Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Harpyje pralesní: Smrtící drápy podobné drápům medvěda grizzlyho. Zabíjí tiše a velmi rychle

Foto: Jonathan Wilkins, CC-SA 3.0, Wikimedia Commons

Život predátorů není tak snadný, jak se může na první pohled zdát. Dlouhé čekání, pozorování, výběr vhodné kořisti a správný moment načasování. Ne vždy predátor zvítězí, ale harpyje je velmi úspěšný lovec.

Článek

Pozorovat predátora při výběru své oběti a jeho způsobu lovu je naprosto fascinující zážitek, ať už je to lev, tygr, had nebo třeba dravec z ptačí říše. Jedno mají společné. Musí lovit, aby přežili. Svoji kořist si vybírají a čekají na správný moment útoku. Každého predátora příroda vybavila nějakou jedinečností, aby byl schopen lovit a přežít. Některý je rychlý, jiný vytrvalý nebo dokonce není při lovu téměř slyšet. Harpyji pralesní příroda vybavila velmi dobře a je postrachem svého okolí.

Harpyje pralesní (Harpia harpyja)

Její pojmenování pochází ze starověké řecké a římské mytologie, kdy harpyje představovala bestii, která byla napůl pták a napůl člověk. Poprvé byla popsána Carlem Linnaeusem v jeho knize. Příbuzensky má nejblíže k orlovi chocholatému. Domov jednoho z největších dravců světa se táhne od jižního Mexika přes Střední Ameriku, jižní Brazílii k severní Argentině. Život harpyje se odehrává v nížinném tropickém a subtropickém deštném pralese.

Krom člověka nemá harpyje žádného predátora, který by ji lovil. Byla také předlohou pro ptáka Fénixe ze známého filmu o Harrym Potterovi.

Je opravdu velkým dravcem, který v těle dorůstá 56 až 107 cm. Ocas je dlouhý okolo 40 cm a její křídla mohou mít rozpětí i přes dva metry. Zbarvení dravce je u obou pohlaví stejné. Harpyje jsou charakteristické chocholkou na hlavě, poměrně výrazným zobákem a drápy, které mají dlouhé a stejně nebezpečné jako má medvěd grizzly. Samice jsou se svojí váhou od šesti do devíti kg větší než samci. Ti váží něco okolo čtyř nebo pěti kg. Zbarvení těla je u u samic i samců stejné. Hlava a krk harpyje je zbarvená do šeda, břišní část je bílá s nepatrným pruhováním na nohou. Peří na hřbetě je šedě až černě zbarvené.

K lovu používá harpyje svůj mohutný a ostrý černý zobák a své žlutě zbarvené nohy, které jsou tlusté asi jako lidské zápěstí. Ostré dlouhé drápy slouží k uchycení a většinou stačí k usmrcení kořisti. Tento vrcholový predátor si do svého jídelníčku vybral především opice a lenochody, které loví velmi úspěšně a strhává je přímo ze stromu. Nicméně pochutná si i na menší kořisti jako jsou kuny, papoušci, leguáni, pásovci, prasata pekari, mravenečníci, ještěrky a hadi.

Harpyje je národním ptákem Panamy a Paraná v Brazílii.

Dravec svýma velkýma očima prozkoumává okolí a kořist si vybírá. To může dělat jak sedící vysoko v korunách stromů nebo přímo za letu. K lokalizaci kořisti využívá i svůj vytříbený sluch. Následně se svým velmi tichým letem a plachtěním dostane nepozorovaně až ke kořisti. Do kořisti zaboří své medvědí drápy, které většinou stačí k usmrcení. Pokud ne, život kořisti ukončí klovnutím svého zobáku. Menší úlovek si pak vezme s sebou do korun stromů, kde si na něm pochutná. Větší kořist většinou na místě roztrhá na menší kusy.

Harpyje je monogamní druh. Se svým partnerem tvoří pevný pár. Společně budují i opravují hnízdo, které staví na nejvyšším stromě v okolí, a to ve výšce klidně i 43 metrů. Staví si opravdu velké hnízdo, které může mít průměr okolo 1,5 metru a vysoké i 1,2 m. Samice harpyje snáší většinou dvě vejce, která jsou bílá a sedí na nich okolo 56 dní. Po dobu sezení samice se o ni stará její partner. Krmí ji a občas si sám na vejce sedne a zahřívá, aby si samice mohla odpočinout. V této době mohou být velmi agresivní a je třeba být na pozoru.

Zajímavostí je, že když se vylíhne první mládě, z druhého vejce se již většinou mládě nevyklube. Je to z toho důvodu, že není dál opečováváno.

Mládě harpyje má na sobě prachové peří a již otevřené oči. Oba rodiče na střídačku létají lovit a své mládě krmí. Už ve věku šesti měsíců je mládě přepeřené a je schopno poprvé vzlétnout. Tomu předchází řádné posilování. Už v hnízdě roztahuje křídla a mává s nimi a trénuje na jeho první opuštění hnízda. I když mládě opustí hnízdo, stejně se až do jednoho roku zdržuje v okolí a rodiče ho stále krmí. V pěti letech dospěje, najde si svého partnera a bude moct založit vlastní rodinu.

Zdroje:

https://www.nationalgeographic.com/animals/article/saving-worlds-largest-eagle

https://www.denik.cz/zvireci-denik/harpyje-pralesni.html

https://www.mundo.cz/harpyje-pralesni

https://zoom.iprima.cz/priroda/opravdove-harpyje-myticti-ptaci-opravdu-existuji

https://en.wikipedia.org/wiki/Harpy_eagle

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz