Článek
A jak už to v dobách totalitních chodívalo, soudruzi nám tuto tragickou havárii zamlčeli a viníky zprostili obžaloby. Pojďme se na ni nyní podívat podrobněji.
Je běžný pracovní den čtvrtek 3. září 1981 a na odpolední směnu na dole Pluto II fárá devadesátka horníků. V tu chvíli nikdo z nich netuší, že se honba za těžebními rekordy záhy změní v boj o holý život.
V 15 hodin 33 minut otřese celým dolem mohutný výbuch uhelného prachu a po něm následují ještě další tři. Kromě poškození těžní věže a ostatních důlních zařízení způsobí výbuchy v podzemí silný požár. Ostatně, co byste také od uhlí čekali, že? Mimochodem, k zahoření došlo na této šachtě už při ranní směně a do nástupu odpolední nebyl oheň zcela zlikvidován.
Již zde narážíme na první pochybení vedoucích pracovníků. Dokud nebyl dopolední požár zlikvidován, neměli vůbec odpolední směnu dolů pouštět. Bohužel, plnění plánu bylo důležitější, než bezpečnost zaměstnanců.
Mohutná exploze a následný požár přeruší telefonní spojení podzemí s dispečinkem, veškerý přívod vzduchu, elektřiny a zničí hasební rozvody vody. Tedy vše, co je potřeba pro přežití a záchranu lidských životů. Pracovníci nejblíž k epicentru výbuchu umírají v důsledku těžkých zranění způsobených silou tlakové vlny. Ani ti, co rubou o kousek dál, na tom nejsou o mnoho lépe. Udusí se zplodinami s vysokým obsahem oxidu uhličitého při současném působení vysoké teploty a nedostatku kyslíku.
Prakticky okamžitě jsou na místo povoláni báňští záchranáři a hasiči z Mostu zároveň s lékařskou službou první pomoci (obdoba dnešní zdravotnické záchranné služby). Hasičům se podaří zlikvidovat dva menší požáry, ale k samotnému ohnisku toho největšího ve IV. důlním úseku, se pro masivní zadýmení vůbec nedostanou. Jen pro úplnost, před téměř pětačtyřiceti lety neměli hasiči zdaleka takové kvalitní vybavení jako dnes.
Čtyřiceti pracovníkům se nějakým zázrakem povede z ohnivého pekla uniknout, ostatní takové štěstí nemají. Hasiči se záchranáři procházejí všechny chodby, kam se dá dostat a snaží se likvidovat požár pomocí ručních hasicích přístrojů, neboť rozvod vody byl zničen výbuchem. Jelikož v těžkých podmínkách a s dýchacími přístroji pod zemí dlouho nevydrží, střídá se vícero záchranářských čet. Posledního živého člověka najdou v 19:45 a o půl hodiny později se jim ho podaří dostat nahoru.
Intenzivní záchranářské práce probíhají celou noc i následující den, ale nikoho živého už obětaví záchranáři nenajdou. Jejich práci značně ztěžují závaly, rozházené trosky důlních zařízení, zničené výztuže a velice špatná viditelnost. Čtvrtý úsek není možné uhasit, tak se hasiči rozhodnou ho oddělit od ostatních šachet hrázemi a neprodyšně uzavřít, jelikož už není naděje, že by se tam nacházel někdo živý. To je jediná možnost, jak zachránit zbytek dolu a zkrotit ohnivý živel. Poslední oběť se podaří vyprostit až 11. prosince 1981.
A celková bilance? 65 mrtvých, z toho 51 horníků a 14 záchranářů, 13 těžce a 15 lehce zraněných. Kromě toho řada záchranářů i horníků, kteří uniknou jisté smrti, trpí dlouhá léta psychickými problémy. A materiální škody také nejsou zanedbatelné, rovných 50 milionů korun, což byly tenkrát obrovské peníze.
Vyšetřování celé tragédie se táhne několik let a experti při něm zjistí závažné nedostatky, zejména časté porušování bezpečnostních předpisů. Mimochodem, ihned po havárii se ztratila kniha závad a nikdo už ji nikdy nenašel. A co je opravdu zarážející? Do ryze odborné důlní činnosti zasahovali i komunističtí funkcionáři, tudíž naprostí laici. 11 odpovědných pracovníků je obviněno z trestných činů, ale soudní řízení probíhá několik let a nakonec jsou všichni zproštěni viny.
Takže 65 otců od rodin, něčích synů a vnuků zaplatilo za chyby druhých tím nejcennějším, svým životem, aniž by byl kdokoliv z viníků potrestán. Zbývá jen doufat, že už se nikdy žádná taková tragédie opakovat nebude a pachatelé trestných činů dostanou, co jim náleží.
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
https://youtu.be/GuAhs1uUT2Y?si=F-1fw8RQz9ySBJcv
https://share.google/RFPjOi9LGWoucVmRa
https://zachranar.cz/2011/12/uplynulo-30-let-od-nestesti-na-dole-pluto/
