Hlavní obsah

Po zmizelém letounu s našimi hokejisty se nenašla ani stopa

Foto: Věra Vaňková, vlastní foto

Beechcraft 18, ilustrační foto

Asi všichni máme v živé paměti tragickou havárii letounu Jak-42 v ruské Jaroslavli, při níž zahynuli tři vynikající čeští hokejisté: Josef Vašíček, Karel Rachůnek a Jan Marek. Ale to nebyla první letecká nehoda, která vzala životy našim hokejistům.

Článek

Za tou se musíme vypravit hlouběji do minulosti.

Je sobota 6. listopadu 1948 a z pražského ruzyňského letiště odlétá československá hokejová reprezentace. Má namířeno do Paříže, kde sehraje jeden zápas s místním týmem a odtamud bude pokračovat do Londýna, kde čekají hokejisty další přípravné zápasy před mistrovstvím světa.

Původně měli z Prahy cestovat o den dříve, ale část reprezentantů měla jakési blíže nespecifikované problémy s udělením víz. Přesto nakonec všichni v pořádku dorazili do Paříže. Jenže zde se tato situace opakuje. Šest hráčů neobdrží víza pro vstup na Britské ostrovy včas, takže reprezentace odlétá z Francie do Anglie 7. listopadu bez nich. A to mají následující večer nastoupit k prvnímu utkání. Naštěstí potížisté hned ráno 8. listopadu víza obdrží a spěchají na letiště.

Aby smůly nebylo málo, zrovna začaly stávkovat francouzští státní dopravci včetně Air France. Co teď? Tým nemůže nastoupit oslabený o šest hráčů. Kromě vzdušné trasy se dá dostat do Velké Británie pouze lodí, ale cesta je velice zdlouhavá. Jen připomínám, že tunel pod Lamanšským průlivem je zbudován až o 46 let později.

Nakonec se přeci jen zadaří. Pořadatelé londýnského turnaje zajistí šestici našich reprezentantů letoun soukromé dopravní společnosti Mercure. Jejím vlastníkem je velice zkušený bývalý vojenský pilot Britského královského letectva (RAF) René de Narbonne, který usedne za knipl dvoumotorového vrtulového letounu Beechcraft 18. 

Jenže situace se dále komplikuje. Pařížské letiště zahalí hustá mlha a přidá se vydatný déšť. Povětrnostní podmínky jsou pro let naprosto nevyhovující a odstartoval by v nich snad jedině sebevrah. Ale Renému rozhodně nechybí sebevědomí a tvrdí, že to zvládne, vždyť ve válce také létal za každého počasí, cestu přes kanál La Manche zná jako své boty a má sebou zkušeného navigátora.

A tak se 8. listopadu v 16 hodin 38 minut místního času Beechcraft 18 imatrikulace F-BGAF se šesticí našich hokejistů, zkušeným pilotem a navigátorem zvedá do vzduchu navzdory husté mlze a dešti. Již jsem naťukla, že René de Narbonne je značně sebevědomý a nejen to, také poněkud svérázný. Například velice rád a často porušuje navigační pravidla, zkrátka létá si, kudy chce. A ne jinak je tomu i tentokrát. Uhne ze stanoveného kurzu, aniž by o jeho úpravu požádal a letí směrem na Cherbourg. Patrně se domnívá, že tak unikne nepříznivému počasí.

Hodinu po startu se naposledy ozve řídícím letového provozu a všechny další pokusy dispečerů o navázání kontaktu s letounem končí neúspěchem.

Hokejisté v Londýně zatím marně čekají na šestici svých spoluhráčů. Domnívají se, že se let zpozdil kvůli nepříznivému počasí a k prvnímu zápasu nastoupí bez nich, jen v osmi. V průběhu zápasu do Anglie doputuje zpráva o zmizení Beechcraftu s osmi lidmi na palubě kdesi nad mořem. Tuto tragickou zprávu se čeští hokejoví reprezentanti dovídají hned po utkání, z turnaje odstupují a následující den letí domů.

Prakticky okamžitě po zmizení letounu se rozbíhá rozsáhlá pátrací akce, kterou ovšem komplikuje hustá mlha, silný vítr a vytrvalý déšť. Po troskách letounu a osmi lidech na jeho palubě pátrají stovky členů francouzského a britského vojenského letectva, pobřežní hlídky obou zemí i námořnictvo. Hledači pročesávají pobřeží, pátrají na suchu i ve vodě. Marně. Nenajdou jediný úlomek stroje, skvrnu od oleje či paliva, žádné tělo, část oděvu nebo zavazadlo, prostě vůbec nic. Jako by se po letadle a osmi lidech slehla zem!

Pokud by se letoun zřítil nad pevninou, jeho trosky by nalezli, kdyby spadl do moře, později by nějaká část vyplavala na hladinu. A to se také nestalo. Z toho vyšetřovatelé usoudili, že stroj i s pasažéry a posádkou pohltily pobřežní bažiny. O rok později vyplavilo moře u francouzských břehů dvě těla. Zda souvisí se zmizelým letem se však prokázat nepodařilo.

A jak už to tak v podobných případech bývá, vyrojila se i kolem tohoto spousta konspiračních teorií. Podle jedné z nich letadlo vůbec nehavarovalo, ale naši hokejisté donutili pilota přistát kdesi na odlehlém místě mimo letiště, aby mohli emigrovat. To je samozřejmě holý nesmysl. Jednak by nezmizel samotný letoun ani jeho posádka a pak, proč by to hokejisté dělali? Pokud by chtěli na západě zůstat, prostě by se z turnaje nevrátili domů a neriskovali by přeci trest za únos letadla. Tuto tezi si patrně vymysleli estébáci, neboť poté následovalo sáhodlouhé vyslýchání pozůstalých.

A jak probíhalo vyšetřování, když experti neměli k dispozici letoun ani žádné svědky havárie? K čemu dospěli? Posádka nehlásila cestou žádné problémy ani nevyslala signál nouze, tudíž technickou závadu mohli vyšetřovatelé s největší pravděpodobností vyloučit. Teroristické útoky tehdy ještě nebyly v módě a válčit se na tomto území přestalo již pár let zpátky. Tak co zbývá? Selhání lidského faktoru a nepříznivé povětrnostní podmínky, za nichž pilot vůbec neměl vzlétnout.

V této havárii sehrálo klíčovou roli nejen pilotovo přehnané sebevědomí, ale i profese vojáka. Ti jsou totiž zvyklí splnit rozkaz za každou cenu. Jenže René si neuvědomil, že už není vojenským pilotem, nýbrž civilním a zákazník není velitel.

Další faktor, který podle odborníků mohl přispět k tragické nehodě, bylo přetížení letounu zbytečně velkým množstvím paliva, těžkou hokejovou výstrojí a možná námraza. Pro její vznik byly ideální podmínky – vysoká vlhkost vzduchu a teplota kolem nuly. Hlavním viníkem byl shledán pilot René de Narbonne, který špatně vyhodnotil povětrnostní podmínky a vzlétl za téměř nulové viditelnosti. Jeho vinou přišla naše republika o šest vynikajících hokejistů: Ladislava Trojáka, Karla Stibora, Zdeňka Švarce, Vilibalda Šťovíka, Miloslava Pokorného a Zdeňka Jarkovského.

A abychom nekončili tak smutně, jedna pozitivní zpráva na závěr. Za půl roku po této tragické havárii se českoslovenští hokejisté stali mistry světa.

V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-ze-sveta/6-leteckych-katastrof-ve-sportu-umirali-cesti-reprezentanti-i-cele-tymy_1611290955_

https://zoom.iprima.cz/historie/zmizeni-ceskoslovenskych-hokejistu-416939

Zmizení letadla s hokejisty provázely tajnosti. Byl to šok, vzpomíná Bubník — ČT24 — Česká televize https://share.google/mogn4GPr44tqxw7K4

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz