Článek
Na zahradě si ji můžete snadno splést s kolibříkem. Malý tvor s hučivým letem, který se vznáší u květin, dlouhým sosákem vysává nektar a bleskově přelétá z jedné rostliny na druhou. Nejde však o exotického ptáka, ale o dlouhozobku svízelovou (Macroglossum stellatarum) – nenápadného, ale fascinujícího motýla, který se v posledních letech stále častěji objevuje i v České republice.
Kdo je dlouhozobka?
Dlouhozobka svízelová je motýl z čeledi lišajovitých (Sphingidae). Její tělo měří kolem 4–5 cm, ale rozpětí křídel může dosáhnout až 5–6 cm. Typickým znakem je velmi dlouhý sosák, který v klidu smotává pod tělem – právě ten jí umožňuje sát nektar z hlubokých květů, podobně jako kolibříci. Navzdory jménu ani příbuznosti s ptáky však samozřejmě kolibříkem není – patří mezi hmyz.
Dlouhozobka shora
Let jako kolibřík
Jedním z nejpozoruhodnějších rysů dlouhozobky je její způsob letu. Na rozdíl od většiny motýlů má výjimečnou schopnost viset na místě ve vzduchu. Při tom rychle kmitá křídly (až 85 úderů za sekundu), čímž si zasloužila přezdívku kolibří motýl. Tato schopnost jí umožňuje sát nektar z květů bez dosednutí, čímž se vyhýbá predátorům a efektivněji hledá potravu.
Výskyt v České republice
Dlouhozobka je původně středomořský druh, ale v posledních desetiletích se díky změně klimatu šíří stále severněji – včetně střední Evropy. V Čechách a na Moravě ji lze pozorovat především od května do září, často v teplých a slunných dnech. Nejčastěji ji najdeme na zahradách, v parcích, na loukách a všude tam, kde rostou květy bohaté na nektar – například petúnie, levandule, šanta, budleja nebo hvozdík.
Zimuje obvykle v jižnějších oblastech, ale s mírnějšími zimami se objevují i případy přezimování v teplých koutech jižních Čech nebo Moravy.
Pro člověka není dlouhozobka nijak nebezpečná. Nepatří mezi škůdce a její housenky (které se živí především svízelem) nezpůsobují významnější škody. Naopak – její přítomnost je často vnímána jako příjemné zpestření zahrady a ukázka rozmanitosti přírody.
Zároveň je i důležitým opylovačem, a proto má svůj význam v ekosystému. Její aktivita během dne (na rozdíl od většiny lišajů, kteří jsou noční) z ní činí i snadno pozorovatelného tvora – ideálního pro milovníky přírody a fotografy.
Zajímavosti
- Dlouhozobka si dokáže zapamatovat umístění květů a při další návštěvě zahrady se k nim znovu vrací.
- Letová rychlost může dosahovat až 50 km/h.
- Je aktivní nejen přes den, ale často i za soumraku.
- I když vypadá exoticky, není výjimečné ji zahlédnout uprostřed města – například na balkóně plném květin.
Housenka dlouhozobky
Dlouhozobka svízelová je krásným příkladem toho, jak se příroda dokáže přizpůsobit měnícím se podmínkám. Je důkazem, že i ve střední Evropě můžeme spatřit druhy, které působí exoticky. Pokud ji uvidíte, nezalekněte se – nejde o kolibříka, ani o včelu, ale o jednoho z nejpozoruhodnějších motýlů, které naše příroda nabízí.
