Kraj pod Javořicí: Z Mrákotína kolem ledopádu ke zřícenině hradu Šternberk

Výchozím bodem pro naši výpravu je městys Mrákotín. Vydávám se po modré turistické značce kolem kostela sv. Jiljí, abych došla k rybníku Dolní Mrzatec, na němž se momentálně prohánějí bruslaři.

Nedaleko od něj se nachází studánka Anička. Ke studánce se váže pověst, kterou vám dnes neprozradím, protože je u studánky k přečtení, ale novodobá legenda říká, že pokud se ke studánce vydáte v neděli časně zrána, můžete za příznivých podmínek zaslechnout zpěv a hlas varhan. Pokud byste pili vodu ze studánky pravidelně, legenda praví, že se dožijete vysokého věku.

Za necelých 500 metrů za studánkou se ocitám na břehu rybníka Horní Mrzatec. Voda v něm je až neuvěřitelně čistá, místní rádi využívají rybník ke koupání.

Díky zdejšímu mokřadu, který se rozléhá za stromy na březích, zde roste vzácná pobřežnice jednokvětá, která kvete díky letnění (hladina rybníku se dočasně sníží, to se děje jednou za několik let).

Vyskytuje se zde celá řada vzácných obojživelníků, např. rosnička zelená.

Abych se dostala ke svému dalšímu cíli - ledopádu, musím na rozcestí sejít ze stezky a projít přes tábořiště na jeho okraj.

Ledopád vzniká každoročně při mrazivém počasí na křovině u přístřešku. Jeho vzhled je každý rok jiný, to je dáno směrem větru a náklonem trysky s vodou.

Autorem ledového keře je Alois Procházka, který takto řeší problém se zamrzáním potrubí v době, kdy tábořiště vodu nečerpá.

Od ledopádu se vracím zpět na stezku a stoupáním do kopce se vydám ke zřícenině hradu Šternberk.

Jako první mě po jeho vystoupání upoutá mrazový srub, který tu vznikal už od třetihor (asi před 20 miliony let). V té době byly žulové skály ještě ukryty pod povrchem. Vlivem tepla a vlhka došlo k chemickému zvětrávání a ve čtvrtohorách se erozí dostaly skály na povrch. Momentálně na srubu kromě přírodou vytvořené mozaiky mohu obdivovat i ledové krápníky.

Od srubu zamířím do nitra samotného gotického hradu, který byl vystavěn v druhé polovině 13. století Jaroslavem ze Šternberka. Rod Šternberků na konci 13. století spravoval území od rakouských hranic až k Jihlavě.

Po schodech vyjdu k torzu nároží Jižního paláce, odkud se mi naskytnou krásné výhledy na krajinu pode mnou. Jižní palác byl přistavěn až v druhé polovině 14. století. Do dnešní doby se zachoval i díky použití malty, která jinde v hradu chyběla.

Hrad byl s největší pravděpodobností poškozen při husitském tažení Jana Hvězdy z Vícemilic v roce 1423.  Nebyl již opravován a stal se zdrojem stavebního kamene pro obyvatele z okolí.

Zřícenina hradu je volně přístupná, v místě někdejšího nádvoří se nachází prostorné odpočinkové místo pod přístřeškem.

Od hradu se vydám po zelené turistické značce a z cesty kousek sejdu, abych se dostala k lomu Řásná, zacházka je to opravdu krátká.

Lom byl budován od roku 1908 a až do roku 2009 tu kameníci lámali kámen.

Kámen z lomu Řásná můžete vidět na hlavním nádraží v Praze nebo některé stanici metra, např. Malostranská, v Brně např. v ulici, kde sídlí Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Můžete se s ním potkat na mnoha místech po celé republice.

Lom je místními i turisty považován za nejhezčí z asi 200 původních lomů v okolí a je přístupný na vlastní nebezpečí. Na dně lomu se nachází důlní technika, místo je tak vyhledávané potápěči a je využíváno i ke koupání.

Žulu z místních lomů, pro její odolnost a jedinečný styl, potkáte i na Pražském hradě. Mrákotínský monolit (obelisk) najdete na třetím hradním nádvoří v blízkosti Starého proboštství, odhalený byl u příležitosti 10 let od vzniku Československa.

Po prohlídce lomu se vrátím zpět na zeleně značenou turistickou trasu, která mě dovede až do vesničky Lhotka.

Cestou obdivuji kamenná moře a balvanové proudy, které tečou od hradu až do této vesničky. Vidět tu jsou stáda ovcí, která tu byla běžná až do 60. let 20. století a v současné době se na část území rezervace navrací. Díky tomu se zde znovuobjevují vzácné druhy živočichů jako je ještěrka obecná nebo užovka hladká.

Ze Lhotky se na jejím konci vydám po cyklostezce zpět do Mrákotína, kde navštívím místní restauraci. Občerstvím se zde za velmi příznivé ceny a poté se již spokojená navracím domů.

TIP: V blízkém okolí se nachází spousta dalších zajímavých cílů, např. Míchova skála, hrad Roštejn, vydat se můžete i na samotnou Javořici - nejvyšší vrchol Jihlavských vrchů, okresu Jihlava a současně celé Českomoravské vrchoviny. Oblast je protkána cyklostezkami, takže i milovníci kol si tu přijdou na své.

Zdroje: