Článek
I o století později, roku 1272 přišla do Prahy velká voda, způsobená táním sněhu a ledu a značně poškodila ledovými krami Juditin most, předchůdce dnešního Karlova mostu.
Ve 14. století byly zaznamenány dvě ničivé povodně. V létě roku 1316 se rozvodnilo Labe a Vltava a bylo zaplaveno kolem 450 vesnic, měst a osad. Jako důsledek povodní přišel vzápětí hladomor. Tyto katastrofy měly za následek desetitisíce obětí.
Další velká voda z jarního tání přišla do Prahy v únoru roku 1342. Tehdy byl Juditin most téměř zničen a Karel IV. rozhodl o jeho nahrazení novým, mnohem odolnějším mostem, který na jeho počest dnes nazýváme Karlův. I ten bohužel doznal velkých šrámů způsobených povodní. V červenci roku 1432 přišly po dlouhém suchu čtyři dny vytrvalých dešťů a rozbouřená řeka brala sebou vše, co se jí připletlo do cesty. Naplavené dřevo ucpalo koryto Vltavy a Karlův most přišel o pět pilířů.
Kronikáři v 17. století zaznamenali do historických análů zaplavení Staroměstského náměstí a to dokonce dvakrát v jednom měsíci, v březnu roku 1655.
V 18. století řádily povodně fest. Při únorové povodni roku 1768 se zřítila levobřežní brána dnešního nejstaršího kamenného mostu u nás, v Písku. V dalším desetiletí se několikrát rozlilo Labe i Vltava.
O století později, kromě prakticky každoročních záplav z jarního tání, přišla roku 1845 jedna z největších povodní v historii, hladina Vltavy v Praze dosahovala 544 cm nad normál a průtok 4500 m³/s.
Ničivou sílu do Čech přinesla i velká voda v Berounce a Vltavě roku 1872. Zničila řadu vesnic, zmařila desítky lidských životů a na berounském náměstí vystoupala do výše dvou metrů. Průtok vody ve Vltavě byl odhadován na 3300 m³/s.
O 16 let později zasáhla jedna z nejničivějších povodní na jihu Čech České Budějovice. A v září roku 1890 byl opět vážně poškozen Karlův most, stejně jako v předchozím případě nahromaděným dřevem. 19. století bylo na povodně opravdu bohaté, proto neuvádím všechny, jen ty největší.
Ničivou sílu vody na konci 20. století, přesněji v roce 1997, máme ještě v živé paměti, ale málokdo ví o záplavách, které způsobily velké škody o desítky let dříve. V červenci roku 1954 se také hnala velká voda na matičku stověžatou, katastrofě však zabránila právě dokončovaná Slapská přehrada. Roku 1966 způsobily záplavy ve Slezsku, konkrétně na Novojičínsku škody přes 100 milionů korun. A to byly v té době obrovské peníze! O čtyři roky později řádila velká voda na jižní Moravě a vzala sebou 35 lidských životů.
Již zmiňované katastrofické povodně v roce 1997 na Moravě a ve východních Čechách napáchaly nedozírné škody na majetku a vyžádaly si 50 obětí. Tato nejrozsáhlejší živelná pohroma 20. století prokázala nepřipravenost odpovědných institucí a vedla k přepracování havarijních plánů.
Dosud největší povodně zasáhly Čechy v srpnu 2002. Průtok Vltavy v Praze dosáhl neuvěřitelných 5300 m³/s a 17 lidí zaplatilo běsnění živlů svým životem. 13 lidských obětí si vyžádaly ještě povodně v létě roku 2009 na Moravě a v Jihočeském kraji. Dlužno dodat, že občas si za to mohli i lidé sami svojí neukázněností a neuposlechnutím výzev Integrovaného záchranného systému.
Voda je zkrátka živel a bohužel na rozdíl od ohně, ji dosud neumíme dost dobře zkrotit. A povodně tu byly, jsou a budou, přírodě zkrátka poručit nemůžeme. Naštěstí dnes máme přehrady a účinné zádržné systémy, které umí následky velké vody zmírnit. Ale pořád jsme jen lidé, příroda bude mít vždy navrch.
Zdroj informací: https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_povodn%C3%AD_v_%C4%8Cesku
