na podlouhlých ostrůvcích.
Husa velká byla až do poloviny 20. stol. poměrně vzácným ptákem. Po roce 1950 početnost rostla. Počátkem 60. let 20. stol. bylo odhadováno, že v Českobudějovické pánvi hnízdí kolem 30 párů, počátkem 80. let jich bylo kolem 150. Ve skupině Vrbenských rybníků pravidelně hnízdí kolem 10 - 15 párů.
Nad jižním břehem rybníku Černiš se rozléhá vegetačně unikátní komplex bažinných olšin, v podrostu přežívají populace vzácných rostlin, např. žebratka bahenní nebo kapraď hřebenitá.
Rybník Šnejdlík se vyznačuje tím, že zde roste početná populace plavínu štítnatého. Jeho listy se vznáší na hladině, květy má zlatožluté.
Rybník Černiš
Plavín štítnatý
Branišovský les (Bor)
okraj Branišovského lesa
Od rybníku Šnejdlík jsem pokračovala necelé tři kilometry dál po modré k Branišovskému lesu.
Branišovský les je opředen celou řadou pověstí a stalo se zde mnoho nevysvětlitelných událostí. Má zde docházet k paranormálním jevům.
Strom oběšenců
V roce 1927 byl v Branišově otevřen nový hotel, jedněmi z návštěvníků byla mladá dvojice. Ta se vydala na výlet, z kterého už se nevrátila. Byla nalezena oběšená na stromě v Branišovském lese. Na stejném stromě byla později nalezena další oběšená žena.
Aby tomuto dění byl učiněn konec, vesničané strom porazili a spálili. Ale i po této události lidé při procházení kolem tohoto místa slyší hlas, který je nabádá k sebevraždě.
U místa, kde se strom nacházel, dnes stojí dřevěná boží muka - Černý sloup. K těm dojdete zhruba za dva kilometry, když se kousek za Novohaklovským rybníkem odpojíte z modré a napojíte se po pěšinkách na zelenou turistickou značku.
Černý sloup
Další příběhy spjaté s Branišovským lesem
V Branišovském lese můžete narazit i na Pána lesa - Černého rytíře. Je to vysoký muž s širokým černým kloboukem a dlouhým černým pláštěm. Jeho nohy se nedotýkají země, vypadá tedy jako by se vznášel. Jeho přítomnost, podle některých svědků, provází zšeření a pokles teploty v okolí.
Z Boru jsou hlášena i cestování v čase. Jeden z příběhů vypráví o dvojici žen, která se sem vydala na procházku. Jedna z žen si pří ní odběhla do křoví, a protože se dlouho nevracela, šla se po ní druhá podívat. Ale nenašla ji tam, ani v okolí.
Žena se objevila zničehonic a vyprávěla, že se kolem ní objevila zelená mlha, když se rozestoupila, stála v krajině plné barev a městem v dáli. Po chvíli k ní přistoupil muž v černém a zatlačil ji zpět do lesa.
Na neznámém místě strávila pár minut, její kamarádka na ni však čekala 3/4 hodiny.
Zdroje:
Naučné tabule navštívených míst
