Článek
Buď dal hrabě Jan Vojtěch Černín z Chudenic Antonínu Tuvorovi při výzdobě svého zámku v Nebílovech u Plzně volnou ruku a pak byl možná sám nadšený, jaké úchvatné a odvážné dílo pražský malíř za rok intenzivní práce vytvořil, anebo nebyl císařský komoří a tajný rada zdaleka tak usedlý, jak působí na svých portrétech a projevil při zadání sám velkou dávku fantazie. A také odvahy, protože pověřit výzdobou svého zámku tohoto pražského, i když renomovaného, malíře bylo přeci jen riziko. Tuvora, kterému bylo v té době 43 let a v Praze na Starém Městě měl v domě U Sladkých svou výtvarnou a dekoratérskou dílnu, už sice zkušenosti měl, vymaloval několik stropů a místností v měšťanských domech na Hradčanech a přijímací salón v Břevnovském klášteře i sály několika pražských paláců, ale tak velkou zakázku jako na zámku v Nebílovech, tedy fresky na 850 (!) metrech čtverečních, ještě neměl. To byl jiný level. A Nebílovy patří k jeho největší a nejkrásnější práci.
Absolvent vídeňské Akademie strávil výmalbou Tanečního sálu, kterému se v té době říkalo Salle de compagnion, rok a dokončil ho v roce 1791. Kde vzal takovou fantazii, když se celý život pohyboval jen mezi Prahou a Vídní? Částečně se inspiroval prací svého učitele, vídeňského malíře Jana Václava Bergla, přesto dospěl v pojetí exotických výjevů zachycujících ptáky, zvířata i tropické rostliny, ale i vedut s idealizovanými průhledy do romantické krajiny Orientu nebo na zříceniny antických chrámů, ke svému vlastnímu stylu. Jeho palmy vyrůstaly přímo od podlahy sálu až do klenby stropu a liány se šplhaly nad hlavy vzácných šlechtických hostů hraběte Černína. Úchvatný pohled. Podle dochovaného inventáře z roku 1816 byl sál osvětlen pěti benátskými lustry ze štípaného barevného skla s květinovými motivy, vyrobenými sklářskými dílnami na benátském ostrově Murano a uprostřed něj stál velký jídelní stůl pro 24 osob. V rohu byl pro pobavení hostů i kulečník. Za doby hraběte Vojtěcha Černína z Chudenic sloužil sál jako slavnostní jídelna či salón, v němž se pořádaly výjimečné hostiny a setkání.
Hrabě Jan Vojtěch Černín z Chudenic
Hrabě byl totiž nejen císařský komoří a tajný rada, ale také nejvyšší lovčí Českého království, kterým byl jmenován právě v roce 1790, kdy zadal Tuvorovi vyzdobení Nebílov. Chtěl vytvořit sídlo, které by ho reprezentovalo. Miloval lov a koně, a tak svou funkci skutečně prožíval. Její náplní bylo organizování lovů pro císařský dvůr. Problém byl ale ten, že vídeňská šlechta a Habsburkové zajížděli do Čech na lovy jen zřídka a organizaci jejich dvorských loveckých zábav zajišťoval úřad nejvyššího lovčího ve Vídni, takže šlo spíš o čestnou funkci. Ta také zanikla hned po smrti hraběte, který zemřel 2. června 1816 na zámku Kozel ve věku 70 let.
Detail fresky
Hrabě Jan Vojtěch Černín z Chudenic, majitel zámků Nebílovy a Kozel a dalších panství v západních Čechách, byl zajímavou osobností, i když pocházel z chudé větve rodu. Dětství prožil v Černínském paláci, dnešním sídle Ministerstva zahraničí, u bohatších příbuzných. Byl vystudovaný excelentní právník, absolvent Karlovy univerzity, dvakrát ženatý, ale bezdětný. Jeho majetek zdědil spřízněný rod Valdštejnů a smrtí hraběte mužská linie švihovské rodové větve Černínů vymřela. Byl velký milovník koní, ale i náruživý budovatel. Dokončil nejen Nebílovy, které začala přestavovat už Antonie Josefa Černínová z Chudenic poté, co je koupila v roce 1715 od rodu Wrtbů, ale nechal postavit i lovecký zámek Kozel nedaleko Plzně. A jeho výzdobu svěřil opět Antonínu Tuvorovi, z jehož práce a nápadů byl nadšen. O hraběti vědí historikové hodně. Kdo byl ale jeho dvorní umělec Antonína Tuvora, autor skvostných nástěnných maleb ve dvou Černínových zámcích? Pocházel z Mnichova Hradiště, kde se narodil v roce 1747 rodičům Josefu Tuvorovi a jeho manželce Kateřině. Zemřel v Praze v 60 letech. Rod Tuvorů z Mnichova Hradiště byl zřejmě docela zámožný, protože podle serveru mnhradiste.cz koupil v roce 1815, tedy osm let po smrti umělce, místní obchodník s vínem Antonín Tuvora dědičné poštovní právo a spolu s ním i poštovní dům. Šlo o malířova syna nebo někoho ze širšího příbuzenstva? To je otázka. Děti zdatného obchodníka vlastnili dědičné poštovní právo až do roku 1877. A ve funkci pošmistra působil potomek rodu až do roku 1924, kdy odešel do penze.
Zámek Nebílovy
Přes Nebílovy se přehnala historie. Valdštejnové o zděděný zámek, který hrabě Černín šest let rekonstruoval, moc nestáli a luxusní rezidenci začali využívat jako hospodářský dvůr, k jehož zániku přispěla mj. i pozemková reforma v roce 1919. Pozemek byl zabrán a v roce 1924 rozdělen mezi členy sadařského družstva a místní obyvatele obce. To už ale byla arkádová křídla po obou stranách zámku v rozvalinách, v hlavní budově propadlá střecha a stavba, o kterou se sto let nikdo nestaral, v celkově havarijním stavu. Do Tanečního sálu zatékalo a Tuvorovy malby opadávaly ze stěn.
Detail fresky v Tanečním sále
Poté, co zámek přešel v roce 1967 do majetku státu, se začalo uvažovat o jeho záchraně…Prvním krokem, ještě před celkovou rekonstrukcí kleneb a střechy, které byly poničené průjezdem těžké techniky přes nádvoří v minulých letech a před zajištěním statiky zámku, byla záchrana Tuvorových maleb. Začala v roce 1968 a trvala dva roky. Restaurátoři sejmuli malby v celém sále, i s jejich omítkovým podkladem a rozřezali na 650 dílů. Provizorně zajistili přelepy, zabalili a odvezli ze zámku do depozitáře Památkového ústavu. To vše s tím, že po opravě prohnilé klenby a střechy bude 650 dílů Tuvorových fresek přivezeno zpět na zámek a opět umístěno na zdi sálu. Doba se ale protáhla na celých 45 let!
Na Tuvoru a jeho fresky se naštěstí nezapomnělo. Na jaře 2008 restaurátoři díky grantu EU všechny díly zrevidovali, zpevnili a vytvořili mapu, podle které se pak postupně malby vracely na zdi sálu. Práce trvaly pět let do roku 2013.
Že byl Tuvora génius, to je jasné, když do Tanečního sálu v Nebílovech vstoupíte.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Vojt%C4%9Bch_%C4%8Cern%C3%ADn_z_Chudenic
https://www.mnhradiste.cz/62-mesto/aktualni-informace/5981-slavnostni-otevreni-nove-expozice-na-zamku-mnichovo-hradiste-ke-180-vyroci-setkani-sv-aliance?page=437
https://zamek-nebilovy.cz/cs
