Článek
Němec Mathias Rust to před 38 lety dokázal. Za tuhle provokaci, která zesměšnila SSSR před světem, by ho dnes Rusové okamžitě poslali na nucené práce. Pokud by ho nesestřelili během letu. Před lety čekal u své cessny na Rudém náměstí dvě hodiny, než ho laskavě někdo zatkne…
Dočkal se. A nikdo nevěděl, co s ním. Prvotní údiv Sovětů vystřídal šok. Jak se tohle mohlo stát? Jak to, že selhaly všechny obranné mechanismy sovětského státu? Zuřila studená válka, i když ledy začaly pomalu díky Michailu Gorbačovovi povolovat a 18letý německý student, který měl nalétáno sotva několik desítek hodin, měl připravené pro svůj šokující čin překvapivě mírotvorné vysvětlení: Chtěl prý svým letem posílit přátelství mezi národy a vytvořit imaginární most mezi Východem a Západem. Co na to mohli zaskočení sovětští činitelé říct? Z hlediska selhání obranyschopnosti země to sice byla ostuda veliká, ale Gorbačovovi se hodila: využil situace k čistce v armádě a zbavil se nepohodlných generálů, kteří nebyli jemu a jeho politice glasnosti a perestrojky nakloněni. Pravda byla taková, že Mathias Rust byl tak trochu exhibicionista a chtěl se svým riskantním letem zviditelnit. To se mu samozřejmě povedlo. Po návratu ze Sovětského svazu, kde byl odsouzen, se vrátil s velkou slávou do Německa a napsal o svém dobrodružství knihu a vydělal velké peníze.
Na Rudém náměstí přistál Rust svou čtyřmístnou jednomotorovou Cessnou 172 s přidanými palivovými nádržemi 28. května 1987, přesně na Den sovětských pohraničních vojsk. Vystoupil z letadla a čekal… Po nějaké době dorazila policie a činovníci, kteří měli zjistit, co se vlastně stalo. A pak Rusta konečně zatklo KGB.
Mathias Rust dnes
O čtyři měsíce později s ním začal v Moskvě soud. Po dvoudenním projednávání byl za výtržnictví, porušení mezinárodního leteckého práva a narušení sovětské státní hranice odsouzen ke čtyřem letům nucených prací. Jeho žádost o milost byla zamítnuta. V Moskvě intervenovali ministr zahraničí NSR Hans-Dietrich Genscher a dokonce i bývalý kancléř Willy Brandt. Možná právě proto Rusta do žádné „ssylky“ neboli vyhnanství na Sibiř neposlali. Zůstal v moskevské věznici Lefortovo a dva měsíce po vynesení rozsudku, v říjnu 1988, dostal milost, byl propuštěn z vězení a vyhoštěn ze Sovětského svazu. Do NSR se vrátil běžnou leteckou linkou 3. října 1988. Z letadla už vystoupila hvězda. Jeho riskantní čin vzbuzoval ještě řadu let velkou pozornost a zaručil mu širokou publicitu. Za rozhovor pro časopis Stern dostal honorář 100 tisíc marek. Připočteme-li další pozdější interview, vystoupení v televizi a rozhlase, besedy… a napsání knihy a film, vydělal Rust na svém leteckém dobrodužství kromě publicity i slušné peníze. Ale právě rozhovor pro Stern, kterému prodali Rustovi rodiče exkluzivitu, zničil slavnému dobrodruhovi budoucnost. O tom později…
Cessna Mathiase Rusta je dnes vystavena v muzeu v Berlíně
Jak jeho letecké dobrodružství vlastně začalo? A jak se stalo, že nezkušený mladý pilot, který měl nalétáno pouhých 50 hodin, v pohodě 14 dní brázdí křížem krážem nebe nad Evropou a nakonec dostane nápad, že se podívá do Moskvy? A za pět a půl hodiny doletí bez problémů z Helsinek na Rudé náměstí? Souhra náhod, obrovské štěstí a naprostá neschopnost a neprofesionálnost sovětské protivzdušné obrany? Nebo precizně připravený plán, na kterém pracovali letečtí a bezpečností experti? Samozřejmě, že se po návratu Rusta do NSR objevila řada konspiračních teorií. On ale nic takového nikdy nepřipustil.
Rust odstartoval 13. května 1987 v 19:30 z letiště Uetersen u Hamburku. Dva týdny cestoval po severu Evropy, navštívil Shatlandy, islandský Rejkjavík, dánský Bergen a nakonec přiletěl do Finska. Tam přistál 25. května na letišti v Helsinkách. Z Helsinek odstartoval za tři dny v poledne oficiálně směr Stockholm. Po startu si vypnul transpondér pro zaměření letadla radary a všechna komunikační zařízení na palubě. Letadlo nabralo východní směr a vstoupilo do vojenského vzdušného prostoru Finska. Rust přeletěl pobřeží Estonska a stočil cessnu na Moskvu.
Jak nad sovětským územím přelétal z jednoho letového a vojenského sektoru do druhého, byly do pohotovosti uvedeny postupně další a další divize protivzdušné obrany, nad základnou Tapa se k němu připojily dvě stihačky, ale povolení k palbě nedostaly. U Staré Rusi zmizel z radarů, protože klesl, aby se vyhnul nízké oblačnosti. Západoněmecký magazín Bunte dokonce spekuloval, že Rust zde krátce přistál, protože podle výpočtu expertů mu let do Moskvy trval mnohem déle, než jak by měl podle rychlosti, kterou do té doby letěl a povětrnostním podmínkám. Další vyslané Migy se pokoušely s cessnou spojit marně. Proběhly další pokusy o identifikaci letadla a komunikaci, ale zmatky pokračovaly. Několikrát dispečeři při přeletu nad základnami, určili cessnu jako spřátelené letadlo. A Rust letěl bez problémů dál. Cessnu spatřili na radarech ještě několikrát, mylně ji identifikovali a nechali jí volný průlet dokonce nad přísně střeženou letovou zónou Kremlu. Záhada.
Nad Moskvu cessna doletěla kolem šesté večer. Když přelétávala letiště Šeremetěvo, došlo shodou náhod k vypnutí místního systému protivzdušné obrany, takže Rust v pohodě letěl dál. Jak později prozradil, původně chtěl přistát v Kremlu, ale nakonec od tohoto nápadu upustil, protože měl strach, že by za zdmi nebylo letadlo vidět a úřady by mohly jeho přistání ututlat. A to by se skutečně nejspíš stalo. Ale mohl takhle sofistikovaně uvažovat o bezpečnostních rizicích nezkušený student? Nakonec přistál nedaleko chrámu Vasila Blaženého. Dodatečně sovětské úřady zjistily, že právě v den přistání kvůli opravě byly na několik hodin sundány elektrické troleje, které byly na Velkém Moskvoretském mostě. Další náhoda. A Rust ho použil jako přistávací dráhu….
Pak vystoupil z letadla a opřený o cessnu čekal dvě hodiny na své zatčení. Další události už známe.
Riskantní přistání na Rudém náměstí, díky kterému jméno Mathias Rust skloňovala všechna světová média, ale štěstí odvážnému pilotovi nepřineslo. I když to tak zpočátku vypadalo. Udělal totiž fatální chybu. Když 3. října vystupoval z letadla už na německé půdě, čekaly na něj desítky německých i zahraničních novinářů. Jenomže Rust je kvůli podepsané exkluzivitě pro Stern ignoroval. Prošel kolem nich bez povšimnutí. A to mu média nikdy neodpustila. A tak se z hrdiny stal na stránkách německého tisku postupně nervově labilní týpek a Rustovu slávu novináři začali zpochybňovat. „Najednou už nebyl „mírovým pilotem“ a „velkým Mathiasem“, ale labilním puberťákem,“ popsal postoj německých médií k Rustovi list Hamburger Abenblatt. Podle listu měl Rust podrobný plán na let do Moskvy, ale najednou nevěděl co se svým životem, když sláva začala slábnout a média o něj přestala mít zájem. Pro svůj další život plán neměl. A odstartoval ho dost neslavně: napadením a pobodáním studentky zdravotní školy, která ho odmítla políbit. Dostal dva a půl roku. Do vězení nastoupil v roce 1992 a na svobodu byl předčasně propuštěn už v roce 1993. Vztahy se ženami, to nebyla jeho silná stránka. Manželství s Polkou trvalo 4 a půl roku. Svatbu prodal americkému TV kanálu Premiére a časopisu Bunte. Ztroskotalo i jeho druhé manželství s Indkou, s níž žil na Trinidadu.V roce 2001 se podle Bildu znovu objevil u soudu. Byl přistižen při krádeži kašmírového svetru a byl odsouzen k pokutě 600 marek.
Podle listu Hamburger Abenblatt se poté živil jako profesionální hráč pokeru, finanční analytik a vystřídal řadu dalších povolání a věnoval se profesionálně i józe.
Jeho cessna je vystavena v berlínském Muzeu dopravy a techniky…
Rust má platnou pilotní licenci na Trinidadu, ale o létání prý zájem nemá a uskutečnit podobnou akci jako před 38 lety by se prý už neodvážil. „Na druhé straně: kdybych ji tehdy nepodnikl, nezažil bych a neviděl spoustu věcí, které jsem díky letu zažil a viděl. A můj život byl byl o to chudší,“ cituje Rusta Hamburger Abenblatt.
https://www.abendblatt.de/kultur-live/article106558683/Der-Friedensflieger-Rust-der-Bruch-Pilot.html
https://www.bild.de/news/2010/der-verrueckteste-flieger-aller-zeiten-14388788.bild.html
