Článek
Zatímco my jsme pobouřeni brutálním zacházením se zvířaty, korporace a obchodní řetězce přivírají oči a dál profitují z šílených praktik. Kdo má z tohoto utrpení největší zisky a jak tomu můžeme my obyčejní lidé zabránit?
Velkochovy v dnešním světě nejsou o péči o zvířata, ale o efektivitě a zisku. Čím více zvířat se vměstná do malého prostoru, čím rychleji vyrostou a čím míň se do nich investuje, tím vyšší jsou marže. Zvířata jsou často považována jen za výrobní jednotky. To vede k extrémním podmínkám: krávy dojené na hranici svých možností, kuřata, která nikdy neviděla slunce, a prasata, co se v kleci nemohou ani otočit .
Kdo na tom vydělává?
Hlavními hráči jsou masokombináty, mlékárny a obchodní řetězce. Každý článek dodavatelského řetězce má svůj podíl na utrpení zvířat a člověk jen žasne.
Velkochovy tlačí na co nejnižší náklady, což znamená minimální péči o zvířata. Zpracovatelský průmysl, jako jsou výrobci masných a mléčných produktů, odebírají produkty bez hlubší kontroly podmínek. Supermarkety a restaurace nakupují levné maso, vejce a mléčné výrobky, aby udržely nízké ceny a vysoké zisky. No a my spotřebitelé nevědomky podporujeme tento cyklus tím, že kupujeme levné produkty bez ohledu na jejich původ.
Situace se nemění, protože tlak na nízké ceny je obrovský. Zatímco malí farmáři, kteří chovají zvířata eticky, často bojují o přežití, velké korporace tlačí na co nejlevnější produkci. Navíc inspekce často přicházejí pozdě a postihy jsou minimální. My pak nemáme dostatek informací, abychom se mohli rozhodovat eticky.
Jak poznat, že podporujeme neetické farmy?
- Cena je podezřele nízká – Etická produkce je dražší. Pokud je maso nebo mléčný výrobek extrémně levný, pravděpodobně za tím stojí intenzivní velkochov
- Chybí jasný původ produktů – Pokud na obalu není uvedeno, odkud produkt pochází, je to varovný signál
- Certifikace a nezávislé kontroly – Bio certifikáty, označení welfare chovů nebo informace o farmách pomáhají spotřebitelům dělat uvědomělá rozhodnutí
Co můžeme udělat?
I jako jednotlivci můžeme mít větší vliv, než si myslíme. Nakupováním u lokálních farmářů, volbou produktů s etickými certifikáty a tlakem na obchodní řetězce, aby zveřejňovaly podmínky chovu, můžeme změnit systém. Také podpora organizací, které se věnují ochraně zvířat a tlaku na legislativu, může přinést dlouhodobé změny.
Volba je v našich rukou
Týrání zvířat je důsledkem systému, který staví zisk nad etiku. Ale nejsme bezmocní. Každý nákup je hlasem pro budoucnost, ve které se se zvířaty zachází s respektem. A pokud velké firmy uvidí, že lidé vyžadují změnu, budou se muset přizpůsobit. Protože kde není poptávka, není ani zisk.
