Historie a typická památková místa židovské komunity v Třebíči

Rok 1338 je rokem, ze kterého pochází první zmínka o pobytu Židů v Třebíči. Jejich počet se po staletí zvyšoval a v 17. století dosáhl maxima.

V té době také vzniklo židovské ghetto. Rozkládalo se na levém břehu řeky Jihlavy v lokalitě, jež se dnes nazývá Zámostí.

Židé se stále více věnovali obchodu a řemeslu, ve čtvrti byly např. kupecké krámky, sklady a palírny. Existovala tu i škola, špitál nebo chudobinec.

Na svých právech však byli oproti ostatním obyvatelům Třebíče omezeni. Např. večer nesměli vycházet za hranice ghetta. Toto pravidlo platilo i o víkendech a svátcích. Ghetto bylo od křesťanské části odděleno branou na severní straně a uzavíráno bylo řetězem nataženým přes ulici.

V 19. století se pro Židy situace značně zlepšila. Mezi léty 1849 - 1931 mělo ghetto svého starostu. Bylo takovým městečkem ve městě. Toto lepší období však ukončila 2. sv. válka. Většina Židů byla zavražděna v koncentračních táborech a židovská komunita v Třebíči zanikla.

Po válce čtvrť chátrala a měla být pobořena, k asanaci byla určena ještě v 80. letech 20. století. Plán nakonec nebyl uskutečněn a židovská čtvrť i se hřbitovem byla po mnoha peripetiích zapsána 3. 7. 2003 na seznam UNESCO.

Židovská čtvrť v Třebíči je první převážně židovskou památkou mimo území Izraele. Vzhledem k tomu že v poválečném období byly z více než stovky domů zbořeny pouze 4, jedná se o nejcennější a nejlépe zachovanou židovskou čtvrť v celosvětovém měřítku.

Prohlídku židovského ghetta zahajuji na Karlově náměstí, odkud se vydám po žluté a za mostem přes řeku odbočím vpravo.

Na Tichém náměstí stojí Dům pro rabína, nese č. p. 4. Postaven byl kolem poloviny 17. století a bydleli v něm židovští rabíni. Z těch známých lze jmenovat např. Joachima Josefa Pollaka. V jeho přízemí se nacházely dva kupecké krámy.

Přední (Stará) synagoga

Naproti němu stojí Přední synagoga. Stojí v blízkosti nejstarší zástavby a postavena byla tak, aby se ničím neodlišovala od okolí.

Největší zásah do původní podoby prodělala po požáru v roce 1856. Tehdy získala svou novogotickou podobu. Za nacistické okupace byl vnitřek synagogy poškozen, v roce 1954 byla přestavěna a v dnešní době slouží jako kostel Církvi československé husitské.

V ulici L. Pokorného si povšimnu domu s č. p. 15. Jedná se o barokní dům s cennými klenbami.

V 18. století patřil rodině rychtáře Schnabela. V domě se nacházela palírna a výčep kořalky. V roce 1867 jej p. Bauer věnoval obci a od té doby v něm až do počátku 20. století fungovala židovská německá škola.

Na jeho fasádě se nachází pamětní deska Antonína Kaliny, československého občana, třebíčského rodáka, který za 2. sv. války zachránil život více než 900 dětem židovského původu v koncentračním táboře Buchenwald.

Dalším zajímavým domem je dům s č. p. 33. Byla v něm jedna z prvních náboženských škol.

Zadní (Nová) synagoga

Od něj směřuji k Zadní synagoze poblíž náměstí Rabína Inberga. Ta je propojena s domem S. Bauera, jenž funguje jako židovské muzeum.

V TIC zakupuji vstupenku do obou objektů, vyjde mě na 150 korun. Za chvíli už s průvodcem vstupujeme přes informační centrum do synagogy.

Sympatický průvodce nás vyzve k usazení a začne vyprávět o minulosti Židů a ghetta v Třebíči v průběhu staletí. Naváže popisem synagogy.

Dozvídáme se, že Zadní synagoga byla zbudována v renesančním slohu v roce 1670, kdy byla zapotřebí další modlitebna, jak se židovské obyvatelstvo rozrůstalo.

Je vyzdobena jedněmi z nejkrásnějších barokních výmaleb na Moravě. Malířskou výzdobu provedl Arje Lejb, syn Eichana z Jeruzaléma. Výmalba vznikla při úpravách, které probíhaly v 17. a 18. století a je vyvedena od ruky (bez šablon).

V roce 1837 byla ze severní strany přistavěna ženská galerie a synagoga získala barokní ráz.

V roce 1926 přestala být využívána k bohoslužbám a sloužila jako sklad.

V 80. letech 20. století bylo rozhodnuto o její obnově, realizace proběhla mezi roky 1988 - 1997.

Z ženské galerie vstupujeme do domu Seligmanna Bauera.

Dům Seligmanna Bauera

Postavený byl před rokem 1798 a nyní jako muzeum znázorňuje obydlí židovské rodiny v meziválečném období.

V moderně zařízené kuchyni, u prostřeného stolu, nás průvodce seznamuje se zásadami košer stravování.

Židé např. nesmějí požívat krev, která je připodobňována k duši a životu zvířete. Maso je odkládáno na košerovací prkénko s drážkami, aby pustilo poslední zbytky krve a bylo opravdu čisté. Musí také udržovat určitý časový rozestup mezi konzumací masa a mléka. I nádobí je striktně odděleno. Nádobí pro maso nesmí být používáno na mléčné výrobky.

V ložnici je např. vystaveno dobové oblečení a hračka podobná káče - drejdl.

Děti si s drejdlem hrají během svátku Chanuka. Donesou si sladkosti a umístí sladkost do misky. Na drejdlu jsou umístěny symboly. Podle toho jaký padne buď dítě vyhraje nebo vloží část svých sladkostí. Hra končí v okamžiku, kdy jeden hráč vyhraje vše.

Z ložnice scházíme po schodišti do přízemí budovy.

V dnešní době je v něm ukázka hokynářství z 30. let minulého století. Vidět tu můžeme pokladnu Anker, jejíž vlastnictví nebylo samozřejmostí, ve svých obchodech ji měli pouze bohatší Židé. K vidění jsou i dobové bankovky nebo židovské cukroví Hamanovy uši, na které je tu pro návštěvníky připraven recept. Toto sladké pečivo se připravuje zejména na svátek Purim, jenž je nejveselejším židovským svátkem.

Z muzea své kroky směřuji vlevo a po schodech za domem S. Bauera stoupám do svahu směrem k židovskému hřbitovu.

Židovský hřbitov v Třebíči je jedním z největších ve střední Evropě a zároveň je jedním z největších a nejlépe zachovaných židovských hřbitovů v České republice.

Nejstarší náhrobek pochází z roku 1631, plocha hřbitova zabírá 12 tisíc metrů čtverečních. Nachází se zde cca 11 tisíc hrobů a 3 tisíce náhrobků.

Pokud se na židovský hřbitov budete chtít vydat a nebudete chtít využít služeb průvodce, doporučuji si vzít ze stojánku u vchodu TIC Zadní synagogy brožuru Tanceva. Obsahuje plánek hřbitova a najdete v ní např. vysvětlení nápisů a symbolů na náhrobcích. Také se v ní dočtete, jaké zvyklosti jsou dodržovány při návštěvě hřbitova.

Pro případ, že byste se chtěli po poznávání židovského ghetta občerstvit, vám mohu z vlastní zkušenosti doporučit kavárnu Vrátka. Nachází se poblíž Zadní synagogy. Ochutnat v ní lze např. židovské cukroví nebo košer víno.

Zdroje informací: