Článek
Návrat, který nikdo nečekal
Dne 31.1. 2025 jsem se po pětiměsíční pracovní neschopnosti způsobené zaměstnavatelem vrátila do práce na nové místo centrální operační sály, kam jsem byla s mým nesouhlasem přeřazena.
Nikdo z vedení nemocnice nepočítal s tím, že bych se mohla do práce vrátit. Poté, co jsem zkolabovala a skončila v pracovní neschopnosti, mysleli si, že už vyhráli a že vše dopadlo dle jejich představ.
O to větší zděšení zavládlo poté, co jsem vrchní sestře centrálních operačních sálů oznámila svůj návrat.
Toto nesla velmi nelibě, ale ze začátku to na sobě nedávala znát. Od začátku byla řízena vedením nemocnice, jak má ke mně přistupovat a jak má probíhat můj adaptační proces (zaškolení) na novou operativu. Do teď jsem se v operativě věnovala pouze mikrochirurgii na očním oddělení a s operativou na centr. operačních sálech jsem neměla žádnou praktickou zkušenost. Způsob těchto dvou operativ je diametrálně odlišný, a proto je třeba s ohledem na zdraví a bezpečnost pacienta absolvovat řádné školení a praxi, které mají trvat dle vnitřních směrnic a řádů 3-6 měsíců.
Neškolit, hlavně podepsat
Vrchní sestra k mému zaškolování přistoupila velmi laxně a účelově, snažila se školení udělat pouze papírově. Nezajímalo jí, jestli si osvojuji pro mě nové postupy a dovednosti. Jediné, co jí zajímalo, aby měla podepsaný papír, že k tomuto školení každý den došlo. Od těchto dokumentů mi pokaždé odmítala vydat kopii a jak potom později přiznala, měla to takto nařízené. Rovněž se mi snažila podstrčit k podpisu velmi obsáhlou a nestandartní náplň práce. Poté, co jsem si ji chtěla vzít a dát zkontrolovat mému právnímu zástupci, mi ji sebrala a přinesla pracovní náplň jinou. Tu už mi nechala.
Na nestandartní a nedostatečné zaškolování jsem několikrát vrchní sestru upozorňovala, a to bez jakékoliv odezvy z její strany. Na místo toho, aby mé zaškolování začalo probíhat řádně, tak si přizvala další sestry, které na mě činily nátlak k podepisování výkonů, které neproběhly. Poté, co jsem odmítla podepsat, tyto sestry včetně vrchní sestry vždy podepisovaly protokol samy i přesto, že vypsané údaje v těchto dokumentech o zvládnutých procesech byly lživé.
Vrchní sestra se mě snažila psychicky destabilizovat např. rušením řádně nahlášené a schválené dovolené těsně před termínem s poznámkou ve stylu, že si může dělat co chce. Od samého začátku mezi kolektivem na oddělení proti mně vedla nepřátelskou atmosféru. Samy sestry přiznaly, že je to pro ně nepříjemná situace. Dále potvrdily, že bych na zaškolení měla mít standartně více času, ale vrchní sestra je nutí zkracovat školení na minimum.
Celé se to jevilo tak, že mě zaškolovat vůbec nechtějí, snaží se opatřit si pouze záznamy o tom, že jsem proškolená byla a poté mě označit za neschopnou. Tato domněnka se nakonec zcela potvrdila.
Zbavit se jí za každou cenu
Souběžně s tlakem od vrchní sestry COS byl na mě vyvíjen také psychický nátlak z vedení nemocnice skrze hlavní personalistku. V důsledku zdravotních problémů prokazatelně způsobených zaměstnavatelem jsem byla nadále nucena navštěvovat ambulantní lékaře, a to i v pracovní době. Tuto nepřítomnost jsem dokladovala propustkami. Na začátku byly bez problému proplaceny. Nestačila jsem se divit, když mi domů přišla hlavní personalistka a předala mi vytýkací dopis za údajně špatně vyplněné propustky. Jak jsem se později dozvěděla, sama hlavní personalistka tyto propustky kontrolovala a schválila jejich proplacení. Je tedy jasné, že tento vytýkací dopis, který sama vyhotovila, byl zcela účelový, jen aby si zaměstnavatel obstaral podklady pro moji výpověď. Další propustky už mi propláceny nebyly. Vždy s odůvodněním, že byly chybně vyplněny. Hlavní personalistka požadovala stále nové a nové údaje, které má propustka obsahovat. Nakonec, když už nebylo, co by si ještě mohla vymyslet, požadovala skrze vrchní sestru k razítku lékaře i jeho vizitku. I přesto, že jsem vytýkané věci dle požadavků doplnila, byla jsem zatažená do skladu a tam mi byl předán druhý vytýkací dopis, opět z důvodu špatně vyplněných propustek. Když jsem požadovala vysvětlení, co je špatně vyplněno, bylo mi hlavní personalistkou řečeno, že mi zaměstnavatel nic vysvětlovat nemusí.
