Kašperská vrchovina - hrad Kašperk a rozhledna na Sedle

Do přírodního parku Kašperská vrchovina se vydávám z Kašperských Hor od autobusové zastávky po zelené turistické značce.

Přírodní park byl vyhlášen v roce 1981 na ochranu typické krajiny předhůří Šumavy.

Pro Kašperskou vrchovinu jsou charakteristické jeskyně, např. Strašínská s drobnými krasovými jevy. Dále vstavačovité rostliny - tořič hmyzonosný, hořeček mnohotvarý český a spousta jiných, stejně tak častá hnízdiště chráněných ptáků, zejména sov a dravců. Žijí zde rovněž ohrožené druhy plazů, např. ještěrka živorodá, v přítocích Otavy můžeme vidět vydru říční a jako po celé Šumavě i tady lze spatřit rysa ostrovida.

První mojí zastávkou v Kašperské vrchovině je gotický hrad Kašperk, vystavěn na jednom z jejích nejvyšších vrcholů - Zámeckém vrchu ( 921m).

V pokladně hradu si zakupuji vstupenku na komentovanou prohlídku a na nádvoří dolního hradu si nás vyzvedává slečna průvodkyně, která nám před vstupem do purkrabství, na mostku nad příkopem, ukazuje cisternu na vodu a místo, kde vedle ní stávala nová kuchyně.

V budově purkrabství se průvodkyně věnuje výkladu o důvodech založení Kašperku a tak se dozvídáme, že hrad byl postaven na rozkaz Karla IV. v letech 1356 - 1361 a sloužil k ochraně zemské hranice s Bavorskem, odsud vzdálené 18 km ( vzdušnou čarou).

Druhým důvodem pro jeho výstavbu byla obchodní trasa tzv. Zlatá stezka. Karel IV. nechal vytyčit novou větev spojující bavorský Pasov s Kašperskými Horami. Hlavní komodita, jež po ní byla přepravována, byla sůl.

V neposlední řadě Kašperk sloužil na ochranu zlatých dolů a rýžovišť. Ve 14. století v horním Pootaví došlo k rozmachu zlatokopectví a Kašperskohorský revír se stal vedle Jílového u Prahy tím nejdůležitějším v celém českém království. Tento status si udržel až do husitských válek.

Jen co průvodkyně dokončí své povídání, nechává nám chvíli k tomu, abychom si mohli prohlédnout expozici Zlaté stezky, archeologické nálezy z hradu - převážně keramické dlaždice, nebo si vyzkoušet výzbroj - meče, sekyry, rukavice, atd.

Následně se přemisťujeme do dominanty hradního jádra, třípatrového paláce s dvěma čtverhrannými čtyřpatrovými věžemi.

Výšku jednotlivých pater paláce lze dodnes rozeznat podle kapes pro stropní trámy.

V přízemí byly zásobovací anebo skladovací prostory.

V patře prvním býval velký reprezentační sál. Za ním byly další dvě místnosti. První z nich - roubená komora - byla obložena dřevem a zajištovala dobrý tepelný komfort. Na jižní stěně paláce jsou do dnešní doby patrné otisky roubení s pěti okénky této komory. Za komorou se nacházela komnata s krbem a komínem, zbytky se dochovaly v rohu paláce. Komnata měla i svůj vlastní záchod.

Poslední patro sloužilo jako obytné. Členění místností se v průběhu let měnilo, to lze rozpoznat podle zazděných oken.

Naše prohlídka pokračuje v západní věži.

Za zmínku stojí, že ve třetím patře byla ve 14. století dřevěná světnice, jež měla tepelně-izolační funkci. Ve světnici se nacházela doložená kachlová kamna, která byla obsluhována z černé kuchyně. Tato místnost přestala sloužit k obývání v pozdním středověku.

Po vystoupání na vrchol věže nám průvodkyně ukazuje torzo původní cihelné helmice - původní střechy. Její výška je zachována ze 3/5 a ve vnitřních prostorách ukrývá rozsáhlé zbytky původních středověkých omítek. Od roku 2024 ji chrání střecha nová.

Z posledního patra věže se nám otevírají výhledy na hrad a jeho okolí a zároveň zde takřka hodinová prohlídka končí.

Z Kašperku směřuji k Pustému hrádku, cesta vede poněkud krkolomnějším terénem do kopce. Na 400 metrech k němu se potýkám s kořeny stromů a velkým množstvím kamenů.

Pustý hrádek je bývalé předsunuté opevnění hradu Kašperk z 2. 1/2 15. století.

Pravděpodobně šlo o dvoupodlažní stavbu, doplněnou o polopatro s ochozem pro střelce z ručních zbraní.

Zničena byla ještě před koncem 15. století mohutným požárem.

Dnes je toto místo oblíbenou vyhlídkou na hrad Kašperk a jeho okolí.

Od Pustého hrádku zamířím po žluté turistické značce k rozcestí u Nového Dvoru, za nímž se nachází fotorám s výhledem na Kašperk, a odtud se vydávám po červené k druhému mému cíli, jímž je rozhledna na zalesněné hoře Sedlo.

Rozhledna je od Pustého hrádku vzdálená cca 4 km a poslední 0,5 km pod ní vede náročným prudkým a kamenitým terénem.

Na vrcholové části Sedla se nacházelo druhé nejvýše položené hradiště v ČR.

Archeologický výzkum říká, že bylo zbudováno v pozdní době halštatské a existovalo i v časné laténské době ( 6. - 5. stol. př. n. l.). V mladší době laténské ( 2. - 1. stol. př. n. l.) zde žili Keltové.

Postupem doby hradiště ztratilo svůj význam, ale právě pro svoji polohu se stalo vyhledávaným místem turistů.

V průběhu 2. sv. války zde byla postavena vojenská pozorovatelna. Ta na přelomu 50. a 60. let pozbyla na důležitosti a její zbytky sloužily jako „turistická rozhledna“. Po čase došlo ke zřícení těchto zbytků. Dochovány zůstaly pouze betonové patky.

Současná rozhledna na Sedle byla vybudována Sdružením pro obnovu rozhledny na Sedle. Rozhledna byla dokončena na podzim roku 2009 a slavnostně otevřena 13. 12. téhož roku.

Vyhlídková plošina rozhledny se nachází ve výšce necelých 24 m a je na ni potřeba vystoupat 138 schodů, za dobrého počasí z ní lze zahlédnout např. vrchol Velký Javor, Pancíř, Poledník nebo Javorník, vrcholky Českého lesa, Brdy či Písecké hory.

Ze Sedla mě čeká 7 km do Sušice, kde mám zajištěné ubytování. Kilometry to jsou příjemné, celou dobu z kopce, tudíž si mohu užívat dalších krásných výhledů, kterých se zde cestou nachází nespočet.

Ubytování v apartmánu Sportheart vám mohu vřele doporučit. Jedná se o nový apartmán, čistý a voňavý, velmi pěkně zařízený. A jako bonus má velice milého a vstřícného majitele. Je místem, které je po náročnějším výletu za odměnu. :)

Zdroje informací: