Článek
Rostliny nejsou tak pasivní, jak se může na první pohled zdát. Jen mají tu nevýhodu, že neumí utéct nebo začít křičet, když je něco začne žrát. Dokážou to ale poznat a začít se bránit po svém.
Když housenka nebo jiný hmyz začne okusovat list, rostlina zaznamená poškození buněk. Dokonce dokáže rozlišit, jestli byl list zničen mechanicky, třeba větrem, nebo jestli ho skutečně okusuje živý tvor.
Některé rostliny reagují na chemické látky obsažené ve slinách hmyzu. Jinými slovy, poznají nejen, že jsou poškozeny, ale i kdo je napadl. Mnoho z nich dokáže pak vypustit do vzduchu chemické látky, které přilákají predátora škůdců. Například, když housenka okusuje kukuřici, rostlina vyšle chemický signál, který může přilákat vosy lovící právě tyto housenky.
Napadená rostlina může uvolňovat látky, které zachytí jiné rostliny v okolí. Ty se pak začnou bránit ještě dřív než je škůdci napadnou. Po napadení některé druhy rostlin také zvýší produkci hořkých nebo jedovatých látek, aby byly pro útočníka méně chutné.
Vědci dnes mluví o jakési „řeči rostlin.“ Nejde samozřejmě o řeč v lidském slova smyslu, ale o složitou síť chemických signálů. Čím více toho o rostlinách zjišťujeme, tím méně připomínají nehybné zelené dekorace a tím více komplikované organismy, které reagují na své okolí.