Nechceš dát výpověď, stejně půjdeš!
I přes urputnou snahu se zaměstnavateli nepodařilo přimět mě k dobrovolné výpovědi.
Nehledě na to, že adaptační proces má trvat 6 měsíců, tak poté, co jsem odpracovala 1,5 měsíce „v zaškolení/nezaškolení“ zaměstnavatel naznal, že tento adaptační proces nezvládám a spolu s připravenými vytýkacími dopisy usoudil, že už má dostatečně připravenou půdu na to, aby mi mohl dát výpověď z pracovního poměru, o kterou od prvopočátku usiluje.
23.6.2025 mi byla za vícero drobných porušení (údajně špatně vyplněné propustky), porušení spolupráce s ostatními kolegy, přístup k zaměstnavateli a vykonávané práci, předána výpověď z pracovního poměru s 1měsíční výpovědní lhůtou. Byl mi okamžitě zrušen vjezd do areálu, odebrány klíče, zablokována karta ke vstupu do budov. Do konce výpovědní lhůty jsem byla doma na překážkách ze strany zaměstnavatele.
Po mém odchodu se na intranetu prostějovské nemocnice objevil otevřený dopis údajně psaný sestrami z COS, dehonestující moji osobu a osobu mého přítele se zavádějícími, skreslujícími a lživými informacemi, které mají za úkol udělat ze mě tu špatnou a ospravedlnit nemocnici za neoprávněnou výpověď. Již ze stylistiky dopisu je zřejmé, že ho sestry nepsaly. Dopis není podepsán, pouze označen jako „Kolektiv COS Prostějov“. Poté, co jsem přišla na oddělení, abych si ještě naposledy vyplnila pracovní výkaz, dala jsem k tomuto dopisu komentář na intranet. Okamžitě jsem byla vrchní sestrou vyhozena od počítače a vyvedena z oddělení se slovy: „abych náhodou ještě něco nenapsala“. Do 10 minut byl článek i s komentářem vedením nemocnice odstraněn. Druhý den byl článek opět publikován i s mým komentářem, ovšem už pod hlavičkou „nepřihlášeného uživatele“, takže mi byl zablokován můj osobní přístup a tím znemožněno další jakékoli svobodné vyjádření.
Účelově vyrobené důkazy se jim rozpadly jak domeček z karet
7.7.2025 jsem navštívila hlavní personalistku a ředitele nemocnice. Požadovala jsem, aby mi vydali k nahlédnutí DVĚ stížnosti a závěr interního vyšetřování, které jsou zmiňované ve výpovědi a tato výpověď se o ně opírá. Personalistka i ředitel odmítli tyto dokumenty předložit s tím, že je má u sebe hlavní sestra a že to nebyly stížnosti, ale dopisy adresované hlavní sestře nemocnice a řediteli. Tyto dokumenty jsem následně požadovala i po hlavní sestře, která je také odmítla vydat. Najednou tvrdila, že to také nebyla stížnost a že dostala pouze zprávu na její soukromý e-mail.
Takže nemocnice dala výpověď na základě nějaké zprávy na soukromém mailu. Jsem zvědavá, jak to budou obhajovat u soudu.
Podala jsem trestní oznámení na zástupkyni vrchní sestry, která dehonestující dopis uveřejnila a na neznámého pachatele jako (Kolektiv COS Prostějov), aby se vyšetřilo, kdo dopis opravdu napsal a ten potom nesl plnou zodpovědnost.
Jelikož příslušný pracovník nemocnice nevyšetřoval všechna odvetná opatření podle zákona o whistleblowingu, ale vyšetřoval dle zadání zaměstnavatele, byla tato odvetná opatření doplněná o další odvetná opatření (které vůči mojí osobě zaměstnavatel uskutečnil po mém návratu do práce,) a podána k řádnému prošetření na Ministerstvo spravedlnosti.
Na nemocnici AGEL Prostějov byla podána žaloba.
23.7.2025 skončilo mé 26leté působení v nemocnici AGEL Prostějov.
To ovšem neznamená, že končí má obrana.
Za dva roky systematické a účelové šikany ze strany zaměstnavatele jsem nasbírala tolik nevyvratitelných důkazů, které celý komplot rozkryjí.
Všichni zúčastnění se budou zodpovídat.
Veškeré podrobnosti se dočtete na mém webu v jednotlivých sekcích:
