CHKO Žďárské vrchy: Za rašeliništi v okolí Velkého Dářka

Výchozí bod našeho dnešního výletu jsou Škrdlovice, obec ležící nedaleko Žďáru nad Sázavou. Od místní autobusové zastávky se vydávám po červené turistické značce k rybníku Velké Dářko. U něj se ocitám zhruba po 2km cesty.

Velké Dářko je největším rybníkem Českomoravské vrchoviny a v kraji Vysočina. Jeho rozloha činí 206ha.

Rybník byl založen roku 1480 Viktorinem z Münstenberka, sloužil především pro chov kapra a jako zásobárna vody pro mlýny a hamry.

V dnešní době, kromě rybářského využití, slouží k rekreaci - dá se zde koupat, provozovat jachting a pořádají se zde i největší závody dračích lodí na Vysočině.

Velké Dářko je oblíbeným lovištěm orla mořského. V jarních a podzimních měsících je významnou zastávkou pro migrující ptáky, např. jespáka (obecného, nejmenšího a písečného). Vidět je zde i vydra říční.

Kolem rybníku pokračuji dál po modré k NPR Dářko, na jejímž okraji začíná naučná stezka Dářská rašeliniště se dvanácti zastaveními.

NPR Dářko byla vyhlášena na konci roku 1933, s rozlohou necelých 69ha se jedná o největší rašeliniště - vrchoviště na Českomoravské vrchovině.

Unikátem je zde porost borovice blatky, která jinde na Českomoravské vrchovině neroste. Na okraji blatkových borů vzácně roste kriticky ohrožená ostřice šlahounovitá, jež se ve Žďárských vrších vyskytuje pouze na tomto místě.

Bylinné patro je tvořeno chráněnými a ohroženými druhy rašeliníků, např. kyhankou sivolistou, klivkou žoravinou, suchopýrem pochvatým, aj.

Za NPR Dářko brzy procházím březovou alejí, která je dlouhá 750 metrů. Břízy jsou 100 let staré. U křížku odbočuji vpravo a přes louku mířím k NPR Radostínské rašeliniště.

Rezervace byla vyhlášena 24. 7. 1987, rozléhá se na bezmála 31ha. Založena byla rodinou Kinských.

Předmětem ochrany je rašeliniště rozvodnicového typu.

Flóra zde je svým složením podobná jako v NPR Dářko. Významným druhem z živočišné říše je mravenec rašelinný, jenž je reliktem z doby ledové. Zjištěno zde bylo přes 350 druhů motýlů, např. okáč stříbrooký, modrásek stříbroskvrnný nebo také vzácná píďalka prameništní.

Dářská rašeliniště jsou také vyhlášená jako evropsky významná lokalita pro výskyt vážky jasnoskvrnné.

Od Radostínského rašeliniště se vydávám do Radostína, kde se napojuji na modrou turistickou značku a zanedlouho procházím kolem rybníku Doubravník, jenž je obklopen lesy a působí velmi romanticky. Je možné se v něm vykoupat.

Asi o 1,5km dál se nachází Jiříčkova studánka s přístřeškem. Zde si chvíli odpočinu a poté zamířím ke svému poslednímu cíli. Tím jsou Ranská jezírka.

Rokem vyhlášení rezervace byl rok 1990, rezervace se rozléhá na 30ha.

Ranská jezírka jsou pozůstatkem po těžbě hornin bohatých zejména na železné rudy. Některé prohlubně se zaplnily vodou a vytvořily tak jedinečné prostředí pro vzácné vodní a mokřadní druhy rostlin a živočichů.

Vyskytuje se zde leknín bělostný, rdest alpský, rdest světlý a bublinatka menší, která je masožravá. Roste zde bohatá populace zevaru nejmenšího. Z dalších zajímavých druhů zde roste prstnatec Fuschův, lilie zlatohlavá nebo chrastavec rolní hadcový.

Ze živočichů se zde vyskytuje vzácný mlž okružanka mokřadní, z ptáků chráněný králíček obecný nebo pěnice černohlavá.

Ranská jezírka jsou místem výskytu původního smrku ve Ždárských vrších.

Zdroje informací: