Z Mohelna na hadcovou step, zříceninu hradu Rabštejn a rozhlednu Babylon

Vycházím z městyse Mohelno od rozcestníku Mohelno - bus po modré turistické značce a po 1,3 kilometrech odbočuji vpravo na naučnou stezku Mohelenská hadcová step.

Mohelenská hadcová step patří k nejpozoruhodnějším a nejcennějším přírodním rezervacím v ČR. Jedná se o unikátní území o rozloze přibližně 109 ha, jehož význam přesahuje hranice státu. K vyhlášení rezervace došlo v roce 1952.

Zvláštnost území je dána hlavně geologickým podložím, které je tvořeno horninou hadcem, ale i neopakovatelným reliéfem terénu - řeka Jihlava vytváří hluboce zaříznutý meandr, na severní straně jsou skalnaté svahy o výšce až 120 metrů.

Vlastnosti hadcové horniny ( vysoký obsah hořčíku, pórovitost), silný účinek slunečního záření a nízké srážky mají rozhodující vliv na vytváření suchého a teplého mikroklima, které je podmínkou pro rozvoj sucho a teplomilných rostlin a živočichů.

Rezervace je jednou z nejbohatších lokalit výskytu mravenců v Evropě. V posledních letech zde byl zaznamenán výskyt 71 druhů mravenců ze 107 středoevropských druhů. Stepní plošinu oživuje skupina 50 až 60 syslů. Žije zde téměř 200 druhů včel. Dále tu žije hnědásek květelový, který u nás na většině území vymřel nebo ploskoroh pestrý, pro nějž je charakteristický třepotavý let. Také kriticky ohrožená ještěrka zelená je místním obyvatelem.

Na hadcových skalách v květnu vykvétá česnek žlutý, vzácně zde roste křivatec český. Spatřit můžeme i rozchodník ostrý, kriticky ohroženou podmrvku hadcovou nebo kavyl chlupatý.

Za mohylovým pohřebištěm z halštatské doby se napojuji zpět na modrou turistickou značku a prudkým klesáním se po úzké kamenité pěšině vydávám do údolí řeky Jihlavy. Od rozcestníku Papírna pokračuji dál po červené. Na chvilku se zastavuji na hrázi vodní nádrže Mohelno a užívám si výhledu na vodní hladinu. Odsud mě čekají 3 kilometry ke zřícenině hradu Rabštejn.

Jedná se o gotický hrad založený v 1. polovině 14. století pány z Janovic.

V roce 1371 se stal majetkem markraběte Jana Jindřicha. Dalšími majiteli byli na počátku 15. století páni z Jevišovic a Kunštátu a později Pernštejnové. Po husitských válkách zde měli sídlo loupežníci. V roce 1446 byl hrad zbořen vojskem trestné výpravy.

Z původního hradu dvoupalácové dispozice se zachovalo mohutné zdivo obvodové hradby a terénní relikty vnějšího opevnění.

Komu by tato skromná zřícenina nestačila, nechť se neopomene zastavit na vyhlídkovém místě u hradu, vede na něj krátká odbočka. Z vyhlídky se nabízí krásný pohled na vodní nádrž Mohelno a její okolí.

Kromě toho se zde nachází mramorový pomníček, který zde nechala v roce 1885 zhotovit hraběnka Gisela Coudenhove, majitelka dukovanského velkostatku, své dceři Henrietě. Ta se na tomto místě z nešťastné lásky vrhla ze skály.

Pověst o lásce nešťastné komtesy je dostupná k přečtení na kříži u vyhlídkového místa.

Abych nešla zpět do Mohelna stejnou cestou, směřuji své další kroky do Kramolína. Kousek před ním se mi otevírá výhled na vodní nádrž Dalešice. Z Kramolína se vydám na Zelený kopec, na jehož vrcholu se nachází rozhledna Babylon.

Jedná se o jednu z nejstarších rozhleden na Moravě. Věž nechal v roce 1831 postavit hrabě Vilém Haugwitz, majitel náměšťského panství.

Kamenná empírová věž čtyřhranného půdorysu měří 24,5 metru. Na vyhlídku ve výšce 18 metrů je potřeba vystoupat 112 schodů.

Z rozhledny je vidět např. Českomoravská vrchovina, Pavlovské vrchy a za příznivého počasí i Vídeň a Alpy.

V pokladně je možnost zakoupení drobného občerstvení. Pokud nemáte hotovost, obsluha vám vygeneruje QR kód.

K dispozici je také přístřešek a zastřešené ohniště.

Od rozhledny je to do Mohelna po turistických stezkách 5 kilometrů a celý okruh měří zhruba 20 kilometrů.

Pro méně zdatné jedince je lepší ho absolvovat ve směru, v jakém jsem popsala. Půjdete tak povětšinou po rovině, do mírnějších kopců, z kopce a většímu stoupání se vyhnete.

Většina cesty je lemována stromy, což při slunném a teplém dni jistě přijde vhod.

Zdroje informací: