Hlavní obsah

Zachraňoval vojáky ve válce a hlídal stáda před vlky a zloději. Briard je drsňák s dobrým srdcem.

Foto: Jtreier, CC-SA 3.0, wikimediacommons.org

Briard je staré francouzské ovčácké plemeno, které kdysi hlídalo stáda a chránilo je před šelmami i zloději. Později pomáhalo i na bitevních polích jako vojenský pes. Dnes už sice nestojí na pastvinách, ale jeho pracovní duch zůstal.

Článek

Když se řekne ovčácký pes, většině lidí se vybaví věrný, neúnavný společník, který běhá po loukách a hlídá stádo. A přesně takový byl kdysi i briard – starý francouzský ovčák z oblasti Brie. Ale kdo s tímhle psem někdy žil, ví, že je v něm něco víc. Není to jen pracovní pes. Je to osobnost. Tak trochu starý Francouz, noblesní, klidný a přemýšlivý, ale zároveň tvrdohlavý, když se mu něco nezdá.

Briard

Briard patří mezi nejstarší francouzská plemena vůbec. Jeho původ se datuje hluboko do středověku, kdy pastýři potřebovali psy, kteří by zvládli samostatně pást a chránit stáda. V té době se kolem pařížské oblasti Brie chovala spousta ovcí a krav, a bez dobrého psa by to tehdy prostě nešlo. O psech typu briard se zmiňuje už francouzský spis z 14. století. Byli popisováni jako silní, houževnatí a chytří. Někteří historici tvrdí, že podobné psy choval i Karel Veliký, ale to už se dnes těžko ověřuje. Co se ale ví jistě – briard byl vždycky pes lidí, kteří pracovali. Žádný aristokratický mazlíček, ale dělník s velkým srdcem.

V 19. století se plemeno začalo více šlechtit a ustálil se i jeho vzhled. První oficiální standard pochází z roku 1897. Tehdy už měl briard pověst psa, který nejen hlídá ovce, ale dokáže rozpoznat cizince na stovky metrů. Během první světové války se jeho schopnosti znovu potvrdily. Francouzská armáda využívala briardy jako doručovatele zpráv a vyhledávače zraněných vojáků. V bahně a hluku zákopů se tito psi pohybovali s neuvěřitelnou jistotou. Mnozí padli po boku svých pánů. Říkalo se o nich, že mají „psí tělo a srdce vojáka“. Po válce se plemeno rozšířilo i mimo Francii. Dnes ho chovají lidé po celém světě, ale pravý briard si i po staletích zachoval to, co ho dělá výjimečným – oddanost a klidnou sílu.

Na první pohled působí briard dojmem důstojného, možná až trochu tajemného psa. Má dlouhou, hustou srst, která na slunci hází teplé odlesky. Když fouká vítr, jeho chlupy se pohybují jako mořské vlny. Srst je suchá, tvrdší, ale chrání ho perfektně. Dřív musel snášet déšť, chlad i prach na pastvinách. Barva bývá plavá, černá nebo šedá. Některé briardy zdobí i lehce přechodové odstíny, které se časem mění – jako by se pes vybarvoval s věkem, podobně jako člověk s přibývajícími zkušenostmi.

Charakteristickým znakem jsou dvojité paspárky na zadních nohách. Není to žádná náhoda, ale zbytek jeho dávného pasteveckého dědictví. Pomáhaly mu lépe se pohybovat v terénu. Má dlouhou hlavu, hluboké oči a bystrý pohled, který vás dokáže přimrazit i uklidnit zároveň. Když se na vás briard podívá, máte pocit, že přemýšlí. Možná opravdu trochu ano. Jeho pohyb je pružný, vyrovnaný, elegantní, ale v žádném případě neohrabaný. Když se rozběhne, dělá to s lehkostí, kterou by mu málokdo hádal.

Briard je pes, který má vlastní názor. Není to robot na povely. Potřebuje člověka, který mu dá smysl, tedy důvod, proč má něco dělat. Když cítí respekt, poslouchá s ochotou. Když ne, klidně se otočí zády a dá vám najevo, že s tímhle způsobem komunikace nesouhlasí. Je nesmírně věrný své rodině. Miluje lidi, které považuje za „své“, a hlídá je s tichou jistotou. K cizím bývá zdrženlivý, ne z bázlivosti, ale z přirozené ostražitosti. Děti většinou miluje – dokáže být opatrný a pozorný, někdy až překvapivě jemný. Vzhledem k velikosti psa je ale třeba jisté opatrnosti a nenechávat s ním malé děti samotné.

Zajímavé je, jak briard reaguje na hlas. Nejde ani tak o slova, jako o tón. Když mluvíte klidně, odpoví uvolněně. Když zvýšíte hlas, stáhne se. Má v sobě zvláštní citlivost, která ho odlišuje od mnoha jiných psů. Bývá také spravedlivý. Když s ním jednáte férově, respektuje vás. Když ne, zapamatuje si to. Zkušenější chovatelé říkají, že briard není pes pro každého, ale kdo mu rozumí, dostane víc než jen hlídače. Dostane přítele, který cítí, vnímá a myslí po svém.

Původní práce briarda byla tvrdá. Musel zvládnout celé dny v terénu, pohánět stádo, a přitom hlídat, aby se žádná ovce neztratila. Často pracoval sám, bez neustálých povelů. Uměl se rozhodovat sám od sebe, a právě tahle samostatnost mu zůstala dodnes. Je nutné s tím jako u jiných ovčáckých plemen počítat. Během válek se z něj stal záchranář. Nosil zprávy, hlídal zraněné, doprovázel důstojníky. I v době míru zůstal pes s mimořádnými schopnostmi. Výborně se uplatnil u policie i armády, ale také jako pes asistenční. Dnes bývá briard často využíván i v canisterapii. Jeho klidná povaha a empatie z něj dělají ideálního společníka pro děti i seniory. Přesto v něm pořád zůstává kus toho starého pastevce. Potřebuje mít úkol, něco, co dává jeho životu smysl. Když ho necháte bez činnosti, začne se nudit a může ztrácet chuť spolupracovat. Ale když mu dáte prostor a důvěru, stane se z něj pes, který vás nikdy nenechá na holičkách.

Briard je odolný, ale jako větší plemeno může mít sklony k dysplazii kyčelních kloubů. Proto je potřeba hlídat váhu a nepřetěžovat ho v mládí. Občas se objevují i dědičné oční vady, hlavně progresivní atrofie sítnice, takže se doporučuje preventivní vyšetření. Péče o srst bývá často strašákem pro nové majitele, ale s trochou trpělivosti se to dá zvládnout. Česání dvakrát týdně stačí. Důležité je nenechat ji zplstnatět. Když se o ni staráte pravidelně, srst se téměř sama čistí. Voda i bláto po procházce často samy oschnou a opadnou. Briard má rád pohyb, ale ne přetěžování. Rád běhá, plave, hraje si. Hlavně, že může být se svým člověkem. To je pro něj víc než všechna cvičení světa. Dožívá se zhruba 12 až 14 let, což je na jeho velikost pěkný věk.

Briard není módní pes. Není ani jednoduchý. Ale kdo hledá charakter, hloubku a opravdový vztah, ten v něm najde přesně to, co hledá. Je to pes, který vás pozoruje, chápe a stojí při vás. Někdy možná působí hrdě, jindy až něžně, ale pokaždé upřímně. V jeho očích je klid dávných pastevců, síla francouzské krajiny a jistota, že loajalita ještě něco znamená. A když si s ním jednou padnete do oka, víte, že tenhle vztah už nic nenahradí. Sama vlastním ovčácká plemena a mohu říct, že jsou jedním slovem ,,báječná".

Dočetli jste až sem? Podpořte autora libovolnou částkou.
Podpořte autora

O dalších zajímavých plemenech si můžete přečíst v těchto článcích:

Zdroje:

https://www.thesprucepets.com/briard-dog-breed-profile-4768988

https://www.dogster.com/dog-breeds/briard

https://dogtime.com/dog-breeds/briard

https://www.dogbreedslist.info/all-dog-breeds/briard.html

https://www.chewy.com/education/dog-breeds/briard

https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/briard-pes-plemeno-chov-pece.A200204_092111_hobby-mazlicci_bma

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz