Třebíč: architektonický klenot bazilika sv. Prokopa

Od vlakové zastávky se vydávám po žluté turistické značce a dále přes Podklášterský most po zelené. Cesta od vlaku k bazilice mi trvá zhruba 15 minut. V informačním centru, nacházejícím se u lípy, si zakupuji vstupenku a počkám na začátek prohlídky.

Prohlídku baziliky, která byla vybudována v letech 1240 - 1260 v přechodném románsko-gotickém slohu, zahajujeme u portálu Porta Paradisi ( Brána rajská).

Portál pochází z počátku 13. století a znovuobjeven byl v roce 1862. Je bohatě zdoben. Sedm hladkých žulových sloupků se střídá s trojbokými pískovcovými hranoly ústupků, jenž jsou zdobeny ornamentální rostlinnou dekorací, figurální výzdobou a jak zmiňuje slečna průvodkyně, tato výzdoba má vyjadřovat chvalozpěv na Tvůrce.

Přes portál vstupujeme do baziliky, průvodkyně nás usazuje v hlavní lodi, aby mohla pokračovat ve výkladu.

Hlavní loď je rozdělena dvěma vítěznými oblouky do tří prostor - prostor pro věřící lid, mnišský chór a presbytář neboli kněžiště. Od bočních lodí je oddělena šesti pilíři, které vytvářejí lomené oblouky. Nad nimi se nachází šest lomených oken, jimiž do vnitřku kostela proudí světlo.

Následně se přesouváme do chóru.

Průvodkyně nás zde upozorňuje na původní románskou dvojitou osmidílnou křížovou klenbu nad chórem. Netypický třetí vítězný oblouk nese obě románské křížové klenby, jež jsou na tento oblouk zavěšeny. Dozvídáme se, že toto řešení kleneb je v evropském stavitelství považováno za zcela ojedinělé.

Průvodkyně nám též ukazuje zdvojená románská okénka, která se zachovala v původní podobě.

Hraběcí oratoř, jež se v chóru nachází, si nechali zřídit Valdštejnové před rokem 1704, aby se tak přímo z obytného prostoru zámku mohli účastnit bohoslužeb.

Poslední zajímavostí v této části, o níž se průvodkyně zmiňuje, jsou kamenické značky na některých žulových kvádrech. Ty vynikly až poté, co byly zdi zbaveny omítek a pískovec se ponechal pouze na ozdobných prvcích. Těchto značek zde můžeme vidět až 600. Hrubozrnná šedá žula pocházela z místních zdrojů, byla dodávána obyvateli z blízkých obcí.

V kněžišti ve východní části baziliky se nachází pseudogotický oltář, jenž je zasvěcen sv. Vojtěchu. V bazilice byl umístěn v roce 1935.

Za oltářem se nachází lichá arkáda z 33 pískovcových sloupků a hlavic a má zřejmě připomínat 33 let Ježíše Krista.

Průvodkyně nás upozorňuje na okenní patro, jehož součástí je unikátní původní desetidílná románská rozeta s kamennou kružbou. Ta je jediná tohoto typu ve střední Evropě.

Na okenní patro navazuje trpasličí galerie ( nízký arkádový ochoz), která apsidu obíhá ze všech pěti stran.

Rozeta ani trpasličí galerie nejsou za oltářem téměř vidět, ale prohlédnout si je můžeme z venku, když se vydáme do bylinkové zahrádky.

Pokud byste se otočili od oltáře, mohli byste vidět, že stěny hlavní lodi se k vrchu rozestupují. Jejich vzdálenost je ve vrchním patře o 150 centimetrů širší než dole. Postaveno to tak mělo být záměrně, aby se odlehčilo bočním stěnám a snad i z akustických důvodů.

Naší další zastávkou při prohlídce je opatská kaple.

V opatské kapli se nalézá jeden z nejcennějších prvků baziliky. Jsou jím nástěnné malby ( fresky) z první poloviny 13. století ( kolem roku 1260). Jsou druhé nejstarší na Moravě.

Tato původní fresková výzdoba byla znovuobjevena a konservována v roce 1932.

Prohlídku baziliky završíme v prostoru, na který jsem se já osobně těšila nejvíce. Je jím románská sloupová krypta, rozprostírající se pod chórem hlavní lodi, zasahující i do přilehlých částí bočních lodí.

Krypta se datuje k roku 1220 a je tak nejstarší částí baziliky. Zároveň je částí nejzachovalejší. Zbudována byla jako pohřebiště mnichů a zakladatelů kláštera.

Strop krypty je z dřevěných trámů pocházejících z nejstarších dob. Trámy jsou speciálně impregnovány vápenným mlékem. Naloženy mohly být až 80 let a za tu dobu získaly vlastnosti kamene.

Klenbu krypty podpírá 50 sloupů a polosloupů. Hlavice sloupů zdobí rostlinné ornamenty, zvířata a fantastické obličeje. Nenajdete na nich dva stejné motivy.

Prohlídka baziliky zabere asi 30 minut, vstupné činí 150 korun.

Zdroje informací: