Článek
Na zříceninu hradu Helfenburk vyrážím z vlakové zastávky Bavorov po modré turistické značce a po necelém kilometru se zastavuji u kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel patří mezi nejvýznamnější jihočeské a šumavské kostely. Vystavěn byl mezi léty 1360 - 1370 Janem z Rožmberka.
Chrám má dvě věže, původní „Rožmberskou“ a novější, pocházející z roku 1604, postavenou Petrem Vlachem.
Z venkovní části na něm můžeme vidět systém opěrných pilířů se štítky, fiálami, chrliči a dále např. bohatě profilovaný portál.
Uvnitř chrámu stojí za povšimnutí dochovaná gotická klenba, kružba v oknech či hrotitý oblouk s baldachýny.
Hlavní oltář je dílem Jana Václava Hammera, stejně jako většina vnitřní řezbářské výzdoby.
kostel Nanebevzetí Panny Marie
bohatě profilovaný portál na jižní straně trojlodí
interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie
Za kostelem sejdu z turistické značky a pokračuji necelých 5 kilometrů po cyklostezce 1112 k rozcestníku Pod Helfenburkem, odkud je to k hradu zhruba kilometr.
Po cestě si v oboře u hájovny prohlédnu bílé daňky a při stoupání lesem velké množství mravenišť.
Zřícenina hradu Helfenburk
Helfenburk je zříceninou vrcholně gotického hradu, jenž byl založen Rožmberky v roce 1355. Se svojí rozlohou 1,27 ha patří mezi největší zříceniny u nás.
Do hradu vstupuji ze severu, po mostě přes valy a suchý hradní příkop, odkud byl hrad nejsnáze přístupný, a proto je v této části nejdůkladněji opevněn.
Naskytne se mi pohled na střední hradební pás s druhou branou v západní části, strážní věží a východní baštu.
Právě přes druhou bránu se dostanu po dřevěném schodišti do strážní věže.
Ta je vysoká 16 metrů a je pravděpodobně jednou z nejstarších částí hradu ( spolu s hradním palácem). V případě napadení sloužila jako poslední útočiště obránců hradu. V jejím horním patře jsou patrny zbytky světničky pověžného ( strážce).
Na této fotografii si můžete prohlédnout střední hradební pás s druhou vstupní branou, strážní věží a východní baštu.
Po prohlídce strážní věže procházím třetí vstupní branou ( tzv. dvojbraním) na horní nádvoří.
Na jeho jižní straně se nalézala řada hospodářských budov. V přízemí to mohly být stáje a sklady, v patře obydlí pro čeleď.
Vpravo se nachází nádrž na dešťovou vodu, nad ní byla postavena pekárna a předpokládá se, že i pivovar.
třetí vstupní brána - dvojbraní
jižní strana nádvoří, kde byla řada hospodářských budov a obydlí pro čeleď
Z horního nádvoří se přemisťuji do jádra hradu - hradního paláce.
Hradní palác býval dvoulodní, měl tři patra a na svou dobu byl velice moderní. Jeho čtvercové vnitřní nádvoří bylo po obvodu obehnáno arkádovou chodbou, jež umožňovala přístup do jednotlivých místností.
Místnosti západního a východního křídla byly spojené dřevěnými pavlačemi a později je nahradila kamenná arkáda s chodbou.
torzo hradního paláce, v pozadí strážní věž
interiér hradního paláce
Z hradního paláce se přes zbytky objektu neznámého účelu přesouvám k východní baště, která dnes slouží jako rozhledna.
Po výstupu na ni se mi otevře výhled na všechny světové strany. Mohu z ní vidět např. Novohradské hory na východě, na jihu Kleť, Javorník na západě a na severu Prahu.
objekt neznámého účelu, v pozadí východní bašta
jeden z výhledů z východní bašty
Na zřícenu hradu Helfenburk se lze vydat i od rozcestníku Pod Helfenburkem, kde zaparkujete na malém parkovišti.
Vstupné na hrad činí 80,- Kč pro dospělého, na hradě však nelze platit kartou.
Otevírací doba v říjnu je o sobotách, nedělích a státním svátku od 10 do 16 hodin. Poté lze hrad navštívit na Silvestra a Nový rok ve stejném čase.
Zdroje informací:
