Článek
Náš strach bývá většinou kombinací několika věcí, které jsou člověku tak trochu vrozené.
Lidé se obecně mnohem více bojí toho, co nemohou sami ovládat nebo přesně předpovídat. Ozve se hlasitý hrom a my nevíme, kam udeří další blesk nebo jak silná bouřka bude.
Pak je tu naše biologická stránka. Prudký zvuk hromu spustí v mozku poplach. Tělo vyplaví adrenalin, zrychlí se tep a člověk je ve střehu.
Pro naše předky dávalo smysl reagovat na hlasité zvuky opatrností. Evoluce byla série překvapení, kde mnohdy přežil ten opatrnější.
Pro někoho hraje roli i zkušenost z dětství. Pokud nás tehdy bouřka vyděsila, můžeme si tyto obavy odnést do dospělosti. Nebo když vidíme jako děti dospělé lidi při každém zahřmění panikařit, spojujeme si pak s bouřkou nepříjemné pocity.
Co je však zajímavé, to, co jednoho dokáže vyděsit, může někoho jiného fascinovat. Jsou lidé, co se v takovémto počasí schoulí pod deku, zatímco druzí sedí na balkoně s hrnkem čaje v ruce. Lidský mozek je podivuhodný nástroj. Někdo vnímá nebezpečí a někdo další si užívá hromový koncert zdarma.
Přitom většinou se nebojíme ani tak skutečného rizika, jako spíše nejistoty. Když slyšíme hrom, mozek si začne představovat hrůzné scénáře. Fantazie proto bývá mnohem děsivější než samotná realita.
Pokud jste doma v budově, je to obvykle velmi bezpečné prostředí. Domy a byty poskytují před blesky dobrou ochranu. Tento fakt sice strach úplně nevymaže, ale je dobré si připomenout, že pocit ohrožení a skutečné ohrožení není totéž.
Mít z bouřky respekt je vždy dobré. Strach je ale na místě tehdy, pokud jste opravdu vystaveni jejím nebezpečným částem:
• Nacházíte se na otevřeném prostranství (louka, vrchol kopce, pole)
• Jste blízko vody, plavete nebo plujete na lodi
• Pokud se schováte pod osamoceným stromem (tohle bývá mimochodem jedno z nejhorších míst, kam se lidé snaží před blesky ukrýt)
• Když jsou kolem stromy, staré střechy nebo předměty, které by mohl silný vítr strhnout
• Pokud jsou blesky velmi blízko ( mezi bleskem a hromem uběhne méně než 10 vteřin)
Silné hromy jsou to, čeho se nejčastěji bojíme. Skutečné nebezpečí přitom představují spíše silný vítr, padající předměty nebo přívalový déšť.
Bouřka v nás probouzí prastaré instinkty a připomíná nám, že přírodu nelze zcela ovládnout. Přesto ve většině případů není důvod k panice. Pokud jsme v bezpečí domova, bývá náš strach mnohdy větší než skutečné riziko. A možná právě proto dokáže být bouřka pro některé děsivá a pro jiné fascinující zároveň.
