Hlavní obsah
Věda a historie

Gustav Frištenský – zápasník, který bojoval nejen na žíněnce, zemřel díky komunistům v bídě

Foto: Zdroj: Wikipedia / volné dílo, autor neznámý

Když se řekne Gustav Frištenský, vybavíme si svalnatého pohledného chlapíka na dobových fotografiích, který je dodnes symbolem mužné síly. A bodejť by ne, vždyť to byl zápasník, a ne ledajaký, několikanásobný mistr Evropy.

Článek

Málokdo však tuší, že tento slavný silák bojoval nejen na žíněnce a choval se chrabře nejen na zápasištích, ale i v občanském životě v dobách fašistických a komunistických totalit.

Náš dnešní hrdina se narodil v roce 1879 a vyrůstal ve velké statkářské rodině společně se třemi bratry a dvěma sestrami. A všichni bratři se věnovali zápasnickému sportu. Nejdále to dotáhl samozřejmě Gustav, dobrý byl také František, ale další dva bratři Josef a Karel se dali později na farmaření a pro nedostatek času sportu zanechali.

Mladý Gustav se již na počátku minulého století správně stravoval a hodně sportoval. Denně běhal, v létě plaval a v zimě lyžoval. Byl vskutku všestranným sportovcem a vyznavačem zdravého životního stylu, což bylo tenkrát a zvláště na venkově opravdu výjimkou.

Navzdory své výšce 186 cm a váze přes 90 kilogramů, byl velice mrštný, díky čemuž mohl snáze dostat soupeře v zápase řecko-římském na lopatky. S tímto sportem začal již jako řeznický učeň v Brně na konci 19. století v českém sportovním klubu Hellas. A okamžitě si získal respekt a obdiv díky svým nevídaným fyzickým dispozicím.

Ve svých 24 letech se zúčastnil mistrovství Evropy v Rotterdamu. A sice na svou vlastní pěst jako amatér, který musel půl rok šetřit, aby se tam dostal. Neměl sebou žádný podpůrný tým, žádného trenéra, manažéra, maséra ani fyzioterapeuta. Jel tam sám vlakem jen s kufříkem. A vyhrál!

Po návratu do své vlasti se mu dostalo vskutku kuriózní odměny. Místo ovací, vítání a oslavování titulu mistra Evropy byl vyhozen z práce u německé řeznické firmy Soffer. A proč? Protože prý nebudou zaměstnávat české rváče.

Jen pro zajímavost, Gustav poprvé zápasil jako 18 letý, naposledy jako 72 letý veterán. Oba tyto zápasy vyhrál. A mezi tím ještě téměř 10 000 dalších. Prohry by se daly spočítat na prstech jedné ruky. V roce 1929 se stal profesionálním mistrem Evropy a titul byl o to cennější, že ho získal doma, v pražské Lucerně.

Mimochodem, dnes už málokdo ví, že obrázek svalnaté paže na etiketách legendární francovky Alpa byl zhotoven právě podle Frištenského bicepsu, jehož obvod měřil úctyhodných 46 centimetrů.

Od roku 1917 žil Gustav v Litovli a vlastnil statek v Lužicích u Šternberka. Zápasník se srdcem na pravém místě vydělával sportem na světové úrovni slušné peníze, za ty nakupoval stroje, vybavení, zvířata a zbytek rodiny statek obhospodařoval. Jelikož by sami veškerou práci nezvládli, měli i své zaměstnance, o něž se příkladně starali a velice dobře je platili.

Ve vsi nebyla škola, děti musely jezdit do Šternberka, a tak ji Gustav spolu s bratrem Františkem vybudovali. Gustav výstavbu zafinancoval a František se na ní podílel zejména organizačně. A škola slouží svému účelu dodnes.

Nejcennější trofejí slavného zápasníka byl pás mistra Evropy. Zlaté destičky, kterými byl pokryt, vážily celkem 1,5 kilogramu. Když přišly zlé časy, tak je prodával a dokonce i daroval nemajetným lidem. Přispíval na chudé děti, školy a pro své zaměstnance ze statku nechal postavit pěkné domky.

Jenže přišel osmatřicátý rok a jelikož Lužice patřily do Sudet, Němci statek s veškerým vybavením i zvířectvem rodině sebrali.

Gustav jako velký a statečný vlastenec se zapojil do odbojové činnosti. Finančně podporoval rodiny nespravedlivě odsouzených, žalářovaných a popravených Čechů. Pravidelně měsíčně věnoval potřebným přibližně 10 tisíc korun. No a za pomoc Čechům se za protektorátu trestalo. Bohužel ani Gustav trestu neunikl, někdo ho zkrátka prásknul. Gestapo ho v únoru 1942 zatklo a odvleklo k výslechu do svého pražského sídla, nechvalně proslulé Pečkárny. Poté byl umístěn do vazební věznice na Pankráci a posléze převezen do gestapáckého vězení v Olomouci.

Za 9 měsíců krutého žaláře zhubnul 37 kilogramů. Z Olomouce ho převezli do dalšího vězení ve Wroclavi, kde čekal na nový soud. U něho se obhajoval sám, bez advokáta. Ve vězení přežil bombardování města a nakonec odsouzen nebyl. Přesto ho nepropustili, převezli ho zpět do Olomouce, kde měl čekat na transport do koncentračního tábora.

V tom se na něho usmálo štěstí, i když, jak se později ukázalo, bylo to trochu jinak. Místo do koncentráku, po roce v gestapáckých kriminálech, jel domů! Jeho milovaná a milující manželka prodala rodinné zlato a manžela z vězení vykoupila. Rodině se nikdy nepodařilo zjistit, jak se jí to povedlo. Jediný důkaz našel Gustav v pozůstalosti tři roky po její smrti. Byl jím záznam v kalendáři o prodeji šperků s poznámkou „na Gestapo“.

Po propuštění pokračoval zápasník tělem i duší dál ve své bohulibé činnosti, tentokrát finančně pomáhal rodinám vězňů, s nimiž se setkal v nacistických kriminálech. Až dlouho po válce se jeho blízcí dověděli, že na podporu rodin vězněných Čechů věnoval 150 tisíc korun. A to byly tenkrát ohromné peníze.

Po skončení války chtěla rodina Frištenských opět začít hospodařit na svém statku v Lužicích, který byl však v dezolátním stavu a veškerá technika a vybavení, které tam museli nechat Němcům, bylo pryč. Co nezničili během války nacisté, dorazili a vyrabovali v květnu 1945 sovětští osvoboditelé. Gustavovi zůstaly ruiny a oči pro pláč. Ovšem ten se nevzdal a začal statek opět zvelebovat. Bohužel, netrvalo dlouho, přišel komunistický převrat a rodina opět přišla o všechno. Ještě předtím zemřela Gustavovi manželka, takže ho stíhala rána za ranou.

Jelikož ho komunisté připravili o zdroj obživy, byl nucen žít z úspor. Jenže nastala měnová reforma a z naspořených peněz se staly bezcenné papíry. Statek mu nejprve zabavili Němci, po osvobození zdevastovala Rudá armáda a nakonec zabrali komunisti. A slavný zápasník, který skvěle reprezentoval svoji rodnou zemi, bojoval proti fašismu a pomáhal chudým, živořil z měsíční penze 450 korun. Bratr František dopadl ještě hůř, jako kulak skončil ve vězení.

Legenda našeho předválečného sportu, nejlepší zápasník Evropy Gustav Frištenský zemřel v bídě v roce 1957 ve věku 78 let. Tak se komunistický režim odvděčil velkému vlastenci, který proslavil naši zemi ve světě, a to nejen v tom sportovním.

V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:

https://youtu.be/AdEE-8tZzMU?si=WSMgsDaBgagS0NYg

http://www.gustavfristensky.cz/zivotopis

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10204458965-neznami-hrdinove/210452801390028/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz