Článek
Přenesme se nyní o několik desítek let zpět a pojďme se podívat, co se tohoto osudného dne událo.
Z mezinárodního letiště Comalapa v San Salvadoru, hlavním městě státu Salvador ve střední Americe vzlétá zcela nový Boeing 737-300 společnosti TACA International Airlines do New Orleans s mezipřistáním v Belize. Kapitánem letounu je 29 letý zkušený pilot Carlos Dardano s více jak 13 tisíci nalétanými hodinami, kterému pro tento let připadla úloha řídícího pilota. Sekunduje mu první důstojník Dionisio Lopez s více jak 12 tisíci hodinami strávenými ve vzduchu. A v kokpitu je ještě instruktor, který sleduje řízení nového typu letounu. Tento konkrétní stroj je v provozu pouhé dva týdny.
Vzlet i první část cesty do Belize probíhá naprosto bez problémů a letoun s 38 pasažéry a 7 členy posádky míří přes Mexický záliv směrem k New Orleans. Let je naprosto klidný a nic nenasvědčuje tomu, že se za chvíli změní v obrovské drama.
Piloti zahajují klesání k letišti z letové hladiny 35 000 stop. Na palubním radaru vidí bouřku a velice silný déšť, proto žádají řízení letového provozu o úpravu kurzu a letí trochu východněji, aby se této silné bouři a hustému dešti vyhnuli. Když klesnou do výšky 16 500 stop, rozpoutá se hotové peklo: jeden blesk za druhým, ne kapky, ale proudy vody, které žene silný vítr přímo proti nim a kroupy velikosti tenisových míčků. Nikdo z těchto velice zkušených pilotů takovou bouři dosud nezažil.
A v tom se to stalo. Zcela novému letounu odešly oba motory a ten začal velice rychle ztrácet výšku. Kapitán okamžitě ohlásil řídícím letového provozu na letišti v New Orleans krizovou situaci. A zároveň je upozornil, že neví, jestli dokáže bez motorů na letiště doletět. Ovládal v tu chvíli největší kluzák na světě.
Piloti se pokoušeli motory znovu nahodit, ovšem marně a situaci museli neprodleně řešit, neboť bylo čím dál tím jasnější, že na cílové ani jiné letiště nedoletí. Zbývalo jim jediné, hledat místo pro nouzové přistání. Kapitán ohlásil věži, že se chystají přistát na jezeře Ponča a poté, když byl letoun ve výšce pouhých 600 stop, ztratili s ním dispečeři spojení.
Řídící letového provozu v New Orleans byli přesvědčeni, že letoun havaroval, okamžitě vyhlásili poplach a po letadle začaly pátrat posádky vrtulníků pobřežní stráže. A když ho záchranáři spatřili, nevěřili vlastním očím. Místo tisíců úlomků a desítek bezvládných lidských těl uviděli naprosto neporušený Boeing 737 se spuštěnými nouzovými skluzavkami zaparkovaný na trávníku, jako kdyby ho tam někdo teleportoval.
Kapitán chtěl původně přistát na vodě, ale druhý pilot si na poslední chvíli všiml šikovného náspu vedle vodní plochy. Tak vysunuli klapky a sloty na maximum, snížili rychlost a měkce dosedli, stejně jako kdyby přistávali na letišti. Jen ty schůdky k východům chyběly, proto museli použít skluzavky.
V pozdějším rozhovoru Carlos vyprávěl, jak v závěrečné fázi přistání k letadlu promlouval. Říkal mu, ty to dokážeš, ty to dáš!
A jednooký kapitán, hrdina tohoto akčního příběhu to skutečně dal. Bravurně přistál s Boeingem 737-300 bez motorů na trávě na pozemku NASA. Bylo to vůbec poprvé, kdy velký dopravní letoun přistál s nefunkčními motory bez jakékoliv újmy na nezpevněné ploše a mimo letiště.
Nikdo z pasažérů ani z posádky nebyl zraněn a jediný šrám, který utrpěl letoun kromě poškozených motorů, byl obouchaný lak od krup. Letadlo po výměně motorů přímo na místě po několika dnech z této neobvyklé stojánky vzlétlo a po opravě bylo v provozu až do prosince 2016.
Na místo nouzového přistání záhy dorazila vyšetřovací komise NTSB (Národní úřad pro bezpečnost dopravy USA) a začala pátrat, proč zcela novému letounu vysadily motory. Po výpovědi posádky se soustředili na povětrnostní podmínky.
Teď vás asi napadne: Jak je možné, že posádka vlétla do bouře, když v této oblasti podle radaru vůbec žádná být neměla. Bohužel došlo k velice zřídkavému jevu, kdy je bouře tak intenzivní, že červená barva, jíž je znázorňována na obrazovce radaru, přejde do černé. A tudíž se to nejhorší počasí, jaké vůbec může piloty ve vzduchu potkat, jeví jako to nejkrásnější.
Vyšetřovatelé zjistili, že bouře, přívaly deště a kroupy byly opravdu extrémní. Přesto by motory vysadit neměly, vždyť byly na takovéto podmínky testovány a úspěšně prošly certifikací. Zdálo se jim to podivné, tak provedli vlastní testování a jeho výsledek je udivil. Motory před uvedením do provozu byly testovány v maximálních otáčkách, kdy skutečně v těchto extrémních podmínkách obstály. Jenže se jaksi nepočítalo s tím, že letoun může být vystaven takovéto bouři i při klesání, to jest nižších otáčkách motoru. Jakmile odborníci nasimulovali přesné podmínky a parametry tohoto letu, motory opravdu vypověděly službu, neboť lopatky ventilátoru nedokázaly odolat obrovskému přívalu vody a ta se dostala až dovnitř.
Aby se zabránilo případným dalším nehodám, byly motory upraveny a jsou vůči extrémním srážkám a kroupám podstatně odolnější.
A nyní se konečně dostáváme k našemu hlavnímu hrdinovi, jímž je kapitán Carlos Dardano. Narodil se 5. září 1958 v Salvadoru v letecké rodině. Jeho otec i děda byli piloti a Carlos se na letišti a kolem letadel pohyboval prakticky odmalička. V šestnácti letech získal licenci soukromého pilota a již o rok později létal s prvními pasažéry, s dělníky na plantáže. A při jednom z těchto letů mu šlo poprvé o život, nevysunul se mu podvozek, respektive zasekl se v půli. Carlos, který měl v té době nalétaných pouze 100 hodin, však zachoval chladnou hlavu. Kroužil ve vzduchu, dokud nespotřeboval palivo (malá letadla neumožňují vypouštění paliva za letu) a dokázal úspěšně přistát, aniž by se někdo z pasažérů zranil.
Jakmile mu to věk dovolil, pokračoval ve studiu letectví a dalším výcviku. Ve věku pouhých 19 let získal na Floridě vytouženou licenci komerčního pilota. Poté se vrátil zpět do Salvadoru, kde působil jako pilot a instruktor.
V lednu 1982 letěl s aerotaxi a když přistál na malém letišti uprostřed lesů, zasáhla ho kulka z vojenské zbraně. V Salvadoru totiž právě začínala občanská válka. A on se bohužel objevil ve špatný čas na špatném místě. Střela pronikla z boku do hlavy a poškodila mu levé oko do té míry, že na něj oslepl. S tímto zraněním ještě dokázal vzlétnout a dostat se do bezpečí. Následná operace mu zachránila život, ale zrak mu lékaři bohužel navrátit nedokázali.
Tehdy prožíval krušné chvíle, jelikož se bál, že s jedním okem nebude moci usednout za knipl. Americká společnost, pro kterou létal, mu však umožnila v jeho milované profesi setrvat. Ve všech zkouškách, jimiž před návratem do kokpitu prošel, prokázal, že s jedním okem je lepší, než většina zdravých pilotů. V roce 1986 postoupil na pozici kapitána Boeingu 737 a dál už to znáte.
Carlos Dardano ukončil svoji velice úspěšnou kariéru pilota po 49 letech 1. září 2023.
Tento velice skromný muž se nikdy nepovažoval za hrdinu, přitom zachránil 45 lidských životů a nové letadlo. Když po svém posledním letu sestupoval po schůdcích z Airbusu A320neo, pronesl památná slova: „Mise splněna“. A já dodávám, ne jedna.
Zpracováno na základě těchto materiálů:
https://youtu.be/45Wr0cg5vV8?si=HkBVAYTykRpdQL8C
https://youtu.be/QRV-KRAR5D8?si=Th0F22IcgAj91YDw
https://www.planeandpilotmag.com/this-incredible-pilot-carlos-dardano/
