Článek
Asi všichni máme v živé paměti tragickou havárii letounu Jak-42 u Jaroslavli v roce 2011, při níž zemřeli tři vynikající čeští hokejisté. Ale té se dnes věnovat nebudeme. Podíváme se podrobněji na letecké neštěstí, k němuž došlo o 5 let později a zahynuli při něm světoznámí umělci.
Je neděle 25. prosince 2016, hodina po půlnoci a na vojenské letecké základně Čkalovskij nedaleko Moskvy se připravuje ke vzletu posádka letounu TU-154 s imatrikulací RA-85572, který patří ruskému ministerstvu obrany. S 84 cestujícími a 8 členy posádky má namířeno na vojenskou základnu Hmeimin poblíž syrského města Latákija. Většinu pasažérů tvoří zpěváci a tanečníci proslulého uměleckého souboru Alexandrovci, kteří mají svým vystoupením obveselit tamější vojáky.
V kokpitu velí pětatřicetiletý kapitán Roman Volkov, který strávil za kniplem více jak 3 500 hodin. A start 33 let starého třímotorového proudového letounu i první část cesty proběhne naprosto bez problémů.
Po více jak třech hodinách letu TU-154 přistává v Soči kvůli doplnění paliva. A v 5 hodin 25 minut místního času startuje z dráhy 24 do druhé závěrečné etapy. Nikdo z pasažérů ani členů posádky v tuto chvíli netuší, že do Sýrie nikdy nedoletí a že se právě odvíjejí poslední vteřiny jejich života.
Stroj se odpoutá od ranveje, jakmile dosáhne výšky 10 metrů, zasune podvozek a pokračuje ve stoupání. Piloti dostávají povolení stoupat do hladiny jedna nula nula, tedy 10 000 stop a po dosažení výšky 1 000 stop mají přeladit na jinou rádiovou frekvenci.
Posádka nehlásí dispečerům na věži žádné problémy ani nevyhlašuje stav nouze, ale na nové frekvenci už se neohlásí. Pouhé dvě minuty po startu mizí Tupolev z radarů řídících letového provozu, řítí se k mořské hladině a naráží do ní.
Záhy se pouštějí do práce pátrací a záchranářské týmy. Hladinu a dno Černého moře pročesávají více jak tři tisícovky lidí. Vrak letounu nacházejí 1,5 kilometru od pobřeží v hloubce 70 metrů. A při pohledu na trosky rozeseté široko daleko je všem jasné, že nehodu nikdo nepřežil, což se později také potvrdí.
Vzápětí přijíždějí vyšetřovatelé a mají před sebou náročný úkol. V prvé řadě musí nalézt takzvané černé skříňky, to jest zapisovač letových údajů a záznamník hovorů v kokpitu a dešifrovat data. Ruská média však prakticky ihned po havárii pouští do éteru svoji vlastní verzi tragédie. Podle nich je příčinou teroristický útok, konkrétně výbuch bomby na palubě, protože se prý letoun rozpadl ještě ve vzduchu. Teorie ve stylu jedna paní povídala, se nepotvrdí a odbornící tuto variantu záhy vyloučí.
Přestože byly trosky stroje rozesety široko daleko, experti prokážou, že se roztříštil až nárazem na hladinu a žádné stopy po výbuchu nenajdou.
Dále se prověřuje technická stránka letounu. Jedná se o poměrně starý stroj, který má za sebou řadu oprav, tak by technická závada připadala v úvahu. Vyšetřovatelé zjišťují, že motory pracovaly správně až do střetu s mořskou hladinou. Nabízí se ještě jedna závada. Ze záznamu hovorů v kokpitu vyšlo najevo, že po startu nešly zatahnout klapky, jenže to samo o sobě havárii nezpůsobí.
Vyšetřování se táhne řadu měsíců a nic. Až v červnu roku 2017 dojdou vyšetřovatelé k závěru, že příčinou katastrofy, při níž zahynulo 92 lidí, bylo selhání lidského faktoru. Volkova přepadla takzvaná somatografická iluze. Co to znamená? Stručně řečeno, pilot v naprosté tmě (letěl od města nad moře) ztratil prostorovou orientaci. To by nevadilo, má přece palubní přístroje, stačí se řídit podle nich. Jenže on jejich údaje naprosto ignoroval. Podlehl zkrátka vizuální iluzi a hlava mu říkala, že letoun stoupá příliš prudce. Tak potlačil, stroj ztratil vztlak a dílo zkázy bylo dokonáno. Co v tu chvíli dělal druhý pilot a palubní inženýr, není známo.
Z výpovědí svědků vyplynulo, že měl kapitán problémy už při přistání v Soči a tak tak se trefil na ranvej. Že by únava, náhlá nevolnost nebo snad požití alkoholu? O tom nepadlo nikde ani slovo. A když už jsme u těch slov: Kdyby nebyli oběťmi havárie členové významného uměleckého souboru, byla by ruská média na slova podstatně skoupější.
Jen pro zajímavost, letounů TU-154 byla vyrobena asi tisícovka a 39 z nich tragicky havarovalo. Asi nejznámější havárie tohoto stroje se odehrála 10. dubna 2010 u Smolenska. Zemřelo při ní 96 osob včetně nejvyšších polských vládních a armádních činitelů v čele s prezidentem Lechem Kaczyńskim.
Ani dnes není situace v ruské letecké dopravě lepší, naopak. Staré stroje dosluhují, náhradní díly ani nové letouny se do země agresora hned tak nedostanou, takže brzy bude ruská ruleta asi bezpečnější než tamější letecká doprava.
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
https://www.lidovky.cz/svet/za-pad-letadla-s-alexandrovci-mohl-pilot-ukazaly-vysledky-vysetrovani.A170601_080310_ln_zahranici_ELE
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/pred-rokem-prisli-alexandrovci-o-tretinu-clenu-pricina-havarie-je-stale-zahalena-tajemstvim-86192
https://talk.youradio.cz/porady/ozveny-minulosti/25-prosince-den-kdy-do-cerneho-more-spadlo-letadlo-s-alexandrovci
