Článek
Za více jak dvacet let působení sovětské armády na našem území přišlo o život přes čtyři stovky Čechů a Slováků.
K hrůzostrašné nehodě, o níž dnes bude řeč, došlo v pátek 23. srpna 1985 na frekventované silnici vedoucí z Mnichova Hradiště do České Lípy přes již zmiňovaný vojenský výcvikový prostor, který od roku 1968 okupovala a devastovala sovětská armáda.
V jednom z našich deníků jsem našla mylnou informaci, že okupanti otevírali své království včetně této pozemní komunikace pro našince pouze v srpnu na výročí svého vpádu do Československa. To je samozřejmě holý nesmysl. Jakožto rodilá Českolipačka jsem odmala jezdila po této silnici téměř každý víkend k babičce do Turnova. Po celý rok, nejen v srpnu a jediné omezení, které tu platilo, byl zákaz zastavení.
Ale vraťme se zpět do roku 1985 a pojďme se podívat, co se v ranních hodinách třetí srpnový pátek vlastně stalo. Nad ránem vyrážejí z východočeského Rychnova nad Kněžnou zaměstnanci tamějšího stavebního podniku na třídenní zájezd po severočeských sklárnách. Cestou se zastaví na snídani v Jičíně, pak pokračují dál přes Mnichovo Hradiště a absolutně netuší, že místo na exkurzi do skláren budou chvátat do českolipské nemocnice a někteří i bojovat o život.
Dlužno dodat, že silnice skrz vojenský prostor vede převážně hlubokými lesy. Dnes si v takovém terénu většinou dáváme pozor na lesní zvěř a rozhodně bychom nečekali, že nám zkříží cestu tank. A nečeká to ani řidič autobusu s našimi výletníky. Ano opravdu, kde se vzal, tu se vzal, kousek za obcí Kuřívody se z pravé strany vyřítil z lesa padesátitunový sovětský tank T-72.
Řidič zahlédl hlaveň, strhl řízení doleva, ale srážce již nedokázal zabránit. Obyčejný autobus neměl proti ocelovému kolosu šanci. Hlaveň pronikla dovnitř předním sklem jako nůž máslem. Dílo zkázy dokonaly tankové pásy, které se doslova zakously do zadní nápravy autobusu a přetrhly do vejpůl.
Jeho přední část se převrátila na bok a spadla do příkopu, zadní sice přišla o střechu, ale zůstala stát na silnici. Nehoda vypadala opravdu hrůzostrašně, tak na ni vzpomínal tehdejší kriminalista major Václav Bilický, který byl pověřen vyšetřováním této havárie. Shodou okolností se právě on stal po odchodu okupačních vojsk hlavním pyrotechnikem, který měl na starosti očistu vojenského prostoru od nevybuchlé munice. V Kuřívodech bydlí dodnes a můžete navštívit jeho pyrotechnické muzeum.
Ale pojďme zpět na místo havárie. Nad cestujícími asi bděli všichni svatí, neboť při této děsivě vyhlížející nehodě nikdo nepřišel o život. Pravděpodobně je zachránilo, že tank neměl zajištěnou hlaveň. Ta sice prorazila okno, ale pak se otočila. V případě, že by setrvala na místě, doslova by cestujícím sekala hlavy. I tak všichni výletníci včetně řidiče utrpěli zranění různé intenzity, někteří i těžká s trvalými následky.
Zadní část autobusu skončila pod pásy tanku, spousta cestujících při nárazu vylétla ven. Vozy záchranné služby i obyčejné sanitky byly povolány na místo havárie z celého českolipského okresu a odvážely raněné do okresní nemocnice vzdálené 25 kilometrů.
A co myslíte, že dělali sovětští oficíři? Pomáhali zraněným a záchranářům? Kdepak, hráli roli pozorovatelů a nehnuli brvou. A přitom byli jednoznačnými viníky nehody. Běžně bývaly přejezdy tanků přes veřejnou komunikaci zajišťovány pomocí takzvaných regulovčíků, kteří měli oprávnění řídit dopravu podobně jako policisté. Ti však právě v tomto případě chyběli. To by samo o sobě nemělo způsobit žádnou dopravní nehodu, tankisté prostě jen měli pozorně sledovat provoz a dát přednost vozidlům na pozemní komunikaci. To se bohužel nestalo a můžeme hovořit o zázraku, že všichni cestující tento masakr přežili.
To v jiných případech střetů se sovětskou vojenskou technikou naši občané takové štěstí neměli. Například o rok dříve srazil sovětský obrněný transportér na mostě v Debři nad Jizerou mladou těhotnou ženu. Na podzim roku 1983 narazila rodina s tříměsíční dítětem svým osobním vozem do neosvětleného obrněného transportéru, odstaveného na frekventované silnici nedaleko Mladé Boleslavi. Žena zemřela na místě a miminko později v nemocnici. Ve druhé polovině 80. let minulého století přejel v obci Zdechovice na Přeloučsku řidič sovětského obrněného transportéru mladou dívku.
Tak bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho. A víte, co je nejsmutnější? Viníci těchto tragických nehod z řad příslušníků okupační armády nebyli nikdy potrestáni. Tak to prostě za vlády jedné strany řízené rudými bratry z Moskvy běžně chodívalo.
V článku použity informace z těchto zdrojů:
https://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/hlaven-tanku-pred-30-lety-rozparala-autobus-plny-lidi-20150821.html
https://www.echo24.cz/a/wuwHF/novy-ucet-sovetske-okupace-402-mrtvych-cechoslovaku
