Kraj pod Javořicí: K pramenům v okolí Sv. Kateřiny a významným rašeliništím Jihlavských vrchů

Vydávám se z Horních Dubenek po červeně značené turistické cestě a za necelý kilometr už se ocitám u památníku padlým husitským vojínům a u rybníku Bor.

Pomník byl odhalen v roce 1923 jako připomínka husitů padlých v bitvě u rybníka Bor v roce 1423.

Bitva se odehrála 7. 11. nebo 17. 11. mezi táborskými vojsky v čele s Janem Hvězdou z Vícemilic, stoupencem Jana Žižky, a oddíly Menharta II. z Hradce, jenž se vydal na pomoc svým příbuzným z Telče, kterou se táborité snažili dobýt.

Město bylo vypleněno, ale telčský hrad pravděpodobně dobyt nebyl. Jakmile se táborité dozvěděli o blížícím se Menhartově vojsku, ustoupili.

V bitvě u rybníka Bor údajně padlo 300 táboritů. Jan Hvězda po porážce se zbylými muži odtáhl k Pelhřimovu, kde se připojil k Janu Žižkovi.

Od rybníku Bor pokračuji dál po červené k Jihlávce, kde se u rozcestníku napojuji na naučnou stezku K pramenům Počátek. Na ní po chvíli narazím na ukazatel pramene Jihlavy, který je mým dalším cílem.

První zmínka o řece Jihlavě pochází z roku 1197 (německy Iglau, zřejmě odvozeno od německého igel - ježek).

Řeka je významným vodním tokem, jež protéká západní Moravou a ústí do Novomlýnských nádrží, poté se vody této řeky mění na řeku Dyji.

Délka toku činí 184,5 km.

Od pramene se vydám po pěšinkách ke kamennému kruhu Druidů.

Kamenný kruh byl postaven v roce 2014 jako novodobá replika megalitické stavby. Jedná se o největší kromlech v České republice.

Kruh tvoří 33 menhirů, prostředním 34. kamenem prochází evropské rozvodí - energetické vlastnosti středového kamene umožňují funkce, které běžné kruhy nemají, a proto je přínos kruhu pro člověka velmi významný.

Kruh slouží návštěvníkům k rozvoji duševna a zlepšení zdraví.

Další mé kroky směřují k prameni Sv. Kateřiny, který se nalézá jen malý kousek za kostelem sv. Kateřiny.

Pramen je po mnohá staletí známý svojí kvalitou. Nazývá se též jako „ideál vody“ a má blahodárný vliv na lidský organismus - blahodárně působí na kůži, reflektonické činnosti nervů, posiluje výkony plic či srdce, příznivě působí i na zažívací ústrojí.

V současné době je hlavním zdrojem pitné vody v resortu Svatá Kateřina a je možné jej ochutnat u kaple sv. Kateřiny - kromě zimního období.

Pramen dostal své jméno po jedné z dcer bohatého šlechtice Kryštofa z Leskovce, kterou voda z kateřinských lesů uzdravila z nemoci.

Od studánky zamířím k ájurvédskému pavilonu, kde se po naučné stezce vydám k pramenům sv. Markéty a sv. Vojtěcha.

Pramen sv. Markéty dostal jméno po druhé z dcer šlechtice Kryštofa z Leskovce, kterou také uzdravil z nemoci - tyfu. Pramen sv. Vojtěcha je pojmenován po českém patronovi. Oba prameny je možno ochutnat.

Tyto prameny jsou od výstavby městského vodovodu v roce 1907 zdrojem pitné vody pro město Počátky, pramen sv. Kateřiny byl na vodovod napojen v roce 1970.

Za kaplí sv. Vojtěcha se vydám po lesní cestě k hranici lesa a po jeho okraji dojdu k cyklostezce 1213, kde u autobusové zastávky odbočím doleva ke Strážnému kopci.

Po hřebeni tohoto kopce vede hlavní evropské rozvodí, jež rozděluje vodní toky vlévající se do Severního moře (Labe) a Černého moře (Dunaj).

Na vrcholu kopce se nachází odpočinkové místo, za pěkného počasí je odsud vidět až ke Kamenici nad Lipou.

Za Strážným kopcem mé kroky vedou dál po cyklostezce 1114 ve směru k přírodní rezervaci V Lisovech.

Přírodní rezervaci (od r. 1997) a evropsky významnou lokalitu (od r. 2005) V Lisovech tvoří komplex vlhkých luk, pramenišť a menších vodních nádrží.

Předmětem ochrany je mj. populace mechu srpnatky fermežové a měkkýše vrkoče Geyerova. Roste zde kriticky ohrožená třtina přehlížená, suchopýrek alpský a další. V rámci Vysočiny je výjimečný výskyt denního motýla perleťovce severního. Lokalita je významným hnízdištěm bekasíny otavní. V posledních letech zde bývá pozorován (v době hnízdění) také jeřáb popelavý.

Dva kilometry od rezervace V Lisovech se nachází přírodní rezervace Rašeliniště Kaliště, jež je mou další a poslední zastávkou.

Přírodní rezervace Rašeliniště Kaliště byla vyhlášena roku 1982 a její rozloha je necelých 12ha.

Vyskytují se zde tzv. glaciální relikty - druhy, které na tomto místě přežily celé období od skončení poslední doby ledové. Jsou to především ostřice (šlahounovitá, mokřadní, plstnatoplodá) a některé ohrožené mechorosty - poparka třířadá a štírovec dutolistý.

Populace ostřice šlahounovité je zde v rámci ČR nejsilnější, jinak se vyskytuje pouze na dalších pěti lokalitách. Je tedy kriticky ohroženým druhem.

Vyskytují se zde další chráněné a ohrožené druhy, např. rosnatka okrouhlolistá, prstnatec májový, tolije bahenní a další. Na loukách se vzácně vyskytuje i hýl rudý.

Bělohradský rybník, jenž leží vně rezervace, je významným místem rozmnožování místních populací obojživelníků, také zde pravidelně hnízdí např. potápka roháč a polák chocholačka.

Obě rašeliniště jsou nejvýznamnějšími v Jihlavských vrších.

Zdroje: