Českou Kanadou na její nejvyšší vrchol Vysoký kámen

Českou Kanadou je nazývána příhraniční oblast mezi městy Slavonice, Nová Bystřice a Kunžak. Její rozloha činí cca 250 km². Přírodní park Česká Kanada zde byl vyhlášen roku 1994.

Své putování Českou Kanadou zahajuji v obci Matějovec, která leží jen pár kilometrů od Českého Rudolce, jenž je proslulý svým zámkem přezdívaným „Malá Hluboká“.

Od autobusové zastávky se vydávám po cyklostezce značené číslem 1241 kolem kostela sv. Oldřicha a Linharta a rybníku Baruch k rybníku Hladovému, který bývá využíván ke koupání, voda je rašelinová, najdeme tu i písčitou mini pláž.

Dále mé kroky směřují po neznačené lesní cestě z níž se napojuji na cyklostezku 1117, asi po 600 metrech zahnu doprava a stoupáním se vydám k Vysokému kameni.

Zatím se nejedná o nejvyšší vrchol České Kanady. Jde o stejnojmennou horu, na jejíž skalnatý vrchol se dostanu po kamenném schodišti.

Na vrcholu je umístěna lesnická pamětní deska, jež byla zřízena k poctě urozeného pána Angela rytíře z Picchioni, jenž byl majitelem statku Český Rudolec a po 20 let držitelem dvora v Rožnově.

Z Vysokého kamene se vracím zpět na cyklostezku po níž se vydávám směrem k Rožnovu - bizoní farmě. Její zajímavostí je ekologický chov amerických bizonů a nabídka bizoních specialit v místní restauraci.

V místě též funguje kiosek. Kousek za farmou se nalézá krásný rybník Bochník s odpočinkovým místem.

Od farmy se vracím k rozcestníku Rožnov a od něj pokračuji 1,3 kilometru po modré turistické značce. U bodu záchrany odbočuji vlevo a po cyklostezce 1241 zamířím k rybníku Dolní pod hájenkou. Kousek před ním leží po pravé straně cesta k národní přírodní památce Kaproun a právě ta je mým dalším cílem.

Vlhká rašelinná louka nad malým rybníčkem je domovem 23 druhů vážek, žab i zmije obecné.

Zřízením přehrádek v odvodňovacím příkopu, zvýšením hladiny podzemní vody a každoročním kosením ostřic a trav se podařilo zachránit unikátní výskyt kriticky ohrožené orchideje prstnatce Traunsteinerova.

Národní přírodní památka Kaproun je jednou ze tří lokalit v České republice, kde tento prstnatec roste.

Za národní přírodní památkou Kaproun se u stavení vydám vlevo a po necelých 600 metrech se napojuji na červenou turistickou značku, zanedlouho u rozcestníku odbočuji doleva a za půl kilometru se ocitám na Vysokém kameni, nejvyšším vrcholu České Kanady.

Vysoký kámen je vrch se zvláštním seskupením velkých kamenů s viklany, miskami a kamennými plotnami. Na některých kamenech se nachází řada mís, misky mají velikost v průměru až 70 centimetrů a hloubku do 23 centimetrů.

Triangulační bod na vrcholu skály byl zřízen kolem roku 1842. Na jeho místě původně byla dřevěná konstrukce a později rozhledna.

Vysoký kámen je také nejvyšším vrcholem Novobystřické vrchoviny a třetím nejvyšším vrcholem jindřichohradeckého okresu.

Z Vysokého kamene se vracím zpět na červenou, budu se jí držet až do Kunžaku.

Po cestě procházím kolem Vlčí jámy, odpočinkového místa a kousek před Kunžakem i okolo Studánky přání. Legenda praví, že kdo ke studánce přinese kámen, tomu studánka přání splní.

Zdroje informací: