Článek
Záhadná zmizení vzdušných plavidel zaznamenáváme téměř od počátku historie letectví. O těch nejznámějších si dnes povíme víc.
Psal se 8. květen 1927 a velice zkušený vojenský pilot Charles Nungesser, stíhací eso z první světové války, se spolu se svým navigátorem Francoisem Coli, snažil přeletět Atlantský oceán z Paříže do New Yorku na letounu Levasseur P.L. 8. Oba pánové toužili nejen po dobrodružství, ale také odměně ve výši 25 tisíc dolarů, což byly tenkrát obrovské peníze.
Dvouplošník, pojmenovaný The White bird (Bílý pták) bez problémů odstartoval v Paříži, ovšem cestou stroj i s oběma piloty zmizel. I přes rozsáhlou mezinárodní pátrací akci se letoun, jeho části ani posádku nepodařilo najít.
Mimochodem, první sólový nonstop přelet Atlantiku úspěšně absolvoval Charles Lindbergh o pouhých 14 dnů později, konkrétně 20. května. Cesta z Long Islandu do Paříže mu trvala 33,5 hodiny. A jen pro zajímavost, jeho vnuk Erik Lindbergh zopakoval let svého dědy po stejné trase přesně za 75 let, v roce 2002. V letadle strávil 17 hodin a 17 minut.
Ale vraťme se zpět k našim záhadám ztracených letounů. Další na sebe nenechala dlouho čekat. A zmizel při ní významný polárník Nor Roald Amundsen, který jako první dosáhl jižního pólu. 18. června 1928 vyrazil hydroplánem Latham 47 spolu s dalšími pěti kolegy na pátrací akci po zmizelé vzducholodi Italia Umberta Nobileho.
Posádka hydroplánu, který vzlétl na záchranou misi z Norska, měla přistát na Špicberkách, kam však nikdy nedoletěla. Letadlo ani nikoho z pasažérů se nikdy nalézt nepodařilo. A tak dobrodruh, který dobyl jižní pól, přišel o život poblíž toho severního.
Nyní se přesuneme do roku 1937 a k jediné ženě, která v dnešním výčtu figuruje. Onou odvážnou dámou, které učarovalo létání a stalo se jí osudným, je Amelia Earhartová. Od mládí za kniplem letadla lámala rekordy, například jako první žena na světě přeletěla Atlantik a jako vůbec první člověk na světě zvládla let z Honolulu do Oaklandu. Největší a bohužel poslední výzva ji teprve čekala. Ano, vydá se na cestu kolem světa.
A opravdu se tak stalo. 1. června 1937 spolu se zkušeným pilotem a navigátorem Fredem Noonanem usedá do dvoumotorového letounu Lockheed Electra a z letiště v Miami vyráží vstříc novému dobrodružství, bohužel s tragickým koncem. Po mnoha zastávkách v Jižní Americe, Africe a Asii dorazila posádka na Novou Guineu a zde jejich stopy končí. Na začátku července měli za sebou úctyhodných 35 tisíc kilometrů, před sebou zbývajících 11 tisíc a dotankování na Howlandově ostrově v Tichém oceánu. Tam však nikdy nedoletěli a co se jim stalo, zůstalo dodnes tajemstvím.
Nejnákladnější pátrací operace v dějinách amerického letectví nepřinesla žádné výsledky a Amelia Earhartová byla spolu se svým kolegou prohlášena 5. ledna 1939 za mrtvou.
Záhy se samozřejmě vyrojila spousta nejrůznějších konspiračních teorií. Podle oficiálního prohlášení vyšetřovací komise letounu pravděpodobně došlo palivo a zřítil se do moře. Bohužel, žádní svědkové ani hmatatelné důkazy tuto teorii nemohou potvrdit.
A konspirace? Jedna z nich tvrdí, že se oba zachránili na pustém ostrově kdesi v Tichomoří a tam zemřeli žízní, protože nenašli zdroj pitné vody. Další, ještě nesmyslnější teorie praví, že posádka měla při této cestě tajný úkol a při jeho plnění byla zajata a uvězněna Japonci. Ještě by se našla řada dalších nepodložených tvrzení. Jedno je však jisté, tato průkopnice ženského létání se z cesty kolem světa nevrátila a její tělo se nikdy nenašlo.
Co by to bylo za záhady, kdybychom vynechali Bermudský trojúhelník, jednu z nejtajemnějších oblastí na planetě Zemi. Toto záhadné území, kde mizí letadla i lodě, je vymezeno floridským městem Miami, portorickým San Juan a souostrovím Bermudy.
A právě zde zmizela najednou celá letka v počtu pěti letounů. Stalo se tak 5. prosince 1945 a jednalo se o bombardéry Grumman TBF Avenger americké armády, které odstartovaly z Floridy. Byl to běžný tréninkový let zaměřený na navigační schopnosti pilotů, kteří se však zpět na námořní základnu Fort Lauderdale, již nevrátili.
Jaká to ironie osudu, ztratit se zrovna při prověřování navigačních schopností. Jenže tehdejší navigace nebyla GPS a pokročilé systémy určování polohy, jaké známé dnes, ale mapy a kompas. A právě kompasy údajně krátce po vzletu u všech letounů vypověděly službu. Tak se piloti museli spolehnout na své vlastní smysly. Ovšem najít správný směr se jim nedařilo a rychle docházelo palivo. Proto velitel přikázal všem posádkám v krajním případě přistát na moři, respektive se o přistání pokusit. Tyto letouny však nebyly žádné plachťáky, nýbrž pořádně těžké bombardéry, vážící více jak 4,5 tuny, což je téměř dvojnásobek hmotnosti dnešních stíhaček.
Záhy po přerušení spojení se rozběhlo pátrání, bohužel bezúspěšně. Proklatý Bermudský trojúhelník navždy skryl záhadu tohoto nešťastného letu. Letouny, těla ani žádné jiné stopy po této katastrofě nebyly nalezeny. A co víc, jeden z pátracích letounů s třináctičlennou posádkou také skončil kdesi v chřtánu oceánu, který v těchto místech svá tajemství zásadně nevydává.
A tak se stalo i v případě dalšího záhadného zmizení letounu s 32 lidmi na palubě, k němuž došlo 28. prosince 1948. Letadlo Douglas DST, letící z Portorika do Miami s 29 pasažéři a tříčlennou posádkou ve své cílové destinaci nikdy nepřistálo, ani se po něm nenašly žádné stopy.
Ještě 20 minut před plánovaným přistáním na Floridě byl letoun prokazatelně ve vzduchu, neboť jeho signál zachytili řídící letového provozu na letišti v New Orleans. A pak se po něm slehla zem. Posádka měla od samého počátku problémy s komunikací se zemí, ale to by nijak nemělo ovlivnit samotný let a piloti žádné jiné problémy cestou nehlásili. Pouze při předletové kontrole v portorickém San Juanu zjistil kapitán, že má stroj téměř vybité akumulátory, což by nemělo vadit, neboť se dobijí za letu.
Záhy po zmizení tohoto na tehdejší dobu velkého letadla, se rozjela šestidenní intenzivní pátrací akce, do níž se zapojilo americké námořnictvo, letectvo i pobřežní stráž. A jak jsem se již zmínila, žádné trosky, těla ani indicie, které by vedly k objasnění této záhady, se nenašly. Lze pouze spekulovat. Odborníci se přiklánějí k názoru, že posádka zabloudila a stroji došlo palivo. Zda to tak skutečně bylo, se již nikdy nedozvíme.
Bermudský trojúhelník opustíme a vrátíme se zpět do roku 1944, kdy záhadně zmizel letoun Britského královského letectva Noorduyn Norseman UC-64 A, na jehož palubě byl major amerického letectva a zároveň slavný kapelník Glenn Miller.
Tato tragédie se odehrála v pátek 15. prosince kdesi nad Lamanšským průlivem. Pilot John Morgan odstartoval za špatného počasí z letiště v Twinwood Farm v Anglii k letu do francouzského Bordeaux. Miller měl vystoupit během mezipřistání ve Villecoublay a připojit se ke svému orchestru, s nímž měl vystupovat v Paříži. Tam však nikdy nedoletěl. Letadlo skončilo kdesi v ledových vodách mezi Anglií a Francií, kde nikdo neměl šanci přežít. Trosky stroje ani žádné jiné stopy po havárii nalezeny nebyly a stejně tak nebyla stanovena příčina nehody.
Stejně tak je dodnes opředena tajemstvím havárie dopravního letadla Douglas DC-4 na pravidelné Lince z New Yorku do Seattlu, k níž došlo v červnu 1950. Letoun s 55 cestujícími a třemi členy posádky bez problémů odstartoval z New Yorku, do své cílové destinace se však nedostal. Nad Michiganským jezerem zmizel z radarů i povrchu zemského. Přestože byly na hladině objeveny malé části letadla a jeho vybavení, stroj jako takový ani těla se nikdy nalézt nepodařilo, jako by se po nich slehla zem. A co bylo příčinou této tragické havárie se také asi již nikdy nedozvíme.
Záhadná zmizení se nevyhýbala ani vojenským letounům, například stroji Lockheed L-1049H Super Constellation, letícímu v březnu 1962 z Kalifornie do jihovietnamského Saigonu se stovkou amerických vojáků na palubě. Letadlo bylo naposledy spatřeno 16. března na ostrově Guam, kde doplnilo palivo a zamířilo směrem na Filipíny.
A někde nad mořem bez jakéhokoliv předchozího varování a vyslání nouzového signálu zmizelo. Námořnictvo i vojenské letectvo po něm bezvýsledně intenzivně pátralo víc jak týden.
Nikde po něm nebyla nalezena ani stopa a jak už to v takových případech bývá, opět se vyrojilo množství konspiračních teorií jako například únos či sestřelení. Přesná příčina nebyla nikdy stanovena pro nedostatek důkazního materiálu. Jedna z vyšetřovacích verzí hovořila pro výbuch na palubě, neboť posádka lodi plující v inkriminovanou dobu v této oblasti spatřila ve vzduchu výbuch. Zda s touto havárií souvisel, se nepodařilo prokázat.
A nyní se dostáváme k největší dosud neobjasněné záhadě v historii letectví, to jest zmizení Boeingu 777-200 ER Malaysia Airlines, od něhož uplynulo již více než 10 let. Letoun s 227 pasažéry na palubě a 12 členy posádky vzlétl krátce po půlnoci 8. března 2014 z Kuala Lumpuru. Do cílové destinace, Pekingu, ho však posádka v čele s třiapadesátiletým velice zkušeným kapitánem Zaharie Ahmed Shanem nedovedla.
Této záhadě století jsem se věnovala podrobně v samostatném článku, který byl zveřejněn 20. října tohoto roku. Najdete ho dosud na mém blogu, proto se o této tragédii více rozepisovat nebudu, stačí nalistovat.
Záhad není nikdy dost, tak se příště vypravíme za tajemstvím zmizelých lodí.
Zpracováno na základě těchto materiálů: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/velikani-nebes-amelia-earhart/r~e00a63f60f4d11ee8c6f0cc47ab5f122/
https://www.denik.cz/historie/bermudsky-trojuhelnik-zmizeni-letadla.html
https://www.stoplusjednicka.cz/zahada-bermudskeho-trojuhelniku-hrozi-nevysvetlitelny-fenomen-stale
https://www.dotyk.cz/magazin/let-19-30000307.html
https://www.prochlapy.cz/clanky/zahady-zmizelych-letadel-ve-kterych-cestovaly-slavne-osobnosti-ktere-lety-zmizely-beze-stopy-a-ktere-se-nasly/
https://www.denik.cz/ze_sveta/let-739-tiger-zahadne-zmizeni-1962.html
https://g.cz/roald-amundsen-honbe-za-slavou-a-uznanim-obetoval-zivot-telo-nejslavnejsiho-polarnika-se-nikdy-nenaslo/
https://www.idnes.cz/xman/styl/glenn-miller-muzikant-kanal-la-manche-zmizeni.A240125_153020_xman-styl_kori
