Článek
Tak jako v případě havárie sovětského letounu s českými pasažéry, kterému se budeme věnovat právě teď.
Je běžné pondělní dopoledne 19. února 1973 a z moskevského letiště Šeremeťjevo vzlétá proudový třímotorový dopravní letoun TU-154 společnosti Aeroflot se stovkou lidí na palubě na pravidelné lince do Prahy. Stoupá do letové hladiny tři pět nula, tedy 35 000 stop, což je 10 668 metrů a přes Polsko míří do našeho vzdušného prostoru. Let probíhá naprosto bez problémů a těsně před desátou hodinou ho očekávají dispečeři na věži ruzyňského letiště. Jakmile se letoun ocitne v jejich rádiovém dosahu, předávají posádce informace o rychlosti a směru větru a posléze povolují přistání na dráhu 25.
V kokpitu zbrusu nového stroje velí jedenačtyřicetiletý kapitán s více jak 12 000 nalétanými hodinami, ovšem na jiných typech letounů. Za kniplem TU-154 strávil pouhých 236 hodin. K ruce má čtyřiačtyřicetiletého druhého pilota, který má svém kontě dokonce více jak 14 000 letových hodin, ale co se týče praxe na TU-154, je na tom podobně jako kapitán. Kromě nich se nachází v kokpitu dalších 6 členů posádky, a sice 2 palubní inženýři, 2 navigátoři a 2 radisté. Jeden z dvojice je vždy instruktor a druhý žák.
Identitu žádného z členů posádky se mi nepodařilo zjistit, jejich jména zkrátka nikde nenajdete. Ale ono je to ve výsledku úplně jedno. Vraťme se tedy zpět na ruzyňské letiště a do onoho osudného 19. únorového dne roku 1973. Letoun klesá k ranveji a zprvu nic nenasvědčuje tomu, že na ni vůbec nedoletí. Je na sestupové rovině, piloti vypínají autopilot a přecházejí na ruční řízení. Jen pro úplnost, současná dopravní letadla umí přistát pomocí autopilota, ale dříve tomu tak nebylo.
Posádka nehlásí žádné problémy ani nevysílá signál nouze, když v tom, v 10 hodin a 7 minut naráží stroj příďovým podvozkem do země ve vzdálenosti 467 metrů před prahem dráhy.
Příďový podvozek není stavěný na takový náraz a obří dopravní letoun není určen k přistávání na nezpevněném povrchu, a ještě k tomu v mnohem větší rychlosti, než je běžné. Tak co myslíte, že následuje? Ano, jeho totální destrukce. Nejprve se ulomí pravé křídlo, otvorem, který tím vznikl, začne unikat palivo a způsobí požár. A to není vše. Trup letadla pokračuje v klouzavém pohybu a oddělují se z něho další části. Zastaví se až 50 metrů před prahem dráhy, ni níž měl přistát.
To už je celá zadní polovina stroje v jednom ohni, který se rychle rozšiřuje i do přední části. A intenzitu hoření ještě umocňuje výbuch kyslíkových lahví. Ihned po nárazu letounu do země, který zpozorovali řídící letového provozu, je vyhlášen poplach pro hasičské a záchranářské letištní jednotky. Ty jsou na místě katastrofy za neuvěřitelných 90 vteřin. S tehdejší technikou je to opravdu úctyhodný výkon.
Z hořících trosek se díky okamžitému a naprosto profesionálnímu zásahu podaří zachránit 34 lidí, z toho 25 cestujících a 9 členů posádky. Vzhledem k rozsahu požáru, který je živený tunami leteckého paliva, jsou povolány jako posily další čtyři hasičské jednotky z okolních pražských čtvrtí. V 10 hodin 45 minut je požár uhašen, ale 66 lidem už není pomoci. A nebýt včasného zásahu, uhořeli by v troskách letounu všichni.
Mezi oběťmi je i 6 muzikantů z kapely Evy Pilarové, kteří se přes Moskvu vraceli ze svého kubánského turné. Nejmladšímu z nich je pouhých 24 let a nejstaršímu 32. Jako jediný z těchto skvělých hudebníků přežil basák Petr. Anděl strážný asi tenkrát stál nad Evou Pilarovou a Karlem Vágnerem. Eva si prodloužila pobyt na Kubě o dva dny a Karel Vágner na kubánské turné vúbec neodletěl.
Tehdejší média tuto tragickou nehodu, jak už bývalo zvykem, vůbec nekomentovala, neboť hlavním tématem televizních novin a komunistického tisku byly přípravy oslav vítězného února. Ale svědků, kteří ji viděli, se našlo dost. A jeden z nich, bývalý pilot a velký letecký fanda Alois Dvořák, padající letoun dokonce vyfotil a havárii dopodrobna popsal.
Podle jeho slov klesal stroj k ranveji naprosto normálně a byl nakonfigurovaný na přistání, to znamená, že měl vysunuté klapky i podvozek. Jen ho zarazilo, že má mírně sklopenou příď. Na vysvětlenou, proudové letouny přistávají s mírně zvednutou přídí, na rozdíl od vrtulových. No a najednou, jak kdyby přestaly fungovat fyzikální zákony, propadl se a plácnul sebou na zem.
A co na to vyšetřovatelé? Ti měli trošku ulehčenou práci, neboť piloti havárii přežili, nebyli v bezvědomí ani netrpěli výpadkem paměti. Podle kapitánovy verze byla příčinou pádu porucha ovládání podélného sklonu letounu.
Jenže ohledáním trosek zjistili experti něco jiného a technickou závadu vyloučili. Motory i ostatní systémy pracovaly až do střetu se zemí správně. Ale chybovala posádka. Letadlo nebylo správně nakonfigurováno na přistání, výškový stabilizátor byl nastavený na normální let, nikoliv přistání. To vysvětluje, proč neměl letoun mírně zvednutou příď. V této poloze byl při nízké rychlosti laicky řečeno těžký na nos, ztratil stabilitu, vztlak a zřítil se k zemi.
No jo, ale sovětští piloti jsou přeci neomylní a rudí bratři z východu nám musí jít příkladem, pomysleli si soudruzi a vydali oficiální závěrečnou vyšetřovací zprávu, podle níž nebylo možné přesně stanovit příčinu nehody vzhledem k úplnému zničení letadla při dopadu a následném požáru. Původní vyšetřovací zpráva, kterou lze nalézt v Národním archivu, uvádí jednoznačnou příčinu v selhání lidského faktoru.
Mimochodem, o potrestání viníků nenajdete nikde ani slovo. Vždyť oficiálně ani žádní nejsou. Tak takhle to bohužel chodívalo. Co se soudruhům nehodilo, zametlo se pod koberec. Jistě, i pilot je jen člověk a může se zmýlit. Ale za omyl, který sebral životy 66 lidem, by měl pykat.
Budiž nám útěchou, že k poslední havárii civilního dopravního letounu na našem území a zároveň poslední nehodě našich aerolinií došlo v roce 1977. Úctyhodných 48 let létají česká dopravní letadla bez nehod. Tak vzhůru do oblak a čisté nebe!
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
https://youtu.be/RA-otzxqQoU?si=cI5ToVg8PiHnDtZn
https://www.planes.cz/cs/article/200995/nehoda-tu-154-cccp-85023-praha-19-02-1973
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/nehoda-tu-154-nezkuseni-piloti-v-novem-tupolevu-zpusobili-smrt-66-lidi-298248
