Článek
Saola (Pseudoryx nghetinhensis) je jedním z nejzáhadnějších a nejvzácnějších savců světa. Tento plachý sudokopytník, přezdívaný „asijský jednorožec“, byl objeven teprve v roce 1992 ve vzdálených a těžko přístupných horských lesích Annamitského pohoří na pomezí Laosu a Vietnamu. Objev saoly byl pro vědecký svět obrovským překvapením – tak velké zvíře, přesto dosud neznámé, vzbudilo pozornost i údiv.
Preparovaná Saola
Asi jste si všimli, že saola není skutečný jednorožec. Ale její dlouhé, štíhlé a téměř rovné rohy, které mohou měřit až 50 cm, jí tuto přezdívku vysloužily. Obě pohlaví mají rohy, které směřují dozadu podél hlavy. Její srst má hnědý odstín, s bílými pruhy a skvrnami na hlavě a nohách, což jí poskytuje dokonalé maskování v husté vegetaci horských lesů. Saola je také vybavena velkými žlázami mezi očima, které používá k označování svého teritoria.
Přes svou majestátní podobu zůstává život saoly téměř neprobádaný. Vědci ji nikdy dlouhodobě nepozorovali ve volné přírodě. Saola je extrémně plachá, vyhýbá se lidské přítomnosti a žije v malých skupinách nebo samotářsky. Předpokládá se, že se živí převážně listy, bylinami a plody, které nachází v hustém podrostu pralesa.
Saola je dnes považována za kriticky ohrožený druh. Její populace nebyla nikdy velká a je nadále ohrožována lovem do pastí určených pro jiná zvířata, ztrátou přirozeného prostředí kvůli odlesňování a výstavbě infrastruktury. Kromě toho je situace ztížena tím, že saola nepřežije v zajetí, což výrazně komplikuje snahy o její ochranu a záchranu.
Existuje však naděje. Organizace jako Saola Working Group spolupracují s místními komunitami, vládami Laosu a Vietnamu a mezinárodními organizacemi na ochraně zbylých přirozených biotopů saoly a na odstraňování pastí z lesů. Saola se stala symbolem skrytého bohatství jihovýchodní Asie i důkazem, že na naší planetě stále existují divoká a neprobádaná místa.
